33 Cdo 1689/2025

Rubrum

33 Cdo 1689/2025 citace citace s ECLI Právní věta: Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 7. 2025 Spisová značka:33 Cdo 1689/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:

33. CDO.1689.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Odklad vykonatelnosti Dotčené předpisy:§ 243 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:12. 8. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 33 Cdo 1689/2025-910 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Heleny Novákové a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce Josefa Roška, se sídlem v Teplicích nad Metují, Nádražní 228 (identifikační číslo 762 22 772), zastoupeného JUDr. Radomírem Šimáčkem, advokátem se sídlem v Klatovech, Vídeňská 9, proti žalované Priorit energo s.r.o., se sídlem v Pačejově, Strážovice 56 (identifikační číslo 280 10 698), zastoupené JUDr. Miroslavem Chupáčem, advokátem se sídlem v Plzni, Klatovská třída 340/25, o 811 255 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 6 C 68/2017, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 2. 2025, č. j. 64 Co 574/2024-850, t a k t o:

Výrok

Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 2. 2025, č. j. 64 Co 574/2024-850, se zamítá.

Odůvodnění

Rozsudkem ze dne 13. 12. 2023, č. j. 6 C 68/2017-657, Okresní soud v Klatovech uložil žalované zaplatit žalobci 902 900 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 13. 10. 2016 do zaplacení a 1 200 Kč za náklady na uplatnění pohledávky, a dále náklady řízení ve výši 507 235,79 Kč; České republice právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud rozsudek soudu prvního stupně co do částky 811 255 Kč s úroky z prodlení a náklady na uplatnění pohledávky potvrdil, ve zbývající části (91 645 Kč s příslušenstvím) je změnil tak, že žalobu zamítl. Žalovanou zavázal k náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 429 996 Kč; České republice právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož součástí byl i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, který odůvodnila tím, že jedinými hodnotnými aktivy, jimiž disponuje, a které je možné použít pro úhradu pravomocně přiznané pohledávky žalobce, je soubor movitých a nemovitých věcí, tvořících bioplynovou elektrárnu. Na daných nemovitostech vázne zástavní právo ve prospěch banky, současně dovolatelka splácí závazky z úvěrů poskytnutých na provozní a investiční potřeby svého podnikání. Neprodlený výkon rozhodnutí (žalobce již inicioval zahájení exekuce) by dovolatelku stavěl do neřešitelné a likvidační situace, neboť její podnikání by bylo de facto zničeno. To by v konečném důsledku poškodilo i samotného žalobce, neboť ukončením podnikatelské činnosti by došlo ke ztrátě možnosti dovolatelky splácet své peněžité závazky v budoucnu. Odklad vykonatelnosti je tak nezbytný k zabránění nenapravitelné škody. Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že: 1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně); 2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“). Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad pod bodem 4/. O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Uvedený předpoklad však v daném případě splněn není, neboť podle obsahu spisu je úspěšnost dovolání nepravděpodobná. Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud návrh dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu zamítl.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. 7. 2025 JUDr. Pavel Krbek předseda senátu