29 ICdo 34/2024
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že dovolání proti usnesení, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí o zastavení řízení o opakovaném návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků, není objektivně přípustné. Dovolání žalovaného bylo odmítnuto, přičemž na tomto závěru nic nemění ani nesprávné poučení odvolacího soudu.
Citované zákony (3)
Rubrum
MSPH 79 INS 7499/2011 206 ICm 1687/2021 29 ICdo 34/2024-88 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Heleny Myškové a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce APOZB CZ a. s., se sídlem v Praze 1, Křižovnická 86/6, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 28881788, zastoupeného Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem, se sídlem v Praze, Na Florenci 2116/15, PSČ 110 00, proti žalovanému R. S., zastoupenému Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem, se sídlem v Příbrami, náměstí T. G. Masaryka 153, PSČ 261 01, o popření pohledávky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 206 ICm 1687/2021, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka K. Ř., vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 79 INS 7499/2011, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. srpna 2023, č. j. 206 ICm 1687/2021, 107 VSPH 353/2022-71 (MSPH 79 INS 7499/2011), takto:
Výrok
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění
1. Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) rozsudkem pro uznání ze dne 6. dubna 2022, č. j. 206 ICm 1687/2021-17, určil, že dílčí pohledávky P3/1 ve výši 8.595.195,17 Kč a P3/2 ve výši 18.074.393,87 Kč nejsou v insolvenčním řízení vedeném u insolvenčního soudu pod sp. zn. MSPH 79 INS 7499/2011 po právu (bod I. výroku), a uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11.800 Kč (bod II. výroku).
2. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání. Insolvenční soud žalovaného vyzval k zaplacení soudního poplatku za podané odvolání ve výši 2.000 Kč.
3. Žalovaný požádal o osvobození od soudních poplatků. Insolvenční soud usnesením ze dne 8. září 2022, č. j. 206 ICm 1687/2021-44, žalovanému osvobození od soudních poplatků nepřiznal, neboť žalovaný ani na dodatečnou výzvu nedoložil své osobní, majetkové a výdělkové poměry. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 20. prosince 2022, č. j. 206 ICm 1687/2021, 107 VSPH 761/2022-52 (MSPH 79 INS 7499/2011), usnesení insolvenčního soudu potvrdil.
4. Podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 13. února 2023 žalovaný opětovně požádal o přiznání osvobození od soudních poplatků.
5. Usnesením ze dne 27. února 2023, č. j. 206 ICm 1687/2021-63, insolvenční soud – odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2011, sp. zn. 25 Cdo 803/2011, a dále na § 104 odst. 1 větu první, § 159a a § 167 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) – řízení o návrhu žalovaného na osvobození od soudních poplatků ze dne 13. února 2023 zastavil.
6. K odvolání žalovaného odvolací soud v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu.
7. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř.
8. Učinil tak proto, že dovolání proti usnesení, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí insolvenčního soudu o zastavení řízení o (opakovaném) návrhu žalovaného na přiznání osvobození od soudních poplatků, není objektivně přípustné podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. i/ o. s. ř. K tomu srov. shodně např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. ledna 2023, sp. zn. 26 Cdo 3336/2022, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2023, sp. zn. 30 Cdo 2493/2023.
9. Na uvedeném závěru přitom nemůže nic změnit ani nesprávné poučení poskytnuté dovolateli odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07).
10. O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval (k tomu srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
11. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.
Poučení
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. 2. 2024 JUDr. Jiří Zavázal předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (10)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.