29 ICdo 63/2022

Rubrum

Incidenční spory (odporové spory), Popření pohledávky Pro posouzení, zda a v jakém rozsahu popřel insolvenční dlužník pravost, výši, nebo pořadí pohledávky, je v těch insolvenčních řízeních, v nichž lze přihlášené pohledávky přezkoumat pouze při přezkumném jednání, určující obsah popěrného úkonu dlužníka při přezkumném jednání (do skončení přezkumného jednání). Z hlediska určitosti popěrného úkonu není významné, zda v něm popírající dlužník také skutkově blíže vymezí důvody svého popření (pravosti) pohledávky (jakkoli je jinak v obecné rovině uvedení takových údajů pro další postup účastníků insolvenčního řízení jistě žádoucí). V mezích „určitého“ popěrného úkonu je dlužník vázán důvody svého popření jen při popření vykonatelné pohledávky, tedy podává-li následně sám žalobu (srov. § 199 odst. 3 insolvenčního zákona, ve spojení s § 410 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona). Důvody popření pravosti může dlužník (jako žalovaný v mezích obrany proti incidenční žalobě věřitele popřené pohledávky) doplňovat nebo měnit po dobu, po kterou tomu v incidenčním sporu nebrání účinky koncentrace řízení. Určitým popěrným úkonem dlužníka je již jen prohlášení, že popírá pohledávku zcela (respektive v plné výši) co do pravosti, bez uvedení bližšího důvodu popření. Tím je pohledávka popřena co do základu, tj. co do skutečností uvedených coby důvod přihlášení pohledávky v její přihlášce. Uplatní-li osoba nadaná popěrným právem jako důvod popření pravosti přihlášené nevykonatelné pohledávky skutečnosti, které jsou (obecně vzato) v případě, že budou prokázány, způsobilé vést k závěru, že přihlášená pohledávka vůbec nevznikla nebo že již zcela zanikla [např. zaplacením, započtením, prekluzí, narovnáním, privativní novací, nebo dohodou o zrušení (zániku) závazku, včetně námitky, že majitelem (stále existující) pohledávky je jiná osoba než přihlášený věřitel], anebo že se zcela promlčela (§ 193 insolvenčního zákona), pak to, že ve sporu o určení pravosti pohledávky vyjde najevo, že pohledávka nevznikla, zanikla nebo se promlčela jen zčásti, není důvodem k tomu, aby soud žalobě (tam, kde ji podává přihlášený věřitel) zcela vyhověl (na základě argumentu, že nebyla popřena výše pohledávky). Insolvenčnímu soudu nic nebrání v tom, aby na výše uvedeném základě žalobě o určení pravosti pohledávky vyhověl jen zčásti a zčásti ji zamítl.

Výrok

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2023, sen. zn. 29 ICdo 63/2022, ECLI:CZ:NS:2023:

29. ICDO.63.2022.1

Odůvodnění

I. Dosavadní průběh řízení II. Dovolání a vyjádření k němu III. - Přípustnost dovolání IV. Důvodnost dovolání § 104 (insolvenčního zákona) § 190 (insolvenčního zákona) - Přezkumné jednání § 192 (insolvenčního zákona) - Popření přihlášených pohledávek § 193 (insolvenčního zákona) - Popření pravosti pohledávky § 194 (insolvenčního zákona) - Popření výše pohledávky § 410 (insolvenčního zákona) § 1791 (o. z.) Článek I. § 10 (směnečného zákona) Článek I. § 20 (směnečného zákona) Článek I. § 44 (směnečného zákona)

1. K možnosti popřít přihlášenou pohledávku co do pravosti a výše dvěma právními jednáními učiněnými odděleně (zvlášť co do pravosti a zvlášť co do výše).

2. K účinkům popření pravosti pohledávky.