29 Odo 719/2003
V PLATNOSTINejvyšší soud České republiky zastavil řízení o dovolání proti usnesení vrchního soudu, které rozhodlo o vyloučení soudkyně z projednávání konkursní věci. Soud uvedl, že vrchní soud není odvolacím soudem vůči soudci, jehož vyloučení rozhoduje, a proto není jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu. Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání není v občanském soudním řádu upravena, což představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení. Z tohoto důvodu bylo řízení zastaveno, a proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Rubrum
29 Odo 719/2003 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Ivany Štenglové právní věci žalobkyně F. M. C., s.r.o., zast., advokátem, proti žalované JUDr. D. K., správkyni konkursní podstaty úpadce H., s.r.o., o vyloučení věci ze soupisu konkursní podstaty, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 58 Cm 59/2002, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. března 2003, č.j. Nco 25/2003-58, takto:
Výrok
Řízení o „dovolání“ žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. března 2003, č.j. Nco 25/2003-58, se zastavuje.
Odůvodnění
: Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 24. března 2003, č. j. Nco 25/2003-58, rozhodl, že soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. E. H. není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou 58 Cm 59/2002. Proti usnesení vrchního soudu brojila žalobkyně podáním označeným jako „dovolání”, v němž namítala, že soudkyně, která rozhoduje spor o vyloučení věcí z konkursní podstaty, rozhoduje také v rámci konkursního řízení o konkursní podstatě samé. Účel a cíl těchto řízení je odlišný a soudkyně se při rozhodování v rámci jednoho řízení dostává do konfliktu s účelem a cílem druhého řízení. Podle ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). Nadřízeným soudem, který rozhoduje o vyloučení soudce krajského soudu z projednávání a rozhodování konkursní věci, je vrchní soud, v jehož obvodu se tento krajský soud nachází. Pojem „nadřízený soud”, je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních, a s pojmem „odvolací soud” jej zaměňovat nelze (srov. též stanovisko pléna Nejvyššího soudu z 27. června 1996, Plsn 1/96, uveřejněné pod číslem 48/1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Rozhoduje-li tudíž vrchní soud o vyloučení soudce krajského soudu, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu. Skutečnost, že tento nadřízený soud je shodou okolností i odvolacím soudem vůči soudu, o jehož soudci rozhoduje, zde není rozhodná (shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2001, sp. zn. 29 Odo 641/2001, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 10, ročník 2001, pod číslem 129). Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí nadřízeného soudu občanský soudní řád neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení; Nejvyšší soud proto řízení o uvedeném podání, které touto vadou trpí, zastavil (§ 104 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 23. října 2003 JUDr. Zdeněk Krčmář, v.r. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.