10 Azs 140/2026

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty ve věci žalobce: S. S., zastoupený advokátem JUDr. Denisem Mitrovićem, Mírové náměstí 274, Týniště nad Orlicí, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, Olšanská 2, Praha, proti rozhodnutí žalované ze dne 31. 3. 2026, čj. CPR-41182-2/ČJ-2025-930310-V217, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 17. 6. 2026, čj. 72 A 5/2026-33, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 31. 3. 2026 rozhodla o vyhoštění žalobce z důvodu jeho neoprávněného pobytu na území České republiky. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce bránil žalobou u Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, který žalobu nyní napadeným rozsudkem zamítl. Zamítavý rozsudek následně žalobce (stěžovatel) napadl blanketní kasační stížností, kterou též spojil s blíže neodůvodněným návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud proto stěžovatele vyzval, aby doplnil kasační stížnost a návrh na přiznání odkladného účinku. Současně stěžovatele vyzval, aby se vyjádřil k otázce včasnosti kasační stížnosti, protože ze spisu krajského soudu vyplynulo, že napadený rozsudek byl zástupci stěžovatele doručen již 10. 7. 2026.

2. Nejvyšší správní soud se proto nejprve zabýval splněním podmínek řízení, včetně včasnosti kasační stížnosti. Podle § 106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení napadeného rozhodnutí. Zmeškání této lhůty nelze prominout. Dle § 106 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, byla-li kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal. Dále v § 40 odst. 2 s. ř. s. je stanoveno, že lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty.

3. Z doručenky ve spise krajského soudu (doručenka na č. l. 37) vyplývá, že stěžovateli byl napadený rozsudek dodán do datové schránky jeho zástupce dne 30. 6. 2026, pročež následující den začala plynout desetidenní lhůta pro přihlášení do datové schránky dle § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Jelikož se zástupce stěžovatele do datové schránky v desetidenní lhůtě nepřihlásil, byl stěžovateli rozsudek doručen fikcí dne 10. 7. 2026. Dvoutýdenní lhůta pro podání kasační stížnosti proto stěžovateli uplynula v pátek 24. 7. 2026 (viz pravidla o počítání lhůt obsažená v § 40 odst. 1 a 2 s. ř. s.). Tento den byl posledním dnem pro včasné podání kasační stížnosti.

4. Stěžovatel podal kasační stížnost u krajského soudu až v pondělí 27. 7. 2026 a na výzvu k otázce opožděnosti kasační stížnosti reagoval pouze tak, že mu byl rozsudek doručen v sobotu 11. 7. 2026, přičemž tuto skutečnost však nijak nedoložil. Nejvyšší správní soud proto v souladu s doručenou ve spise krajského soudu dospěl k závěru, že nyní napadený rozsudek byl stěžovateli doručen již v pátek 10. 7. 2026 a že lhůta k podání kasační stížnosti marně uplynula v pátek 24. 7. 2026. Kasační stížnost ze dne 27. 7. 2026 (pondělí) tak byla podána opožděně.

5. Vzhledem k tomu, že zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout, nezbylo Nejvyššímu správnímu soudu než kasační stížnost odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.

6. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 1. září 2026 Vojtěch Šimíček předseda senátu