10 As 212/2018

Rubrum

10 As 212/2018 - 125 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce Ondřeje Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: M. M., proti žalovanému: Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Opava, se sídlem Praskova 194/11, Opava, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) J. L., II) J. L., ve věci ochrany před nezákonným zásahem, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 5. 2018, čj. 22 A 193/2017-48, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á.

II. Žádný z účastníků řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se ve věci určení nezákonnosti zásahů správního orgánu domáhá kasační stížností zrušení výroku II. rozsudku krajského soudu. Krajský soud tímto výrokem odmítl žalobu v části, kterou se stěžovatel domáhal určení, že neprovedení zápisu poznámky spornosti podle § 24 zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona, do katastru nemovitostí k vyjmenovaným pozemkům v k. ú. B. B., obec B., oznámené stěžovateli přípisem ze dne 11. 10. 2017 nazvaným „Vrácení podání“, bylo nezákonným zásahem.

2. Krajský soud stěžovateli ustanovil v řízení o žalobě zástupce JUDr. Tomáše Doležala, advokáta. V souladu s § 35 odst. 9 s. ř. s. toto zastoupení nadále trvalo také v řízení o kasační stížnosti. Usnesením ze dne 22. 8. 2018, čj. 10 As 212/2018-20, NSS zprostil JUDr. Tomáše Doležala, advokáta, zastupování stěžovatele v řízení o kasační stížnosti. NSS tak učinil proto, že z vyjádření stěžovatele zaslaného soudu dne 13. 7. 2018 bylo patrné, že mezi ustanoveným zástupcem a zastoupeným nevzniklo pouto důvěry, jež je k řádnému výkonu zastoupení nezbytné. NSS současně v usnesení ze dne 22. 8. 2018 stěžovateli ustanovil nového zástupce pro řízení o kasační stížnosti, advokáta Mgr. Martina Sýkoru.

3. V průběhu řízení NSS dospěl k závěru, že také v případě zastoupení Mgr. Martinem Sýkorou bylo mezi stěžovatelem a jeho zástupcem narušeno nezbytné pouto důvěry. Stěžovatel nesouhlasil s obsahem podání odeslaných z datové schránky Mgr. Sýkory, a proto soudu podání advokáta opětovně zasílal ze své soukromé datové schránky poté, co je upravil podle svých představ. Narušení důvěry potvrdil v reakci na výzvu soudu také sám 10 As 212/2018 ustanovený zástupce v přípisu ze dne 28. 11. 2018. NSS proto výrokem I. usnesením ze dne 5. 12. 2018, čj. 10 As 212/2018-83, zprostil Mgr. Martina Sýkoru zastupování žalobce v řízení o kasační stížnosti. Současně rozhodl, že ustanovení dalšího zástupce k ochraně zájmů stěžovatele ve smyslu § 35 odst. 9 s. ř. s. není opodstatněné. NSS podotkl, že dobrodiní spočívající v ustanovení advokáta je výjimečným institutem. Přestože správní soudy stěžovateli ustanovily již dva advokáty, stěžovatel nebyl s jejich zastupováním spokojen. NSS nepřisvědčil stěžovateli, že ho Mgr. Sýkora náležitě nezastupoval. Ztrátu důvěry mezi ustanoveným zástupcem a stěžovatelem zapříčinil svým jednáním sám stěžovatel.

4. Stěžovatel tedy po zproštění Mgr. Sýkory zastupování nebyl v řízení o kasační stížnosti nadále zastoupen. NSS proto výrokem II. usnesení ze dne 5. 12. 2018 stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě 2 týdnů od doručení usnesení doložil splnění podmínky povinného zastoupení podle § 105 odst. 2 s. ř. s. a předložil plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti. Současně stěžovatele poučil o právních následcích nesplnění této výzvy.

