4 Tdo 582/2026

Rubrum

Důvod dovolání: § 265b odst.1 písm. d) tr.ř. Spisová značka: 4 Tdo 582/2026 Datum rozhodnutí: 30.06.2026 Typ rozhodnutí: USNESENÍ Heslo: Obnova řízení Dotčené předpisy: § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř., § 265a odst. 1 tr. ř. Kategorie rozhodnutí: D 4 Tdo 582/2026-163 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 6. 2026 o dovolání, které podal obviněný M. Ch., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 7. 2025, sp. zn. 7 To 255/2025, jako soudu druhého stupně v trestní věci vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 5 Nt 24001/2024, t a k t o :

Výrok

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.

Odůvodnění

:

I. Dosavadní průběh řízení

1. Usnesením Okresního soudu v Teplicích ze dne 30. 4. 2025, sp. zn. 5 Nt 24001/2024, byl podle § 283 písm. d) tr. ř. zamítnut návrh na povolení obnovy řízení, který podal obviněný M. Ch. v trestní věci vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 6 T 96/2021, neboť nebyly shledány podmínky obnovy podle § 278 tr. ř.

2. O stížnosti, kterou proti tomuto usnesení podal obviněný M. Ch., rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 3. 7. 2025, sp. zn. 7 To 255/2025 tak, že podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. stížnost jako nedůvodnou zamítl.

II. Dovolání obviněného

3. Proti citovanému usnesení soudu druhého stupně podal obviněný M. Ch. prostřednictvím svého obhájce JUDr. Radka Spurného dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. d), g) a h) tr. ř. s citací jejich plného zákonného znění. Následně obhájce obviněného stroze konstatoval, že se soudy nižších stupňů nevypořádaly s argumentací obviněného, kterou odůvodňoval obnovu řízení, a Nejvyššímu soudu navrhl, aby napadená rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Závěrem obhájce obviněného uvedl, že další dovolací námitky doplní sám obviněný. Ten to ale do doby rozhodnutí Nejvyššího soudu neučinil.

III. Vyjádření státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství

4. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření konstatoval, že dovolání obviněného nesměřuje proti rozhodnutí ve věci samé ve smyslu § 265a odst. 1 tr. ř., v důsledku čehož je nepřípustné. Nejvyššímu soudu proto navrhl, aby dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl jako nepřípustné. Současně podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. projevil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání, případně, aby v něm podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. učinil i jiné než jím navrhované rozhodnutí.

IV. Přípustnost dovolání

5. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v posuzované věci splněny podmínky přípustnosti dovolání a zjistil, že tomu tak není.

6. Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští, přičemž v § 265a odst. 2 písm. a) až písm. h) tr. ř. zákonodárce vymezil, co rozumí rozhodnutím ve věci samé. Jsou jimi: a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání, b) rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn, c) usnesení o zastavení trestního stíhání, d) usnesení o postoupení věci jinému orgánu, e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření, f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání, g) usnesení o schválení narovnání, nebo h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g). Tento výčet je taxativní, takže žádné jiné rozhodnutí, které do uvedeného okruhu nepatří, nelze dovoláním napadat.

7. Napadeným usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem byla zamítnuta stížnost proti usnesení soudu prvního stupně, kterým byl zamítnut návrh obviněného na povolení obnovy řízení. Jde tedy o rozhodnutí, které není uvedeno v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř. a dovolání proti němu není přípustné. Nejvyšší soud tento závěr již jednoznačně vyslovil v usnesení ze dne 3. 9. 2002, sp. zn. 3 Tdo 438/2002 (publikovaném pod č. 36/2003 Sb. rozh. tr.), kde judikoval, že „…usnesení, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na povolení obnovy řízení podle § 283 tr. ř. nebo podle § 284 tr. ř., nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé ve smyslu § 265a odst. 1, 2 tr. ř., proto proti němu není přípustné dovolání, a to ani kdyby původní rozhodnutí, jehož se návrh na obnovu týkal, bylo rozhodnutím ve věci samé v uvedeném smyslu“. K tomu srovnej rovněž usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2007, sp. zn. 8 Tdo 363/2007, ze dne 30. 9. 2008, sp. zn. 6 Tdo 1239/2008, ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 7 Tdo 546/2009, ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. 6 Tdo 300/2013, ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 8 Tdo 1358/2014, ze dne 17. 2. 2016, sp. zn. 3 Tdo 180/2016, ze dne 2. 8. 2017, sp. zn. 7 Tdo 861/2017, ze dne 25. 1. 2018, sp. zn. 11 Tdo 61/2018. Danou problematikou se se shodným výsledkem zabýval i Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 8. 7. 2003, sp. zn. I. ÚS 456/02.

V. Závěrečné shrnutí Nejvyššího soudu

8. S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud dovolání obviněného M. Ch. podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl pro jeho nepřípustnost. Své rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání v souladu s § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Poučení

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení žádný opravný prostředek přípustný. V Brně dne 30. 6. 2026 JUDr. Pavla Augustinová předsedkyně senátu