33 Cdo 1278/2011

Rubrum

33 Cdo 1278/2011 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:28. 3. 2013 Spisová značka:33 Cdo 1278/2011 ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:

33. CDO.1278.2011.3 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:čl. 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012 Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:4. 6. 2013 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 1278/2011 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobkyně M. M., jako právní nástupkyně Ing. J. M., zemřelého 9. 1. 2011, proti žalované Š. Š., zastoupené Mgr. Petrem Renthem, advokátem se sídlem v Náchodě, Karlovo náměstí 88, o zaplacení 467.000,- Kč, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 54 C 215/2009, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. listopadu 2010, č. j. 20 Co 494/2010-180, takto:

Výrok

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.463,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Petra Rentha, advokátem.

Odůvodnění

Dovolání proti v záhlaví uvedenému rozsudku krajského soudu, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 22. července 2010, č. j. 54 C 215/2009-153, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení 467.000,- Kč, a bylo rozhodnuto o nákladech řízení, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (čl. II. bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., dále jen „o. s. ř.“), a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.). Původního žalobce Ing. J. M. po podání dovolání dne 9. 1. 2011 zemřel. Nejvyšší soud usnesením ze dne 27. března 2013, č. j. 33 Cdo 1278/2011-220, rozhodl, že v řízení bude pokračováno s jeho procesní nástupkyní M. M. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží. Bez významu z hlediska přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je proto výhrada, že v řízení nebyla prokázána dohoda o podstatných náležitostech smlouvy o dílo (tj. o předmětu a ceně, popř. dohoda podle § 634 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku – dále jen „obč. zák.“). Totéž platí o námitce k závěru, že v řízení byly prokázány shodné projevy vůle účastníků řízení směřující k uzavření smlouvy o dílo. Nejde o zpochybnění právního posouzení věci, nýbrž o uplatnění dovolacího důvodu podle § 241a odst. 3 o. s. ř., který míří na pochybení ve zjištění skutkového stavu věci. Podstatou těchto dovolacích námitek je výtka týkající se nesprávně, případně neúplně zjištěného skutkového stavu věci, resp. vadného hodnocení provedených důkazů, při němž soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (tj. zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, případně v jakém směru). Správnost rozsudku odvolacího soudu z hlediska takové výhrady nepřísluší dovolacímu soudu přezkoumat (srovnej znění § 237 odst. 3 část věty za středníkem o. s. ř.). Výhrady k právnímu posouzení věci, tedy proti tomu, jaký právní předpis byl na zjištěný skutkový stav aplikován, jak byl tento právní předpis vyložen nebo jaké právní závěry byly vyvozeny ze zjištěného skutkového stavu, nebyly v dovolání uplatněny. Pokud je argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak jen v tom smyslu, že kdyby odvolací soud vycházel z jiného (podle ní správného) skutkového závěru, musel by návazně dospět k jinému právnímu posouzení věci, tj. že smlouva o dílo vznikla a právo na zaplacení ceny díla (na rozdíl od práva na vydání bezdůvodného obohacení) není promlčeno. Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je odmítl [§ 243b odst. 5 věta první a § 218 písm. c) o. s. ř.]. Podle § 243b odst. 5 věty prvé, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. je žalobkyně povinna nahradit žalované náklady dovolacího řízení. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta ve výši 10.000,- Kč [§ 2 odst. 1, § 3 odst. 1 bod 5., ve spojení s § 10 odst. 3, § 14 odst. 1 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění platném do 29. 2. 2012 – viz čl. II. vyhlášky č. 64/2012], z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§ 2 odst. 1 a § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění do 31. 12. 2012 – viz II. vyhlášky č. 486/2012) a z částky 2.163,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů (§ 137 odst. 3 o. s. ř.); platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně 27. března 2013 JUDr. Václav D u d a předseda senátu