Nejvyšší soud · Usnesení

30 Nd 79/2017

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2017-03-21 · ECLI:CZ:NS:2017:30.ND.79.2017.1

Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud rozhodl, že věc vedenou u Okresního soudu Brno-venkov projedná a rozhodne Okresní soud ve Znojmě. Důvodem je, že v případě prodeje zboží, kde žalovaná má sídlo na Slovensku, je místem plnění závazku místo na území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo být dodáno, což byla obec L. v obvodu Okresního soudu ve Znojmě.

Citované zákony (2)

Rubrum

30 Nd 79/2017 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Bohumila Dvořáka ve věci žalobce S. Ch., zastoupeného Mgr. Jiřím Hladíkem, advokátem se sídlem v Brně, nám.

28. října 1898/9, proti žalované KOMODITY Slovensko s. r. o., IČ 46848266, se sídlem v Bratislavě, Klincová 37, Slovenská republika, o návrhu na určení místní příslušnosti takto:

Výrok

Věc vedenou u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 33 C 266/2016 projedná a rozhodne Okresní soud ve Znojmě.

Odůvodnění

U Okresního soudu Brno-venkov bylo pod sp. zn. 33 C 266/2016 zahájeno řízení o zaplacení částky 216 400 Kč s příslušenstvím. S ohledem na to, že žalovaná má sídlo na Slovensku, Okresní soud Brno-venkov zkoumal, zda je v daném případě dána pravomoc soudů České republiky. Dospěl k závěru, že ano, neboť místem nakládky předmětu koupě byla obec L. v České republice [viz článek 7 odst. 1 písm. b) odrážka první nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, dále jen „Brusel I bis“]. Okresní soud Brno-venkov měl však za to, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit. Vyslovil proto usnesením ze dne 3. 1. 2017, č. j. 33 C 266/2016-15, svou místní nepříslušnost a věc po právní moci uvedeného usnesení předložil Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne (srov. § 105 odst. 2 ve spojení s § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“). Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není (místně) příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Je-li Nejvyššímu soudu věc předložena k postupu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. procesním soudem, který vyslovil svou místní nepříslušnost, pak Nejvyšší soud otázku, zda věc patří do pravomoci soudů České republiky, nezkoumá (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nezkoumá ani otázku, zda podmínky místní příslušnosti skutečně chybějí, neboť ustanovení § 105 odst. 2 ve spojení s § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. tamtéž). Velký senát Nejvyššího soudu se však v citovaném usnesení sp. zn. 31 Nd 316/2013 otázkou pravomoci českých soudů k vedení řízení přesto zabýval („pro úplnost“, „bez vlivu na výsledek rozhodnutí dle § 11 odst. 3 o. s. ř.“ a „v rámci předejití sporů o pravomoc českých soudů v dané věci“) a uzavřel, že je dána. Nejvyšší soud v případě nyní posuzované věci nemohl přehlédnout, že článek 7 nařízení Brusel I bis upravuje nejen mezinárodní příslušnost (pravomoc) soudů konkrétního státu, ale i příslušnost místní (s výjimkou odst. 6, srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 3. 5. 2007, ve věci C-386/05, Color Drack GmbH proti Lexx International Vertriebs GmbH). V důsledku toho jsou pravidla místní příslušnosti zakotvená v národním právu v případě aplikace čl. 7 nařízení nepoužitelná (srov. SIMON, P., in DRÁPAL, L., BUREŠ, J. a kol. Občanský soudní řád II, § 201 až 376. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 2893-2894). Článek 7 odst. 1 nařízení Brusel I bis zní: Osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn; b) pro účely tohoto ustanovení a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku: - v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo být dodáno, - v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty; c) nepoužije-li se písmeno b), použije se písmeno a); V předmětném sporu jde o zaplacení kupní ceny za prodej zboží, které podle tvrzení žalobce bylo předáno v obci L. v České republice. Místně příslušným tedy je Okresní soud ve Znojmě, do jehož obvodu patří území obce L. Nejvyšší soud přesto neměl jinou možnost, než postupovat podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. a určit, který soud věc projedná a rozhodne. Vzhledem k výše uvedenému jako soud příslušný k projednání a rozhodnutí předmětné věci určil Okresní soud ve Znojmě, v jehož obvodu bylo podle tvrzení žalobce zboží dodáno. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 21. března 2017 JUDr. Pavel Simon předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (11)