5. Usnesení ze dne 5. 12. 2018 bylo stěžovateli doručeno dne 10. 12. 2018; lhůta pro předložení plné moci advokáta uplynula dne 27. 12. 2018. Ve stanovené lhůtě stěžovatel povinnost dle § 105 odst. 2 s. ř. s. nesplnil, pouze NSS zaslal přípis, ve kterém polemizuje s ústavností této podmínky a navrhuje, aby NSS řízení přerušil a předložil věc k posouzení Ústavnímu soudu. Alternativně navrhuje, aby mu NSS ustanovil nového právního zástupce. Stěžovatel v této souvislosti konstatuje, že souhlasí se zproštěním Mgr. Sýkory jeho zastupováním v řízení o kasační stížnosti, neztotožňuje se však se závěrem NSS, že ztrátu důvěry zapříčinil svým jednáním. Stěžovatel dodává, že během určené lhůty k doložení plné moci advokáta oslovil 15 advokátních kanceláří. Většina se prý vymluvila, že zastoupení nemůže přijmout z důvodu nedostatku času, Česká advokátní komora ani neodpověděla na jeho žádost o přidělení advokáta.

6. K tomu lze předně uvést, že ústavností podmínky povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti podle § 105 odst. 2 s. ř. s. se NSS podrobně zabýval již v usnesení ze dne 11. 7. 2012, čj. 1 Ans 3/2012-34. V něm zdůraznil, že účelem § 105 odst. 2 s. ř. s. je zabezpečení odborné právní pomoci, která přispívá k zajištění rovnosti účastníků řízení v tom smyslu, aby některý z nich neutrpěl na svých právech v důsledku neznalosti zejména procesních ustanovení. Kromě toho garantuje povinné zastoupení advokátem vyšší stupeň objektivity stěžovatele, neboť advokát je zpravidla schopen učinit si od věci potřebný odstup a zvolit taktiku odpovídající danému případu. Nezanedbatelná je též role advokáta jako určitého filtru kasačních stížností, neboť dobrý advokát by měl být schopen účastníka řízení poučit o zbytečnosti podání kasační stížnosti v konkrétním případě, je-li již věc prejudikována v neprospěch účastníka nebo není-li z jiných důvodů ani malá šance na úspěch před kasačním soudem. Sledovaný účel § 105 odst. 2 s. ř. s. je proto podle NSS legitimní a rovněž prostředek k němu užitý (institut povinného zastoupení advokátem) je přiměřený tomuto cíli. Ústavnost podmínky povinného zastoupení advokátem nezpochybnil ani Ústavní soud ve stanovisku pléna ze dne 8. 10. 2015, sp. zn. Pl.ÚS-st. 42/15 (ST 42/79 SbNU 637; 290/2015 Sb.) Podmínkou povinného právního zastoupení se zabýval také Evropský soud pro lidská práva, který dospěl k závěru, že tento požadavek není v rozporu ani s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod [viz např. 10 As 212/2018 - 126 pokračování rozhodnutí o přijatelnosti ze dne 20. 9. 2011 ve věci Kryžová proti České republice (stížnost č. 54337/10)]. NSS proto nepovažuje za důvodné tvrzení stěžovatele o protiústavnosti podmínky povinného advokátního zastoupení a nevyhověl ani návrhu na předložení věci Ústavnímu soudu.

7. NSS se dále již opětovně nezabýval žádostí o ustanovení advokáta, kterou stěžovatel v přípisu ze dne 27. 12. 2018 alternativně vznáší. V usnesení ze dne 5. 12. 2018, čj. 10 As 212/2018-83, NSS odůvodnil, proč další ustanovení zástupce není opodstatněné (srov. bod [3]). NSS podotýká, že proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky, a proto se NSS nevyjadřoval ani k polemice stěžovatele s důvody tohoto usnesení.

8. Na posouzení věci nemohla mít vliv ani skutečnost, že stěžovatelem oslovení advokáti neměli zájem o převzetí právního zastupování. Stěžovatel se sám zbavil možnosti být zastoupen ustanoveným zástupcem a vlastním jednáním se tedy dostal do rizikové situace, že se mu ve stanovené lhůtě nepodaří nalézt vhodného zástupce.

9. NSS uzavírá, že stěžovatel k výzvě soudu nedoložil ve stanovené lhůtě plnou moc advokáta a nesplňuje tak podmínku povinného zastoupení v § 105 odst. 2 s. ř. s. Nedostatek zastoupení brání pokračování v řízení o kasační stížnosti. Proto NSS v souladu s § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. kasační stížnost odmítl.

10. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti NSS rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 věty první ve spojení s § 120 s. ř. s. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek přípustný. V Brně dne 10. ledna 2019 Zdeněk Kühn předseda senátu