32 Cdo 1496/2019

Rubrum

32 Cdo 1496/2019 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:11. 6. 2019 Spisová značka:32 Cdo 1496/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:

32. CDO.1496.2019.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Odklad vykonatelnosti Dotčené předpisy:§ 243 písm. a) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:2. 7. 2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 32 Cdo 1496/2019-226 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Miroslava Galluse a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobkyně Neuman group s. r. o., se sídlem v Brně – Králově Poli, Slovinská 1180/52, PSČ 612 00, identifikační číslo osoby 25517597, zastoupené Mgr. Zbyňkem Láníkem, advokátem se sídlem v Brně, Sochorova 3221/1, proti žalované B. H., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené JUDr. Josefem Pernicou, advokátem se sídlem v Brně, Gajdošova 4392/7, o zaplacení částky 906 966 Kč, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 36 Cm 92/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 11. 2018, č. j. 5 Cmo 29/2016-195, takto:

Výrok

Návrh žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 11. 2018, č. j. 5 Cmo 29/2016-195, se zamítá.

Odůvodnění

Vrchní soud v Olomouci rozsudkem označeným v záhlaví potvrdil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 22. 10. 2015, č. j. 36 Cm 92/2011-119, ve výroku pod bodem II, kterým bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku 898 857,96 Kč, a v nákladovém výroku pod bodem IV, a uložil žalované zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 54 781,50 Kč. Žalovaná napadla rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, podle obsahu ve výroku o věci samé, a navrhla, aby dovolací soud odložil jeho vykonatelnost. Uvedla, že výkonem napadeného rozhodnutí jí může s ohledem na výši přisouzené pohledávky a jejího příslušenství nepochybně vzniknout závažná újma, která může být v případě úspěchu dovolání obtížně, zdlouhavě a s nejistým výsledkem vratná. Upozornila, že žalobkyně proti ní již jednou vedla úspěšnou exekuci, v jejímž rámci byly vymoženy vysoké jistiny pohledávek. Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 1 článku II, části první, přechodných ustanovení zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - občanský soudní řád ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále též jen „o. s. ř.“). Podle § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb. o. s. ř., může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma. Nejvyšší soud vysvětlil v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (dostupném na http://www.nsoud.cz), ústavní stížnost proti němuž podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech. V souzené věci se z obsahu dovolání reálná hrozba závažné újmy dovolatelky, k níž by mělo dojít zaplacením přisouzené částky, nepodává. Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu jeho majetku a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016). Dovolatelka v návrhu neuvádí své majetkové poměry, ze kterých by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí, a její majetkové poměry odůvodňující takovou hrozbu nevyplývají ani z obsahu spisu. Nejvyšší soud proto žádost dovolatelky o odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodnou zamítl.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 11. 6. 2019 JUDr. Pavel Příhoda předseda senátu