4 Tdo 629/2026

Rubrum

4 Tdo 629/2026-163 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 8. 2026 o dovolání obviněného R. M., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 12. 2025, sp. zn. 6 To 352/2025, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. 103 T 5/2025, t a k t o :

Výrok

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.

Odůvodnění

:

I. Dosavadní průběh řízení

1. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 31. 7. 2025, sp. zn. 103 T 5/2025, byl obviněný R. M. uznán vinným přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. Za uvedený trestný čin a za sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku z rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 18. 12. 2024, sp. zn. 102 T 151/2024, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 4. 2025, sp. zn. 6 To 53/2025, byl odsouzen podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody na 36 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou, a podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku k trestu propadnutí věci – nástrojů trestné činnosti, a to dvou digitálních vah, plastové krabičky a dvou uzavíratelných plastových sáčků s bílou sypkou hmotou. Současně byl zrušen výrok o trestu z výše uvedeného rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

2. Trestné činnosti se obviněný R. M. podle skutkových zjištění soudu prvního stupně dopustil ve stručnosti tím, že v přesně nezjištěné době, nejméně od 21. 3. 2024 do 27. 5. 2024 v XY, v XY a na jiných místech veden snahou získat pro sebe drogu nejméně v 9 případech přemluvil odsouzeného M. S., aby pro něj vyrobil pervitin, přičemž mu předal 3 000 Kč k nákupu chemikálií nutných pro jeho výrobu. Následně od odsouzeného M. S. vyrobenou drogu převzal a použil pro vlastní potřebu. V jednom případě pak společně s odsouzeným M. S. nakoupil v Polské republice 248 tablet pseudoefedrinu, které převezli do České republiky s tím, že z nich M. S. vyrobí pervitin. Takto jednal, ačkoli věděl, že metamfetamin-pervitin je psychotropní látkou uvedenou v příloze č. 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb. o seznamech návykových látek.

3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, které směřoval proti výroku o trestu odnětí svobody, jenž považoval za nepřiměřeně přísný. Současně brojil proti výroku o trestu propadnutí věci, neboť podle jeho názoru nebyly splněny zákonné podmínky pro jeho uložení a soud prvního stupně rezignoval na to, aby uložení tohoto trestu vysvětlil přezkoumatelně. Namítal zejména, že věci, jejichž propadnutí bylo vysloveno, nesloužily ani nemohly sloužit ke spáchání projednávané trestné činnosti. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací usnesením ze dne 5. 12. 2025, sp. zn. 6 To 352/2025, podle § 256 tr. ř. odvolání obviněného zamítl.

II. Dovolání obviněného

4. Prostřednictvím svého obhájce Mgr. Petra Šupala, LL. M. obviněný R. M. napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním, ve kterém brojil i proti rozsudku soudu prvního stupně. Označil dovolací důvod § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř. s plnou citací jeho zákonného znění a dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř., který slovně blíže nekonkretizoval.

5. Naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř. obviněný spatřoval v tom, že mu byl nezákonně uložen trest propadnutí věci, a to dvou digitálních vah, plastové krabičky a dvou uzavíratelných plastových sáčků s bílou sypkou hmotou. Namítl, že soud prvního stupně opomněl uložený trest ve svém rozhodnutí odůvodnit, a odvolací soud, který to učinil za něj, zvolil argumentaci, se kterou se nelze ztotožnit. Uvedené věci totiž neodpovídají tomu, jak je definován nástroj trestné činnosti v § 135a tr. zákoníku. Obviněný zdůraznil, že trest propadnutí věci lze uložit pouze tehdy, byla-li konkrétní věc užita jako nástroj trestného činu, jímž byl pachatel uznán vinným. V projednávané věci byl ale obviněný uznán vinným pomocí podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku ke spáchání přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy k § 283 odst. 1 tr. zákoníku, takže za nástroje trestné činnosti by bylo možné považovat nanejvýš komunikační prostředky sloužící ke kontaktu mezi ním a odsouzeným M. S., případně dopravní prostředky užité k přepravě omamných a psychotropních látek, nikoli však výše specifikované věci, které postrádají kauzální souvislost s jeho trestnou činností a byly využívány jen k vážení drog, určených pro jeho vlastní potřebu.

6. Závěrem obviněný Nejvyššímu soudu navrhl, aby zrušil napadené usnesení odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně co do výroku o propadnutí věci – nástrojů trestné činnosti a aby věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí soudu prvního stupně.

