30 Cdo 2551/2007

Plný text

0 Cdo 2551/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Pavla Pavlíka a ve věci žalobkyně České republiky – S. v. a b. f. P., zastoupené advokátkou, proti žalovaným 1) P. P., a 2) J. P., oběma zastoupeným advokátem, o zaplacení 62.133,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 11 C 71/2004, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 14. prosince 2007, č.j. 23 Co 246/2006-100, takto: Dovolání žalobkyně se odmítá. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 7.268,25 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta. Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř.): Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části první Čl. II, bodu 12 zákona č. 7/2009 Sb., jímž byl změněn občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.), podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. června 2009; užití nového ustanovení § 243c odst. 2 tím není dotčeno. Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 14. prosince 2007, č.j. 23 Co 246/2006-100, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 17. února 2006, č.j. 11 C 71/2004-83, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. například právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.4.2006, sp. zn. 26 Cdo 2716/2005, uveřejněném pod číslem C 4298 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu/C.H.BECK, ročník 2007) a nemá tedy po právní stránce zásadní význam. Jestliže z obsahu dovolání vyplývá (§ 41 odst. 2 o.s.ř.) též dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 3 o.s.ř., nemohlo k němu být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., přihlédnuto, neboť by tak bylo možno učinit jen tehdy, bylo-li by dovolání přípustným podle ust. § 237 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř. (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp.zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněné pod číslem 132 v časopise Soudní judikatura, ročník 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp.zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné pod číslem 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm.c) o.s.ř. odmítl. Protože dovolání žalobkyně bylo odmítnuto, je žalobkyně povinna ve smyslu ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. nahradit žalovaným náklady, které v dovolacím řízení vynaložili. Žalovaní vynaložili v dovolacím řízení náklady na zastoupení advokátem. Vzhledem k tomu, že dovolací řízení v této věci bylo zahájeno (dovolání bylo podáno) po 1.1.2001, řídí se rozhodování o odměně za zastupování advokátem právními předpisy účinnými ode dne 1.1.2001 (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, body 1. a 10. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), tj. vyhláškou č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 49/2001 Sb. a č. 277/2006 Sb. Z této vyhlášky (srov. její ustanovení § 3 odst. 1 bod 4, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 § 18 odst. 1 a § 19a) vyplývá, že advokátu zastupujícímu v dané věci žalované náleží odměna ve výši 5.807,75 Kč a paušální částka náhrad ve výši 300,- Kč (srov. § 13 odst. 3, § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb. a č. 484/2000 Sb. a č. 276/2006 Sb.), vše zvýšené o 19% DPH v částce 1.160,50 Kč. Celkovou částku 7.268,25 Kč je žalobkyně povinna zaplatit v zákonné lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám advokáta, který žalované v dovolacím řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 22. října 2009 JUDr. Karel Podolka,v. r. předseda senátu