Nejvyšší správní soud · Rozsudek

2 As 194/2025

č. j. 2 As 194/2025-26

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-07-17 · zrušeno a vráceno · ECLI:CZ:NSS:2026:2.As.194.2025.26

  1. KS Č. Budějovice 57 A 27/2024-68
  2. NSS 2 As 194/2025-26

Citované zákony (3)

Rubrum

2 As 194/2025 - 26 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Evy Šonkové a soudců Karla Šimky a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobkyně: Schlieger, s. r. o., IČO 28787803, se sídlem U nákladového nádraží 3265/10, Praha 3, zastoupená Mgr. Ing. Ivou Špačkovou, advokátkou se sídlem Klimentská 1216/46, Praha 1, proti žalované: Česká obchodní inspekce, se sídlem Štěpánská 796/44, Praha 1, proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 2. 2024, čj. ČOI 22799/24/O100/Krč/Št, o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu Českých Budějovicích ze dne 7. 8. 2025, čj. 57 A 27/2024-68, takto:

Výrok

Rozsudek Krajského soudu Českých Budějovicích ze dne 7. 8. 2025, čj. 57 A 27/2024-68, s e r u š í a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Česká obchodní inspekce, Inspektorát Jihočeský a Vysočina (prvostupňový správní orgán), rozhodnutím ze dne 17. 8. 2023, čj. ČOI 94366/23/2000/Ži (prvostupňové rozhodnutí), shledal žalobkyni vinnou ze spáchání tří přestupků spočívajících v porušení povinností při uvádění výrobků na trh: - Předně (přestupek č. 1) jako výrobce v období od 3. 5. 2020 do 6. 6. 2021 dodala třem objednatelům celkem tři tepelná čerpadla označená P17T k vytápění (tedy stanovené výrobky), která uvedla na trh jako stavební výrobky a elektrozařízení, aniž splnila požadavky podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, a dalších, prováděcích předpisů. - Současně (přestupek č. 2) v témže období uvedla tatáž tři tepelná čerpadla P17T na trh jako výrobky podléhající posuzování shody, aniž zajistila jejich soulad s příslušnými právními předpisy. Konkrétně nevypracovala kompletní technickou 2 As 194/2025 dokumentaci, neprovedla odpovídající postup posuzování shody a nevyhotovila EU prohlášení o shodě, čímž porušila povinnosti dle § 6 odst. 2 zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh. - Konečně (přestupek č. 3) porušila zákaz uvedení výrobku na trh tím, že dne 16. 7. 2021 uvedla do trvalého provozu u objednatele tepelné čerpadlo KompaktAir Premium 10, a to v rozporu se zákazem jeho dodávky, prodeje nebo použití uloženým podle zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci.

2. Za tyto přestupky jí prvostupňový správní orgán uložil úhrnnou pokutu ve výši 500 000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí brojila žalobkyně odvoláním, o kterém žalovaná napadeným rozhodnutím rozhodla tak, že prvostupňové rozhodnutí částečně změnila vypuštěním textu „§ 90 odst. 1“ z výroku II. a ve zbytku ho potvrdila a odvolání zamítla.

3. Proti rozhodnutí žalované brojila žalobkyně žalobou podanou ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích (krajský soud), který jí vyhověl, napadené rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud shledal rozhodnutí žalované nepřezkoumatelným, neboť z něj nebylo patrné, z jakých důvodů žalovaná nepřihlédla k listinným důkazům, na něž žalobkyně poukazovala ve svém odvolání. Žalobkyně přitom podle krajského soudu namítala nesprávné zjištění skutkového stavu a po celou dobu řízení dokládala, že je pouze distributorem tepelných čerpadel odlišného označení, k čemuž předkládala důkazy.

4. Konkrétně žalobkyně předložila vyjádření společnosti MV Technology Group s. r. o., podle něhož tato společnost v postavení dovozce uvádí na trh tepelná čerpadla modelů Inverter X10 a X18, jejichž výrobcem je společnost Guangdong Phnix Eco–Energy Solution Ltd. se sídlem v Číně. Dále namítala, že nebylo zohledněno prohlášení uvedeného výrobce, dle něhož jím vyráběná tepelná čerpadla modelu P10T jsou totožná s tepelnými čerpadly modelu Inverter X10, přičemž pod tímto označením jsou dodávána dovozci k uvedení na trh v Evropské unii, a že tepelná čerpadla modelu P17T jsou shodná s tepelnými čerpadly modelu Inverter X18.

