1 As 3/2023

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobkyně: Z. Š., zastoupena Mgr. Janem Bučkem, advokátem se sídlem V. Nezvala 604, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 2771/117, Ostrava, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 12. 2021, č. j. MSK 90073/2021, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, ze dne 14. 12. 2022, č. j. 22 A 14/2022 - 44, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žalobkyně n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalovanému s e náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti n e p ř i z n á v á .

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Městský úřad Frýdlant nad Ostravicí (dále jen „stavební úřad“) rozhodnutím ze dne 10. 5. 2021, sp. zn. MUFO 15031/2021, povolil v opakovaném stavebním řízení stavbu nazvanou „Novostavba rodinného domu včetně přípojky vody, splaškové kanalizace do ČOV, dešťové kanalizace, vsakovací jímky, čistírny odpadních vod, přívodu elektro, zpevněných ploch přístupu a příjezdu na parcele XA v katastrálním území N. V. F. n. O.“.

2. Žalovaný pak shora označeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobkyně a napadené rozhodnutí potvrdil.

3. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“) se žalobkyně domáhala zrušení napadeného rozhodnutí. Soud žalobu zamítl. Námitku týkající se pochybení stavebního úřadu spočívajícího v postupu, který měl být v rozporu s § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, shledal opožděnou, a proto k ní nepřihlížel. Žalobní bod týkající se tvrzení, že „dešťová kanalizace nemá oporu ve vodním zákoně“ shledal soud dle závěrů rozhodnutí rozšířeného senátu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008 - 78, č. 2162/2011 Sb. NSS, natolik obecnou, že se jí nemohl podrobně zabývat; námitku shledal proto nedůvodnou.

II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného

4. Žalovaná (stěžovatelka) podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost z důvodu uvedeného v § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).

5. Namítala, že krajský soud nesprávně vyhodnotil včasnost uplatnění žalobního bodu, kterým se měl věcně zabývat. Dále stěžovatelka nesouhlasí s odkazem na závěry rozšířeného senátu č. j. 4 As 3/2008 - 78, neboť se týkají situace, kdy soud žalobu odmítá.

6. Žalovaný se ztotožnil se závěry krajského soudu a navrhl kasační stížnost zamítnout.

III. Posouzení kasační stížnosti

7. Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení. Zjistil, že kasační stížnost má požadované náležitosti a je projednatelná. Důvodnost kasační stížnosti posoudil v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).

8. Kasační stížnost není důvodná.

9. Podle § 71 odst. 2 s. ř. s.: „Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body může [žalobce] jen ve lhůtě pro podání žaloby.“

10. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. „[ž]alobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.“

11. Ze správního spisu plyne, že stěžovatelce bylo napadené rozhodnutí doručeno v úterý dne 14. 12. 2021. Lhůta k podání žaloby a případnému rozšíření o další žalobní body pak uplynula dne 14. 2. 2022. V této lhůtě stěžovatelka podala žalobu (dne 14. 2. 2022). Tato žaloba však neobsahovala ani zárodek žalobního bodu vztahujícího se k postupu správních orgánů v rozporu s § 36 odst. 3 správního řádu (k náležitostem žalobního bodu srov. rozhodnutí rozšířeného senátu ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005 - 58, č. 835/2006 Sb. NSS). Konkrétní námitku však stěžovatelka uplatnila až v podání ze dne 8. 12. 2022, označeném jako „omluva z jednání“. Krajský soud proto správně k uvedené argumentaci nepřihlížel; jednalo se totiž o opožděnou žalobní námitku.

12. Stěžovatelka dále namítala nepřiléhavost odkazu na závěry rozšířeného senátu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008 - 78, nijak konkrétně však neuvedla, z jakých důvodů by tyto závěry neměly být využity. Kasační soud tak uzavírá, že úvahy uvedené v citovaném rozhodnutí rozšířeného senátu ohledně obecnosti žalobních námitek bylo lze vztáhnout také na žalobní bod uplatněný stěžovatelkou. Námitka však byla natolik obecná, že se s ní krajský soud nemohl podrobně zabývat.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

13. Nejvyšší správní soud z výše uvedených důvodů kasační stížnost podle § 110 odst. 1 věty druhé s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl.

14. Zároveň Nejvyšší správní soud rozhodl o nákladech řízení o kasační stížnosti podle § 60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatelka neměla v řízení úspěch, a právo na náhradu nákladů řízení proto nemá. Procesně úspěšnému žalovanému pak nevznikly v řízení náklady přesahující rámec nákladů jeho běžné úřední činnosti. Náhrada nákladů řízení se mu proto nepřiznává. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 6. dubna 2023 JUDr. Lenka Kaniová předsedkyně senátu