5 Tdo 120/2024
Právní věta
I. Jednání naplňující znak týrání, jež pachatel primárně směruje vůči dospělé osobě (např. družce)žijící s ním ve společném obydlí ve smyslu § 199 tr. zákoníku a které současně zasahuje i svěřenou nezletilou osobu ve smyslu § 198 tr. zákoníku nepřímo takovým způsobem, že je vnímá jako silné příkoří, je jediným skutkem, který je třeba posoudit jako jednočinný souběh trestného činu týrání svěřené osoby podle § 198 tr. zákoníku a trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 tr. zákoníku. Uvedené platí, i když je jinak obecně z důvodu speciality prvně uvedeného ustanovení vůči druhému jednočinný souběh těchto dvou trestných činů vyloučen (jde-li o týrání téže osoby, která je současně osobou svěřenou i žijící ve společném obydlí).
II. Pokud je v trestním řízení o jediném skutku původně právně kvalifikovaném jako trestné činypodle § 198 i § 199 tr. zákoníku zjištěno, že znaky jedné z uvedených skutkových podstat nejsou naplněny, je při vyslovení viny třeba náležitě upravit popis skutku tak, aby byla vyjádřena právní kvalifikace toho trestného činu, jehož znaky byly shledány naplněnými, není však možno o takovém skutku rozhodnout i zprošťujícím výrokem ohledně trestného činu, jehož znaky nebyly shledány (ty se jen tzv. vypustí a v odůvodnění se taková úprava popisu skutku i právní kvalifikace vysvětlí - viz k tomu obdobně rozhodnutí č. 11/2010 Sb. rozh. tr.).
III. Znalecký posudek opatřený před zahájením trestního stíhání podle § 158 odst. 3 písm. b) tr. ř. jenásledně v řízení před soudem použitelný jako důkaz, třebaže neměl povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu ve smyslu § 160 odst. 4 tr. ř.
IV. Znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie nebo psychologie, není vyloučen z podáníznaleckého posudku jen proto, že v téže věci zkoumal více osob, anebo že v jiné věci zkoumal tutéž osobu nebo osobu jí blízkou. Takové zapojení znalce se naopak může jevit jako vhodné pro možnost komplexního posouzení případu a jako hospodárné pro zkoumání shodných podkladů.
Citované zákony (49)
- o trestním řízení soudním (trestní řád), 141/1961 Sb. — § 11 odst. 1 písm. f § 12 odst. 12 § 2 odst. 6 § 102 § 102 odst. 1 § 102 odst. 2 § 105 odst. 1 § 105 odst. 2 § 107 odst. 1 § 160 odst. 4 § 158 odst. 3 písm. a § 158 odst. 3 písm. b +18 dalších
- o Ústavním soudu, 182/1993 Sb. — § 75 odst. 1
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 43 odst. 1 § 56 odst. 2 písm. a § 145 odst. 1 § 145 odst. 2 písm. c § 345 § 346 § 184 § 198 § 198 odst. 1 § 198 odst. 2 § 198 odst. 2 písm. b § 198 odst. 2 písm. d +3 dalších
- o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, 254/2019 Sb. — § 18 § 18 odst. 1
- Vyhláška o výkonu znalecké činnosti, 503/2020 Sb. — § 53
Rubrum
Důkaz, Jednočinný souběh, Ne bis in idem, Neodkladné a neopakovatelné úkony, Popis skutku, Skutek, Týrání osoby žijící ve společném obydlí, Týrání svěřené osoby, Znalec, Znalecký posudek I. Jednání naplňující znak týrání, jež pachatel primárně směruje vůči dospělé osobě (např. družce)žijící s ním ve společném obydlí ve smyslu § 199 tr. zákoníku a které současně zasahuje i svěřenou nezletilou osobu ve smyslu § 198 tr. zákoníku nepřímo takovým způsobem, že je vnímá jako silné příkoří, je jediným skutkem, který je třeba posoudit jako jednočinný souběh trestného činu týrání svěřené osoby podle § 198 tr. zákoníku a trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 tr. zákoníku. Uvedené platí, i když je jinak obecně z důvodu speciality prvně uvedeného ustanovení vůči druhému jednočinný souběh těchto dvou trestných činů vyloučen (jde-li o týrání téže osoby, která je současně osobou svěřenou i žijící ve společném obydlí). II. Pokud je v trestním řízení o jediném skutku původně právně kvalifikovaném jako trestné činypodle § 198 i § 199 tr. zákoníku zjištěno, že znaky jedné z uvedených skutkových podstat nejsou naplněny, je při vyslovení viny třeba náležitě upravit popis skutku tak, aby byla vyjádřena právní kvalifikace toho trestného činu, jehož znaky byly shledány naplněnými, není však možno o takovém skutku rozhodnout i zprošťujícím výrokem ohledně trestného činu, jehož znaky nebyly shledány (ty se jen tzv. vypustí a v odůvodnění se taková úprava popisu skutku i právní kvalifikace vysvětlí - viz k tomu obdobně rozhodnutí č. 11/2010 Sb. rozh. tr.). III. Znalecký posudek opatřený před zahájením trestního stíhání podle § 158 odst. 3 písm. b) tr. ř. jenásledně v řízení před soudem použitelný jako důkaz, třebaže neměl povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu ve smyslu § 160 odst. 4 tr. ř. IV. Znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie nebo psychologie, není vyloučen z podáníznaleckého posudku jen proto, že v téže věci zkoumal více osob, anebo že v jiné věci zkoumal tutéž osobu nebo osobu jí blízkou. Takové zapojení znalce se naopak může jevit jako vhodné pro možnost komplexního posouzení případu a jako hospodárné pro zkoumání shodných podkladů.
Výrok
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2024, sp. zn. 5 Tdo 120/2024, ECLI:CZ:NS:2024:
5. TDO.120.2024.1
Odůvodnění
I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů II. Dovolání obviněného III. Vyjádření k dovolání a replika obviněného IV. Posouzení přípustnosti a důvodnosti dovolání a) Obecná východiska b) K jednotlivým námitkám obviněného V. Závěrečné shrnutí