5. Žalovaná se podle krajského soudu dále nevypořádala s námitkou žalobkyně opřenou o předávací protokol ze dne 5. 7. 2021, předloženou fotodokumentaci k přelepení štítku ani s jejím tvrzením, že u předmětného tepelného čerpadla došlo vinou výrobce k nesprávnému označení štítky. Tyto důkazy žalovaná nehodnotila, ačkoliv žalobkyně má za to, že jimi jednoznačně doložila, že se jednalo o jiné než zakázané tepelné čerpadlo, jak od počátku tvrdí. K uvedené námitce se žalovaná v napadeném rozhodnutí nijak nevyjádřila, toliko na str. 10 (druhý odstavec) odkázala na str. 14 a 15 odůvodnění prvostupňového rozhodnutí. Ani prvostupňový správní orgán se však předmětnými listinnými důkazy nezabýval a omezil se pouze na hodnocení fotodokumentace tepelného čerpadla zaslané spotřebitelem.

6. Žalovaná se dle krajského soudu nezabývala důkazy, z nichž žalobkyně dovozuje, že je distributorem tepelných čerpadel a že se v době kontroly jednalo o jiné než zakázané 2 As 194/202 pokračování tepelné čerpadlo. Jelikož se nevypořádala s odvolacími námitkami, dospěl krajský soud k závěru, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

II. Argumentace účastníků řízení Kasační stížnost žalované

7. Proti rozsudku krajského soudu brojí žalovaná (stěžovatelka) kasační stížností, jejíž důvody podřadila pod § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.). Ve vztahu k listinným důkazům, které měly dokládat, že žalobkyně vystupuje pouze jako distributor tepelných čerpadel jiného výrobce, stěžovatelka na str. 9 a 10 napadeného rozhodnutí uvedla, že z hlediska splnění povinností vyplývajících ze zákona o technických požadavcích a ze zákona o posuzování shody (přestupky č. 1 a 2) není rozhodné, který subjekt tepelná čerpadla fakticky vyrobil. Pro účely obou uvedených zákonů se za výrobce považuje též osoba, která stanovený výrobek uvádí na trh pod svým jménem. V posuzovaném případě tak činila žalobkyně, která tepelná čerpadla uváděla na trh pod svým obchodním jménem. Z těchto důvodů nebylo třeba hodnotit předložené listinné důkazy směřující k prokázání, že výrobcem je společnost Guangdong Phnix Eco. Dostatečně bylo prokázáno (ve spojení s prvostupňovým rozhodnutím) i odůvodněno, že z hlediska zákonných povinností je za výrobce nutno považovat žalobkyni.

8. Ve vztahu k předávacímu protokolu ze dne 5. 7. 2021, předložené dokumentaci a tvrzení žalobkyně, že u předmětného tepelného čerpadla byly nedopatřením výrobce umístěny nesprávné štítky (přestupek č. 3), stěžovatelka odkázala na odůvodnění prvoinstančního rozhodnutí (str. 14 a 15), s nímž se plně ztotožnila. Prvoinstanční správní orgán uvedl, že došlo k přelepení štítku tepelného čerpadla; výrobek byl označen jako tepelné čerpadlo INVERTER X10, jako výrobce byla uvedena společnost Guangdong Phnix Eco-Energy Solution Ltd a jako dovozce společnost MV Technology Group s. r. o., přičemž na přední straně bylo čerpadlo opatřeno výrazným označením žalobkyně a jejím logem. Stěžovatelka dále upozornila, že podle ustálené judikatury tvoří prvoinstanční a odvolací správní rozhodnutí jeden celek, v napadeném rozhodnutí proto na odůvodnění prvostupňového orgánu odkázala, neboť se plně ztotožnila s jeho závěry k totožné argumentaci. Vyjádření žalobkyně

9. Argumentace stěžovatelky ve vztahu k přestupkům č. 1 a 2, podle níž není pro posouzení postavení „výrobce“ rozhodné, kdo výrobek fakticky vyrobil, míjí podstatu napadeného rozsudku. Krajský soud totiž nezrušil její rozhodnutí pro nesprávný výklad pojmu „výrobce“. I kdyby byl právní názor stěžovatelky správný, nezbavuje ji to povinnosti řádně odůvodnit, proč považuje žalobkyní navržené listiny za irelevantní, jakou jim přikládá důkazní hodnotu, popř. proč neprokazují tvrzení žalobkyně. Paušální konstatování, že není podstatné, kdo výrobek fakticky vyrobil, nemůže nahradit hodnocení důkazů ani vypořádání konkrétních námitek. Předložené listiny přitom neměly význam pouze pro určení původu výrobku, nýbrž i pro identifikaci konkrétního modelu a označení jednotlivých zařízení. Skutečnosti jako shoda modelových řad či možná záměna štítků jsou 2 As 194/2025 významné nejen pro posouzení přestupků č. 1 a 2, ale též pro přestupek č. 3, tedy pro závěr, zda šlo o zakázané zařízení.

