27 Cdo 1619/2022

Rubrum

27 Cdo 1619/2022 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Michaely Janouškové v právní věci navrhovatelky KOVO SKŘIPEC s. r. o., se sídlem v Zábřehu, Václavov 6, PSČ 789 01, identifikační číslo osoby 28599306, zastoupené Mgr. Liborem Kapalínem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na příkopě 857/18, PSČ 110 00, o změnu zápisu v obchodním rejstříku, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. C 44242/KSOS, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. 8 Cmo 72/2022, takto:

Výrok

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění

1. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 7. 3. 2022, č. j. C 44242/RD233/KSOS, Fj 35391/2021/KSOS, ustanovil opatrovníkem společnosti KOVO SKŘIPEC s. r. o. P. Č., advokáta, se sídlem XY, neboť „zde není osoba oprávněná jednat za společnost, když společnost nemá statutární orgán“.

2. K odvolání navrhovatelky Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením zastavil odvolací řízení.

3. Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání.

4. Podle § 238 odst. 1 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), dovolání podle § 237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 o. s. ř.

5. Právě o tento případ jde v posuzované věci.

6. Usnesení, jímž odvolací soud zastavil odvolací řízení, je sice usnesením, jímž se odvolací řízení končí, podle § 229 odst. 4 o. s. ř. je však může dovolatelka napadnout žalobou pro zmatečnost (k tomu srov. obdobně i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2013, sen. zn. 29 NSČR 35/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sen. zn. 29 NSČR 36/2013, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2016, sp. zn. 29 Cdo 5331/2015).

7. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř. jako objektivně nepřípustné.

8. Okolnost, že odvolací soud poskytl navrhovatelce v napadeném usnesení nesprávné poučení o tom, že dovolání (při splnění dalších podmínek) přípustné být může, možnost podat dovolání tam, kde to zákon nepřipouští, nezakládá. K tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a nález Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 27. 6. 2022 JUDr. Marek Doležal předseda senátu