III. Vyjádření státního zástupce Nejvyššího státní zastupitelství

7. K dovolání obviněného se podle § 265h odst. 2 tr. ř. vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství.

8. Přisvědčil obviněnému v tom, že soud prvního stupně, zřejmě nedopatřením, opomněl v jinak pečlivě provedené argumentaci odůvodnit uložení trestu propadnutí věci. Podstatné však podle něj je, že tento nedostatek byl posléze odstraněn soudem odvolacím, jehož odůvodnění je plně akceptovatelné. Za nástroj trestné činnosti lze totiž považovat nejen věc, která byla ke spáchání trestného činu skutečně užita, ale i věc k jeho spáchání určenou. V této souvislosti odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2024, sp. zn. 6 Tdo 685/2024, z něhož dovodil, že pro uložení trestu propadnutí věci není nezbytné, aby taková věc byla výslovně uvedena v popisu skutku. Současně vyjádřil přesvědčení, že mezi specifikovanými věcmi a trestněprávně relevantním jednáním obviněného existovala dostatečná kauzální souvislost, neboť obviněný poskytoval hlavnímu pachateli pomoc při výrobě psychotropní látky a opatřoval mu prostředky určené k její výrobě.

9. Nad rámec shora uvedeného státní zástupce dodal, že i v případě, pokud by dovolací soud naznal, že trest propadnutí věci nebyl obviněnému uložen v souladu se zákonem, přicházelo by v úvahu uložení ochranného opatření zabrání věcí podle § 101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, jelikož existovalo nebezpečí jejich budoucího užití ke spáchání závažné drogové trestné činnosti. Jinými slovy řečeno, odnětí předmětných věcí by se obviněný v konečném důsledku nevyhnul. Pokud by tedy, ryze hypoteticky, dovolací soud dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro uložení trestu propadnutí věci splněny nebyly, bylo by podle státního zástupce na místě rozhodnout o dovolání postupem podle § 265i odst. 1 písm. f) tr. ř.

10. Závěrem státní zástupce pro úplnost poznamenal, že dovolatel vadně formuloval petit dovolání, kterým se domáhá zrušení usnesení odvolacího soudu i odsuzujícího rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Takový postup podle státního zástupce není možný. Pokud by totiž dovolací soud shledal uplatněné námitky důvodnými, postačovalo by zrušit jen výrok o trestu propadnutí věci, aniž by bylo nutné zasahovat do ostatních výroků napadených rozhodnutí. Současně dodal, že případné vrácení věci soudu nižšího stupně k novému projednání by předpokládalo zrušení celého výroku o trestu, nikoli pouze jeho dílčí části týkající se propadnutí věci (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2010, sp. zn. 5 Tdo 741/2010).

11. Vycházeje z výše uvedeného státní zástupce Nejvyššímu soudu navrhl, aby dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné. Současně souhlasil s tím, aby podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání, a to i v případě, že bude činit jiné než jím navrhované rozhodnutí ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.

IV. Důvodnost dovolání

12. Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř., bylo podáno osobou oprávněnou podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř., prostřednictvím obhájce podle § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě a na místě stanovených v § 265e odst. 1 tr. ř. a splňuje obsahové náležitosti podle § 265f odst. 1 tr. ř.

13. Uplatněným námitkám, kterými dovolatel s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř. brojil proti výroku o trestu propadnutí věci, tj. že se nejedná o nástroje trestné činnosti, neboť jde o věci, které neměly spojitost s jím páchanou trestnou činností, ovšem zjevně nelze přisvědčit, jakkoli formálně odpovídají první alternativě uvedeného dovolacího důvodu, kterou lze namítat, že byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští (jedná se o případy, v nichž byl obviněnému uložen některý z trestů uvedených v § 52 tr. zákoníku bez splnění podmínek, které zákon předpokládá, blíže srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2004, sp. zn. 11 Tdo 575/2004).

14. Obviněný k trestu propadnutí věci navíc jen opakuje výhrady, které uplatnil již před odvolacím soudem a s kterými se tento soud v bodě 8 odůvodnění svého rozhodnutí přesvědčivě vypořádal. V souvislosti s tím je vhodné připomenout rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci García proti Španělsku, č. stížnosti 30544/96, a usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 12. 2008, sp. zn. II. ÚS 2947/08, podle kterých požadavek plynoucí z čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod nelze vykládat tak, že soud nemusí reagovat na každý jednotlivý argument, nýbrž postačí, pokud odkáže na převzetí dostatečného a přesvědčivého odůvodnění soudu nižší instance. To nepochybně platí i pro dovolací řízení, jehož předmět je vymezen taxativními dovolacími důvody a v němž již soudy nižších stupňů tytéž námitky vypořádaly způsobem odpovídajícím § 125 odst. 1 tr. ř.