10. Ve vztahu k odůvodnění přestupku č. 3 krajský soud přiléhavě konstatoval, že ani na str. 14 a 15 prvostupňového rozhodnutí, na něž stěžovatelka odkazuje, nejsou žalobkyní předložené listiny vůbec hodnoceny. Za situace, kdy žalobkyně doložila např. přelepení štítku na zařízení a předložila konkrétní předávací protokol, byl správní orgán povinen se s těmito důkazy řádně vypořádat, posoudit jejich relevanci pro identifikaci výrobku a zohlednit zásadu in dubio pro reo. To však neučinil.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

11. Kasační stížnost je přípustná a lze ji projednat.

12. Kasační stížnost je důvodná.

13. Z četné a stabilní judikatury NSS se podává, že zrušení správního rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je obecně vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kvůli kterým skutečně nelze rozhodnutí věcně přezkoumat. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí proto, že nelze zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno. Správní orgán přitom nemusí reagovat na každou dílčí námitku. Může totiž vystavět vlastní argumentaci, v jejíž konkurenci pak námitky účastníků neobstojí. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů má proto své místo zejména v situacích, kdy správní orgán opomene na námitku účastníka zcela (tedy i implicitně) reagovat (rozsudek NSS ze dne 14. 1. 2025, čj. 1 Afs 172/2024-59, bod 34 a tam citovaná judikatura).

14. Ve vztahu k přestupkům č. 1 a 2 dovodil krajský soud nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nevypořádání odvolací argumentace žalobkyně, jelikož stěžovatelka neuvedla, z jakých důvodů nepřihlédla k listinným důkazům, jimiž chtěla žalobkyně prokázat, že není výrobcem tepelných čerpadel, nýbrž pouze jejich distributorem. Jak však stěžovatelka přiléhavě namítá, na str. 9 a 10 napadeného rozhodnutí se s touto argumentací i s navrženými důkazy dostatečně vypořádala.

15. Stěžovatelka nejprve označila navržené listinné důkazy a vymezila skutečnosti, které jimi mají být prokázány, totiž že žalobkyně není výrobcem čerpadel. Následně vyložila svůj právní názor, podle něhož není rozhodné, kdo tepelná čerpadla fakticky vyrobil, neboť pojem „výrobce“ je dle aplikované právní úpravy širší a zahrnuje v daném případě i dodavatele výrobku na trh, jímž byla podle stěžovatelky žalobkyně. Za této situace nepovažovala za podstatné, že žalobkyně tepelná čerpadla sama nevyrobila. Z uvedené argumentace lze dovodit, že stěžovatelka listinné důkazy blíže nehodnotila, neboť je považovala za irelevantní. Takové odůvodnění je s ohledem na okolnosti věci dostatečné a nezakládá nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů rozhodnutí. Tímto se však NSS nijak nevyjadřuje k otázce správnosti právního názoru stěžovatelky, tedy zda je pojem „výrobce“ natolik široký, aby zahrnoval i dodavatele výrobku na trh. Teprve v případě, 2 As 194/202 pokračování že by takový právní názor správný nebyl a žalobkyně by musela být „faktickým výrobcem“, aby na ni dopadala odpovědnost za přestupek, bylo by možné uvažovat o povinnosti stěžovatelky podrobněji posoudit listinné důkazy směřující k prokázání, že výrobcem byla jiná osoba. Takovou argumentaci však krajský soud v napadeném rozsudku nepředestřel.

16. Ve vztahu k přestupku č. 3 dospěl krajský soud k závěru, že se stěžovatelka nevypořádala s odvolací argumentací žalobkyně, neboť toliko souhlasně odkázala na strany 14 a 15 prvostupňového rozhodnutí, které se podle něj nezabývalo všemi navrženými listinnými důkazy. Krajský soud uzavřel, že stěžovatelka se tak nezabývala předávacím protokolem ze dne 5. 7. 2021, předloženou fotodokumentací k přelepení štítku ani tvrzením žalobkyně, že u předmětného tepelného čerpadla byly nedopatřením výrobce umístěny nesprávné štítky (přičemž toto opomenutí přičetl i prvostupňovému správnímu orgánu). S tímto závěrem krajského soudu NSS nesouhlasí. Stěžovatelka totiž přiléhavě odkazuje právě na str. 14 a 15 prvostupňového rozhodnutí, kde prvostupňový správní orgán po rekapitulaci uvedených listinných důkazů vysvětlil, proč považuje argumentaci žalobkyně (a s ní související důkazní návrhy) za účelovou.

