Nejvyšší soud · Usnesení

29 Cdo 166/2023

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-01-31 · ECLI:CZ:NS:2023:29.CDO.166.2023.1

  1. NS 29 Cdo 166/2023
  2. ÚS I.ÚS 1027/23
Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci se odmítá jako objektivně nepřípustné. Důvodem je, že dovolání směřuje proti rozhodnutí o žalobě na obnovu řízení, kde předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, což spadá pod bagatelní limit pro přípustnost dovolání.

Citované zákony (3)

Rubrum

Podána ústavní stížnost. 29 Cdo 166/2023-199 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce CURATORES v. o. s., se sídlem v Praze 2, Uruguayská 380/17, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 05758556, jako insolvenční správce dlužníka M. R., narozeného XY, zastoupeného Mgr. Igorem Petreckým, advokátem, se sídlem v Třebíči, C. Boudy 606/8, PSČ 674 01, proti žalovanému J. Š., bytem XY, zastoupenému JUDr. Josefem Klofáčem, advokátem, se sídlem v České Lípě, Sokolská 270/8, PSČ 470 01, o zaplacení 5 600 Kč s příslušenstvím, o žalobě na obnovu řízení podané žalovaným proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 9. června 2020, č. j. 51 C 195/2019-57, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 51 C 195/2019, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 19. července 2022, č. j. 35 Co 143/2022-108, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění

1. Okresní soud v České Lípě rozsudkem ze dne 9. června 2020, č. j. 51 C 195/2019-57, uložil žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši 5 600 Kč, nahradit žalobci náklady řízení ve výši 11 936,63 Kč a zaplatit České republice soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.

2. Usnesením ze dne 3. února 2022, č. j. 51 C 195/2019-88, Okresní soud v České Lípě zamítl žalobu žalovaného na obnovu řízení (bod I. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku).

3. K odvolání žalovaného Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

4. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jako objektivně nepřípustné.

5. Podle § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. není dovolání přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

6. Peněžitý limit uvedený v § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. se uplatní i v případě dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení v řízení ohledně peněžitého plnění nepřevyšujícího 50 000 Kč (srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 1420/2013, uveřejněného pod číslem 85/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. 26 Cdo 4184/2014, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. července 2015, sp. zn. 29 Cdo 2866/2015).

7. V projednávané věci dovolatel podal žalobu na obnovu řízení proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o zaplacení 5 600 Kč. Tato částka nepřevyšuje 50 000 Kč, přičemž nejde o žádnou z výjimek upravených v § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

8. Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení poskytnuté účastníkům odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí o tom, že dovolání je přípustné (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. prosince 2013, sp. zn. 29 Cdo 1624/2013, a nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07).

9. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 31. 1. 2023 Mgr. Milan Polášek předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (8)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.