10 As 395/2020

Rubrum

10 As 395/2020 - 17 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty a soudkyň Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: P. N., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 8. 2020, čj. 10.01-000424/20-004, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2020, čj. 11 A 93/2020-20, takto:

Výrok

I. Návrh žalobce na ustanovení zástupce s e z a m í t á .

II. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2020, čj. 11 A 93/2020-20, s e r u š í a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 12. 8. 2020 nevyhověla žádosti žalobce o určení advokáta k poskytnutí právní služby podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Žalobce se domáhal určení advokáta k zastoupení v řízení před Ústavním soudem ve věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 1909/20. Žalovaná uvedla, že žádosti žalobce nevyhověla, neboť žalobce zneužívá právo na bezplatnou právní pomoc podle § 18c zákona o advokacii.

2. Proti rozhodnutí žalované podal žalobce žalobu k městskému soudu a současně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. V záhlaví označeným usnesením městský soud žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků a zamítl žalobcův návrh na ustanovení zástupce. Vycházel z toho, že v období od září 2019 do září 2020 žalobce u městského soudu podal celkem čtyři žaloby směřující proti rozhodnutí žalované ve věci neustanovení advokáta k poskytnutí právní pomoci, obdobnou žalobu podal k městskému soudu rovněž v roce 2018. Dále městský soud uvedl, že žalobce podal u žalované celkem 46 žádostí o určení advokáta; vyhověno bylo pouze 25 žádostem. Procesní aktivita žalobce se proto podle městského soudu jeví spíše jako neuvážené nadužívání 10 As 395/2020 institutu osvobození od soudních poplatků k tomu, aby bezplatně vedl spory podle své libosti (srov. rozsudky NSS ze dne 26. 10. 2011, čj. 7 As 101/2011-66, a ze dne 10. 4. 2019, čj. 2 As 91/2019-14). Městský soud proto dospěl k závěru, že v projednávané věci je namístě nepřiznat žalobci dobrodiní osvobození od soudních poplatků.

3. Žalobce (stěžovatel) napadl usnesení městského soudu kasační stížností. Stěžovatel uvedl, že je stíhán za trestný čin vraždy a není spokojen s prací ex offo advokáta – Mgr. Františka Stratila, jehož práci musí zastávat jiní advokáti. Pokud stěžovatel podal v posledních deseti letech 46 žádostí o určení advokáta k žalované a v 25 případech mu bylo vyhověno, nemůže se jednat o zneužívání práva. Podle stěžovatele však žalovaná především zneužívá svou moc a zatím nevyhověla žádné jeho stížnosti na Mgr. Stratila. Podle stěžovatelova názoru rovněž trestnímu soudu vyhovuje pasivita jeho obhájce. Stěžovatel popsal, že 11 let trvající trestní stíhání z něj udělalo nemajetného člověka. Pokud se chce bránit proti úkonům státních orgánů, mnohdy se ochrany nedomůže, pokud není zastoupen advokátem. Stěžovateli proto nezbývá nic jiného než žádat žalovanou o určení advokáta. Stěžovatel dále vysvětlil, proč se domnívá, že odkaz na rozsudek NSS ze dne 10. 4. 2019, čj. 2 As 91/2019-14, je na projednávanou věc nepřiléhavý.

4. Stěžovatel navrhl, aby NSS napadené usnesení zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení. Současně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce k doplnění kasační stížnosti.

5. Ke stěžovatelově žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti NSS uvádí, že v této věci (kasační stížnost proti rozhodnutí městského soudu o neosvobození od soudních poplatků a neustanovení advokáta) nevzniká stěžovateli ani poplatková povinnost, ani povinnost být zastoupen advokátem podle § 105 odst. 2 s. ř. s. (usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015, čj. 1 As 196/2014-19, č. 3271/2015 Sb. NSS, body 30-31).