17. Ve vztahu k těmto listinám prvostupňový správní orgán vystavěl ucelenou argumentaci, v níž se jednotlivými důkazy podrobně zabýval. Vysvětlil, že pokud objednatelka (spotřebitelka) skutečně disponuje tepelným čerpadlem KompaktAir Inverter X 10, neodpovídá tomu štítek výrobku, jímž žalobkyně výrobek opatřila v rámci tvrzeného zjednání nápravy ve vztahu k chybnému označení ze strany výrobce. K fotodokumentaci uvedl, že je zřejmé, že výrobek byl uveden na trh pod označením žalobkyně, ze snímku zaslaného H. Š. vyplývá, že na původním štítku byla žalobkyně, navíc s dřívější adresou, uvedena jako jediný subjekt. Prvostupňový správní orgán dovodil, že žalobkyně záměrně mění označení svých výrobků s cílem znemožnit či alespoň ztížit kontrolu a následné prokázání protiprávního jednání. Dále poukázal na to, že i v rámci jedné zakázky jsou výrobky v různých dokumentech označovány odlišně. Uvedl rovněž, že označení modelu P10T nasvědčuje tomu, že jde o tepelné čerpadlo KompaktAir Premium 10, které bylo uvedeno v seznamu výrobků programu Nová zelená úsporám u objednatelky H. Š., přičemž model P10T v tomto seznamu nikdy zapsán nebyl. Konečně dodal, že přelepení štítku tepelného čerpadla v květnu 2023 považuje za pokus o nápravu ze strany žalobkyně, a to až v době, kdy bylo zahájeno řízení o přestupku.

18. Z výše uvedeného plyne, že se prvostupňový správní orgán nevyjádřil toliko k fotodokumentaci, nýbrž současně předložil argumentaci, jíž vyvrátil jak význam předávacího protokolu, tak i tvrzení, že došlo k pouhému nedopatření spočívajícímu v umístění chybného štítku. Uvedl-li prvostupňový správní orgán, že žalobkyně cíleně mění označení svých výrobků, a to i v rámci jedné zakázky, zřetelně tím zpochybnil věrohodnost předloženého protokolu ze dne 5. 7. 2021, současně s odkazem na seznam výrobků vedený v programu Nová zelená úsporám vyjádřil svůj nesouhlas i s tvrzením o pouhém nedopatření. Tímto se správní orgán vyjádřil rovněž k tvrzení o shodnosti modelu P10T s modelem Inverter X10 a modelu P17T s modelem Inverter X18 (nad rámec argumentace o osobě faktického výrobce). I v tomto rozsahu považoval uvedená tvrzení za účelovou argumentaci směřující ke ztížení kontroly. 2 As 194/2025

19. Stěžovatelka postupovala plně v souladu s rozsudkem NSS ze dne 31. 10. 2014, čj. 6 As 161/2013-25, bod 14, (na který odkazuje žalobkyně), podle kterého důsledkem pohledu na správní rozhodnutí obou stupňů jako na jeden celek je i možnost, aby mezery v odůvodnění odvolacího orgánu, jinak způsobující jeho nepřezkoumatelnost, zaplnily argumenty obsažené již v prvostupňovém rozhodnutí. Odvolací rozhodnutí může samo o sobě působit mozaikovitě či nespojitě, neboť staví na základech vybudovaných správním orgánem prvního stupně a doplňuje pouze chybějící detaily či opravuje ojedinělé přehmaty. NSS tedy nevyloučil, aby odvolací správní orgán odkázal na prvostupňové rozhodnutí, jak tvrdí žalobkyně.

20. NSS nyní nepřezkoumává přesvědčivost ani adekvátnost argumentace správních orgánů ve vztahu ke skutkovým okolnostem věci. Je však zřejmé, že v daném případě nelze hovořit o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí pro nedostatek důvodů, jak dovodil krajský soud, neboť správní orgány se k listinným důkazům, na něž krajský soud poukázal, dostatečně vyjádřily. Otázka přesvědčivosti této argumentace náleží do roviny posouzení zákonnosti rozhodnutí stěžovatelky. Ani ve vztahu k vypořádání odvolacích námitek týkajících se přestupku č. 3 proto není závěr krajského soudu o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí stěžovatelky správný.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

21. Nejvyšší správní soud proto podle § 110 odst. 1 věty první před středníkem s. ř. s. zrušil rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V souladu s § 110 odst. 4 s. ř. s. je krajský soud vázán právním názorem uvedeným v tomto rozhodnutí. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud (§ 110 odst. 3 s. ř. s.). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 17. července 2026 Eva Šonková předsedkyně s e n á t u

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.