Nejvyšší soud · Usnesení

30 Cdo 4677/2008

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2009-05-06 · ECLI:CZ:NS:2009:30.CDO.4677.2008.1

Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud odmítl dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze, protože rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikaturou a nemá právní význam zásadního charakteru. Soud se opřel o § 237 odst. 1 písm. b) a c) o.s.ř., podle nichž dovolání není přípustné, pokud nevzniká právní otázka zásadního významu. Dovolání bylo také odmítnuto podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. jako nepřípustné. Žalovaný je povinen žalobci nahradit náklady na zastoupení advokátem ve výši 12.257 Kč, včetně DPH, do tří dnů od právní moci usnesení.

Plný text

30 Cdo 4677/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci žalobce H. m. P., zastoupeného advokátkou, proti žalovanému O. R., zastoupenému advokátem, o zaplacení částky 321.267,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 17 C 148/2003, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. května 2006, č.j. 35 Co 155/2006-86, takto: Dovolání žalovaného se odmítá. Řízení o dovolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30. září 2003, č.j. 17 C 148/2003-44, se zastavuje. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12.257,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta. Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř.): Dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze dne 19. května 2006, č.j. 35 Co 155/2006-86, kterým byl potvrzen rozsudek pro uznání Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30. září 2003, č.j. 17 C 148/2003-44, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení § 237 odst.1 písm.b) o.s.ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst.1 písm.c) o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. například právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11.5.2005, sp. zn. 21 Cdo 2433/2004, uveřejněném pod číslem 49 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006) a nemá tedy po právní stránce zásadní význam. Pokud je v dovolání uplatněn i dovolací důvod podle 241a odst. 2 písm. a) o.s.ř., nesměřuje k podmínce existence právní otázky zásadního významu, a proto nemohlo k němu být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. přihlédnuto (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp.zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněné pod číslem 132 v časopise Soudní judikatura, ročník 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp.zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné pod číslem 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243b odst.5 věty první a § 218 písm.c) o.s.ř. odmítl. Funkční příslušnost soudu k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není dána; řízení o takovém podání Nejvyšší soud proto zastavil (§ 243c odst. 1 a § 104 odst. 1 o. s.ř.) [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4.9.2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2006]. Protože dovolání žalovaného bylo odmítnuto, je žalovaný povinen ve smyslu ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. nahradit žalobci náklady, které v dovolacím řízení vynaložil. Žalobce vynaložil v dovolacím řízení náklady na zastoupení advokátem. Vzhledem k tomu, že dovolací řízení v této věci bylo zahájeno (dovolání bylo podáno) po 1. 1. 2001, řídí se rozhodování o odměně za zastupování advokátem právními předpisy účinnými ode dne 1. 1. 2001 (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, body 1. a 10. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), tj. vyhláškou č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb. a č. 277/2006 Sb. Z této vyhlášky (srov. její ustanovení § 3 odst. 1 bod. 5, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1) vyplývá, že advokátu zastupujícímu v dané věci žalobce náleží odměna ve výši 10.000,- Kč a paušální částka náhrad ve výši 300,- Kč (srov. § 13 odst. 3, § 11 odst. 1 písm. d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb. a č. 276/2006 Sb.), vše zvýšené o 19% DPH v částce 1.957,- Kč. Celkovou částku 12.257,- Kč je žalovaný povinen zaplatit v zákonné lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám advokáta, který žalobce v dovolacím řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 6. května 2009 JUDr. Karel Podolka, v. r. předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (5)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.