Nejvyšší soud · Usnesení

7 Tdo 349/2006

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2006-03-28 · ECLI:CZ:NS:2006:7.TDO.349.2006.1

  1. NS 7 Tdo 349/2006
  2. ÚS I.ÚS 378/06
Strojový souhrn generováno LLM

Nejvyšší soud zamítl dovolání obviněného proti rozhodnutí vrchního soudu, které odmítlo stížnost na odmítnutí návrhu na obnovu trestního řízení. Soud uvedl, že dovolání není přípustné, protože zákon v § 265a odst. 2 tr. ř. výčet případů, kdy lze podat dovolání, stanoví taxativně. Analogie k ustanovení § 265a odst. 2 písm. h) tr. ř. nelze použít pro rozšíření přípustnosti dovolání mimo uvedené případy. Rozhodnutí bylo vydáno v souladu s § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Rubrum

7 Tdo 349/2006 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 28. března 2006 o dovolání, které podal obviněný Z. S. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 1. 2006, sp. zn. 4 To 86/2005, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 30 Nt 204/2005 t a k t o :

Výrok

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr ř. se dovolání obviněného Z. S. o d m í t á .

Odůvodnění

: I. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 10. 2005, sp. zn. 30 Nt 204/2005, byl podle § 283 písm. d) tr. ř. zamítnut návrh obviněného Z. S. na povolení obnovy řízení v pravomocně skončené trestní věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 36 T 5/2003. Proti tomuto usnesení podal obviněný stížnost, která byla usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 1. 2006, sp. zn. 4 To 86/2005, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta jako nedůvodná. II. Proti unesení Vrchního soudu v Olomouci podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání. V úvodu dovolání se uvádí, že jeho přípustnost je dovozována z ustanovení § 265a odst. 2 písm. h) tr. ř. per analogiam. Dovolací důvod spatřuje obviněný v nesprávném právním posouzení věci Vrchním soudem v Olomouci ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podle dovolatele totiž jím navrhované důkazy, které v dovolání vypočítává, byly takového charakteru, že umožňovaly rozhodnout o povolení obnovy řízení. Jejich odmítnutí soudy považuje dovolatel za předčasné. V závěru dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí vrchního i krajského soudu a uložil jim podle § 265l tr. ř. věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout, popř. aby sám rozhodl, že se v posuzované věci povoluje obnova řízení. III. Nejvyšší soud jako soud dovolací se v první řadě zabýval otázkou, zda je dovolání v posuzované věci přípustné. Přípustnost dovolání je vymezena v ustanovení § 265a odst. 1 tr. ř. tak, že dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Ustanovení § 265a odst. 2 tr. ř. pak pod písm. a) až h) uvádí taxativní výčet rozhodnutí, kterými se rozumí rozhodnutí ve věci samé. Usnesení, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na povolení obnovy řízení podle § 283 tr. ř., mezi nimi uvedeno není. Vzhledem k tomu, že zákonodárce v případě ustanovení § 265a tr. ř. zcela záměrně omezil možnost napadení pravomocného rozhodnutí cestou podání mimořádného opravného prostředku jen na případy zde uvedené, nelze se, jak to činí v dovolání obviněný, domáhat s odkazem na použití analogie jeho rozšíření na další případy, v tomto ustanovení neuvedené (obdobně viz č. 36/2003 Sb. rozh. trest.). IV. Nejvyšší soud proto shledal dovolání obviněného Z. S. nepřípustným a jako takové je odmítl podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. Učinil tak v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 28. března 2006 Předseda senátu: JUDr. Robert Fremr

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.