15. V projednávaném případě byl obviněnému podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku uložen trest propadnutí věci, která je nástrojem trestné činnosti. Podle § 135a tr. zákoníku se nástrojem trestné činnosti rozumí věc, která byla určena nebo užita ke spáchání trestného činu, včetně plodů a užitků. Věc byla užita ke spáchání trestného činu, jestliže za použití této věci, s její pomocí nebo jejím prostřednictvím pachatel naplnil skutkovou podstatu trestného činu. Zpravidla za užití takové věci pachatel realizoval jednání jako obligatorní znak objektivní stránky trestného činu, i když tak nemusel učinit ve vztahu k celému rozsahu jednání, resp. určitá věc mu mohla jen umožnit nebo usnadnit vlastní realizaci jednání. Může jít jednak o věci zvlášť zhotovené nebo přizpůsobené ke spáchání trestné činnosti (tzv. reálná instrumenta sceleris, tj. zločinecké nástroje v technickém smyslu), ale též o věci jinak sloužící k nezávadné činnosti, např. fotografický přístroj nebo videokamera, resp. mobilní telefon, použité k výrobě pornografických snímků dětí. V případě věci určené ke spáchání trestného činu jde o obdobnou věc jako při propadnutí věci užité ke spáchání trestného činu, která ovšem dosud nebyla použita ke spáchání trestného činu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2023, sp. zn. 6 Tdo 723/2023).

16. Jak už bylo shora uvedeno, soud prvního stupně v odůvodnění svého rozsudku výslovně neuvedl důvody, pro které přistoupil k uložení trestu propadnutí věci podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Toto formální pochybení však nemělo vliv na zákonnost ani správnost jeho rozhodnutí a bylo následně napraveno odvolacím soudem. Odvolací soud správně poukázal na odborné vyjádření z oboru kriminalistiky, odvětví chemie, z něhož vyplynulo, že ve dvou zajištěných plastových sáčcích se nacházela látka obsahující dimethylsulfon, která je využívaná k ředění metamfetaminu. Plastová krabička sloužila k uchovávání plastových sáčků obsahujících uvedenou látku a digitální kapesní váhy jsou svou povahou předmětem běžně využívaným při neoprávněné výrobě a distribuci omamných a psychotropních látek, konkrétně slouží k vážení a dávkování. Ve spojení se skutkovými zjištěními, podle nichž se obviněný účastnil na trestné činnosti spočívající v usnadnění neoprávněné výroby a distribuce psychotropních látek opatřováním prostředků k této činnosti, je tedy závěr o splnění podmínek pro propadnutí těchto věcí jako nástrojů trestné činnosti zcela namístě. To, zda byly obviněným při páchání trestné činnosti předmětné věci skutečně použity, není rozhodující, protože trestní zákoník uložení trestu propadnutí věci podmiňuje vedle toho, že náleží pachateli (§ 70 odst. 3) a že jde o sankci přiměřenou (§ 38), už jen tím, že byly ke spáchání trestné činnosti určeny nebo mohly sloužit k jejímu spáchání, a závěr o tom, že předmětné věci by mohly být užity při výrobě, přípravě či distribuci omamných a psychotropních látek, ze skutkových zjištění soudů nižších stupňů spolehlivě vyplývá. Námitka obviněného, že digitální váhy používal výlučně k vážení drog pro svou potřebu, je ve světle uvedeného irelevantní, protože nic nemění na charakteru tohoto předmětu, který je objektivně způsobilý k využití při výrobě, přípravě či distribuci omamných a psychotropních látek a který byl v posuzované věci důvodně spojován s projednávanou drogovou trestnou činností, které se obviněný dopustil v součinnosti s odsouzeným M. S. Pokud obviněný v dovolání zdůrazňoval formu této součinnosti, Nejvyšší soud připomíná, že pomocník ve smyslu § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku ví o úmyslu pachatele trestného činu a sám úmyslně jedná (ve formě usnadnění nebo umožnění jednání pachatele) tak, aby byl jemu známý úmysl pachatele uskutečněn.

V. Závěrečné shrnutí Nejvyššího soudu

17. S ohledem na shora uvedené Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného R. M. podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. Své rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.). V Brně dne 12. 8. 2026 JUDr. Pavla Augustinová předsedkyně senátu