29 Nd 239/2018
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že věc vedená u Okresního soudu v Jičíně se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Šumperku. Důvody vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu, jako je vzdálenost bydliště účastníka nebo jeho pobyt ve výkonu trestu, nejsou natolik závažné, aby prolomily ústavní princip práva na zákonného soudce.
Citované zákony (2)
Rubrum
29 Nd 239/2018-77 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Gemmela ve věci žalobce J. M., narozeného XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici Mírov, zastoupeného Mgr. Františkem Drlíkem, advokátem, se sídlem v Šumperku, nám. Míru 137/9, PSČ 787 01, proti žalovanému České republice - Vězeňské službě České republiky, se sídlem v Praze 4, Soudní 1672/1a, PSČ 140 00, o ochranu osobnosti, o 100 000 Kč a písemnou omluvu, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 11 C 224/2017, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Výrok
Věc vedená u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 11 C 224/2017 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Šumperku.
Odůvodnění
Žalobou podanou u Okresního soudu v Jičíně dne 31. října 2017 se žalobce domáhá ochrany osobnosti za tvrzený neoprávněný zásah do svých osobnostních práv, který spatřuje v postupu žalovaného při umístění žalobce ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici Valdice. Okresní soud v Jičíně navrhl přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Šumperku. Svůj návrh odůvodnil hospodárností řízení, neboť v obvodu tohoto soudu nyní pobývá (ve výkonu trestu) žalobce a v Šumperku má rovněž sídlo jeho soudem ustanovený zástupce. Žalobce s tímto návrhem souhlasí. Podle § 12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3). Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu v Jičíně, u nějž je věc vedena, i Okresnímu soudu v Šumperku, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.), dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky pro přikázání jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně. Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik závažné a významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Okresním soudem v Jičíně uváděné důvody přitom Nejvyšší soud natolik závažnými, aby byly způsobilé prolomit výše popsané ústavní principy, neshledal. Obecně platí, že situace, kdy některý z účastníků nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s organizačními, finančními, zdravotními či jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přikázání věci jinému soudu přesvědčivě odůvodnit (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013); na uvedeném ničeho nemění ani skutečnost, že žalobce se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody a místo jeho pobytu se v průběhu řízení může měnit v závislosti na jeho umístění v konkrétní věznici. Uvedené přitom platí tím spíše, je-li žalobce zastoupen, přičemž nelze také pominout, že v řízení lze využít institut dožádání podle § 39 o. s. ř. a provést (případný) výslech žalobce u dožádaného soudu v blízkosti jeho bydliště (místa výkonu trestu). Navíc je zde nutno přihlédnout k tomu, že žalovaný s přikázáním předmětné věci Okresnímu soudu v Šumperku nesouhlasí. Nejvyšší soud proto věc Okresnímu soudu v Šumperku z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. nepřikázal.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 7. 2. 2019 Mgr. Milan Polášek předseda senátu