III.ÚS 850/18

Rubrum

Ústavní soud rozhodl soudem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatele Petra Bartheldiho, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2018 č. j. 25 Cdo 6075/2017-100, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatel se ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 8. 3. 2018, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Nejvyššího soudu s tvrzením, že jím byla porušena jeho ústavně zaručená práva na spravedlivý proces a na ochranu vlastnictví. Dále žádá o umožnění euthanasie.

2. Napadeným usnesením bylo rozhodnuto, že stěžovateli jako žalobci se neustanovuje zástupce z řad advokátů (výrok I.). Současně byl stěžovatel vyzván, aby ve lhůtě 20 dnů od doručení usnesení odstranil nedostatek povinného zastoupení tak, že Nejvyššímu soudu předloží procesní plnou moc, prokazující, že je v dovolacím řízení zastoupen advokátem, případně doklad potvrzující, že má sám odpovídající právnické vzdělání; v případě, že si zvolí advokáta, je nutné, aby advokát již podané dovolání v uvedené lhůtě podepsal, pokud se s ním ztotožnil, nebo je nahradil podáním vlastním (výrok II.).

3. Stěžovatelovo podání nesplňuje náležitosti návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), neboť stěžovatel není pro řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (viz § 30, § 31 zákona o Ústavním soudu).

4. Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, neboť smyslem výzvy a určení lhůty podle § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se vytčený nedostatek podání odstranit, jsou vůči stěžovateli vyvozeny nepříznivé právní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti.

5. V nyní posuzované věci však Ústavní soud shledává, že stěžovatel se na Ústavní soud obrací opakovaně, přičemž byl již mnohokrát vyzýván k odstranění vad ústavní stížnosti, včetně poučení o nezbytnosti právního zastoupení advokátem a upozornění na následky spojené s neodstraněním vad (viz např. poučení ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 3759/15, sp. zn. II. ÚS 292/16, sp. zn. I. ÚS 879/16, sp. zn. I. ÚS 1778/16, sp. zn. II. ÚS 1779/16).

6. Stěžovatel tak již byl řádně seznámen s požadavky kladenými zákonem o Ústavním soudu na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, včetně povinnosti být v řízení zastoupen advokátem již při podání ústavní stížnosti. V řízení o Ústavní stížnosti přitom není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli v každé jeho věci, jestliže se tak stalo v mnoha předchozích případech. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.

7. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud (stejně jako v řízeních o jiných ústavních stížnostech stěžovatele - viz usnesení ze dne 17. 1. 2017 sp. zn. II. ÚS 114/17, ze dne 3. 2. 2017 sp. zn. III. ÚS 304/17, ze dne 20. 4. 2017 sp. zn. I. ÚS 1053/17, ze dne 19. 10. 2017 sp. zn. II. ÚS 3273/17, ze dne 17. 1. 2018 sp. zn. IV. ÚS 138/18, ze dne 29. 1. 2018 sp. zn. II. ÚS 334/18 a další, dostupná na http://nalus.usoud.cz) přiměřeně použil ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 28. března 2018 Jiří Zemánek, v. r. soudce zpravodaj