30 Cdo 2489/2024
V PLATNOSTINejvyšší soud rozhodl, že dovolací řízení se zastavuje, neboť žalobce neodstranil nedostatek povinného zastoupení advokátem a opakovaně podával neúspěšné žádosti o ustanovení zástupce a osvobození od soudních poplatků, což bylo vyhodnoceno jako obstrukční jednání. Žalobce tak nesplnil zákonnou podmínku pro dovolací řízení, která vyžaduje zastoupení advokátem, pokud dovolatel nemá právnické vzdělání.
Citované zákony (4)
Rubrum
30 Cdo 2489/2024-101 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Karlem Svobodou, Ph.D., v právní věci žalobce P. B., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody, zadostiučinění, vzniklou zdravotní a psychickou újmu a o zaplacení částky 12 294 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 7 C 136/2022, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 05. 02. 2024, č. j. 70 Co 41/2024-74, takto:
Výrok
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění
1. Obvodní soud pro Prahu 9 usnesením ze dne 18. 12. 2023, č. j. 7 C 136/2022-64, zastavil dovolací řízení proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 06. 2023, č. j. 70 Co 187/2023-42 (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů dovolacího řízení (výrok II). Uvedené dovolací řízení bylo zastaveno z důvodu absence povinného zastoupení advokátem a nesepsání dovolání advokátem.
2. Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).
3. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání.
4. Podle § 241 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 01. 01. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“ musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání.
5. V situaci, kdy žalobce neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.
6. Žalobce byl usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 22. 03. 2024, č. j. 7 C 136/2022-78, vyzván, aby si zvolil zástupce, a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Dne 02. 04. 2024 byla soudu prvního stupně doručena žalobcova žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů. Prvostupňový soud usnesením ze dne 16. 04. 2024, č. j. 7 C 136/2022-78, žalobci zástupce pro dovolací řízení neustanovil. Rozhodnutí nabylo právní moci spolu s rozhodnutím odvolacího soudu dne 17. 06. 2024. Žalobce byl usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 13. 06. 2024, č. j. 7 C 136/2022-95, opětovně vyzván, aby si zvolil zástupce, a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Dne 24. 06. 2024 byla soudu prvního stupně doručena další žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů. Obvodní soud pro Prahu 9 již sám o zastavení dovolacího řízení nerozhodoval a předložil věc k rozhodnutí dovolacímu soudu, neboť tím bude zabráněno řetězení dalších návrhů a jednání žalobce, jež lze označit za obstrukční.
7. Žalobce nezaplatil ani soudní poplatek z dovolání. Dovolací soud si je vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. 01. 2012, sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě však žalobce k zaplacení soudního poplatku již nevyzýval, neboť z jeho postoje v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce a dlouhodobě tak zneužívá svého práva na soudní ochranu. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 02. 2019, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud i v usnesení ze dne 27. 09. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo (ve věci téhož žalobce) usnesení ze dne 30. 01. 2018, sp. zn. 25 Cdo 6075/2017, proti němu podané ústavní stížnosti Ústavní soud odmítl usneseními ze dne 28. 03. 2018, sp. zn. III. ÚS 850/18, a ze dne 19. 06. 2018, sp. zn. I. ÚS 1887/18.
8. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 5. 11. 2024 JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (6)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.