28 Cdo 4013/2010
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu, které potvrdilo nepřiznání osvobození od soudních poplatků, není přípustné. Rozhodnutí o poplatkovém osvobození účastníka není rozhodnutím ve věci samé, a proto nelze přípustnost dovolání vyvodit z příslušných ustanovení občanského soudního řádu.
Citované zákony (5)
Rubrum
28 Cdo 4013/2010 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a JUDr. Josefa Rakovského ve věci žalobce L. Š., zastoupeného JUDr. Ing. Pavlem Pikolou, advokátem se sídlem v Praze 6, Ve Skalách 2, proti žalovaným 1) J. D., zastoupené JUDr. Janem Červenkou, advokátem se sídlem v Praze 9, Kovářská 1169/17, a 2) Kristýně Horákové, nar. 29. 8. 1969, bytem v Praze 6, Majerové 590/6, o zaplacení 6,000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 466/2009, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. srpna 2010, č.j. 64 Co 328/2010-58, takto:
Výrok
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění
: Shora označeným usnesením Městský soud v Praze (dále též „odvolací soud“) potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále „soud prvního stupně“) ze dne 25. února 2010, č.j. 26 C 466/2009-35, jímž nebylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků (§ 138 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „o. s. ř.“). Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Dovolání proti usnesení, kterým odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně rozhodl o žádosti (návrhu) účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků, není přípustné. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). Z ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) b) a c) o. s. ř. přípustnost dovolání nevyplývá, jelikož usnesení o poplatkovém osvobození účastníka není rozhodnutím ve věci samé. Přípustnost dovolání nelze vyvodit ani z ustanovení § 238, 238a a 239 o. s. ř., neboť napadené usnesení nelze podřadit žádnému z případů v nich vypočtených (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2006, sp. zn. 29 Odo 139/2006, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2006, poř. č. 64). Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání odmítl (§ 243b odst. 5 věta první, § 218 písm. c) o. s. ř.). O náhradě nákladů řízení, včetně nákladů dovolacího řízení, rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 151 odst. 1, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 věta první o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 20. října 2010 JUDr. Jan Eliáš, Ph.D., v. r. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.