6. Přestože zastoupení není v dané věci povinné, stěžovatel o ustanovení zástupce požádal a NSS musel o tomto návrhu rozhodnout. Podle § 35 odst. 10 s. ř. s. se pro rozhodnutí o ustanovení zástupce vyžaduje kumulativní naplnění dvou podmínek, a to jednak splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků, jednak též nezbytná potřeba takového zastoupení k ochraně práv účastníka řízení. NSS neshledal především splnění druhé nutné podmínky pro ustanovení zástupce. Kasační stížnost má požadované základní náležitosti; je z ní zřejmé, čeho se stěžovatel domáhá a z jakých důvodů. V projednávané věci se navíc nejedná o posouzení komplikované otázky. O této otázce může NSS rozhodnout již na základě podané kasační stížnosti a podkladů obsažených ve spise městského soudu, aniž by bylo třeba za tímto účelem stěžovateli ustanovovat zástupce. Za této situace tedy NSS návrh na ustanovení zástupce výrokem I zamítl

7. NSS proto nic nebrání v tom, aby posoudil důvody kasační stížnosti.

8. Kasační stížnost je důvodná.

9. NSS konstatuje, že „osvobození od soudních poplatků nemá být institutem umožňujícím chudým osobám vést bezplatně spory podle své libosti“ (rozsudek ze dne 10 As 395/2020 - 18 pokračování 26. 10. 2011, čj. 7 As 101/2011-66, č. 2601/2012 Sb. NSS). I pokud je účastník řízení nemajetný a zásadně by bylo namístě jej osvobodit od soudních poplatků, může soud výjimečně toto dobrodiní odepřít, a to zejména pro povahu sporů, které účastník vede.

10. V projednávaném případě městský soud nevyhověl žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce s ohledem na množství žádostí, které stěžovatel podává k žalované na určení advokáta a množství žalob podané stěžovatelem proti rozhodnutí žalované k městskému soudu. Městský soud tedy nevyhověl žádostem stěžovatele a priori z důvodu počtu jím podaných žádostí a žalob v obdobných věcech. Uvedený postup nemůže podle NSS bez dalšího obstát. Samotný počet podaných žádostí a žalob nemůže být sám o sobě důvodem pro nevyhovění žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Soud je povinen přihlédnout především k tomu, jakou povahu má vedený spor, pro nějž stěžovatel žádá žalovanou o určení advokáta k poskytnutí právní služby. Je rovněž vhodné posoudit, v jakém období byly tyto žádosti (žaloby) podány, v kolika případech byl stěžovatel úspěšný atd. Takové úvahy v napadeném usnesení chybí. Městský soud rozhodl pouze paušálně s ohledem na počet stěžovatelových žádostí a žalob. NSS proto napadené usnesení zrušil. V dalším řízení bude městský soud povinen přihlédnout k individuálním okolnostem případu stěžovatele a své závěry dostatečně odůvodnit.

11. NSS poznamenává, že si je vědom případů, kdy krajský soud, resp. městský soud nevyhověl žádostem o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce s ohledem na počet vedených sporů. K tomu ovšem vždy přistoupily další okolnosti, např. jakým způsobem ten který žalobce vyvolává a vede soudní spory, to, co je podstatou těchto sporů, sériová a stereotypní argumentace atd. (viz např. rozsudky NSS ze dne 16. 10. 2020, čj. 2 As 331/2020-10, či ze dne 10. 11. 2020, čj. 10 As 296/2020-12).

12. Z uvedených důvodů dospěl NSS k závěru, že kasační stížnost je důvodná, a proto usnesení městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 110 odst. 1 věta první s. ř. s.). V něm je městský soud vázán právním názorem vysloveným NSS v rušícím rozhodnutí (§ 110 odst. 4 s. ř. s.).

13. V novém rozhodnutí rozhodne městský soud rovněž o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 110 odst. 2 s. ř. s.). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 5. února 2021 Ondřej Mrákota předseda senátu 10 As 395/2020