2 Azs 112/2026

Rubrum

2 Azs 112/2026 - 34 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Karla Šimky a soudců Evy Šonkové a Václava Štencla v právní věci žalobce: P. O., zast. Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2176/2, Praha 3, ve věci žaloby proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 4. 2026, č. j. CPR-11412-3/ČJ-2026-930310-V248, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 6. 2026, č. j. 31 A 14/2026-41, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti takto:

Výrok

Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti s e z a m í t á .

Odůvodnění

1. Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze označenému v záhlaví. Městský soud jím zamítl žalobu proti rozhodnutí, kterým žalovaná zamítla odvolání stěžovatele proti rozhodnutí o správním vyhoštění stěžovatele. V rozhodnutí o správním vyhoštění stěžovatele bylo podle § 120a odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), konstatováno, že vycestování cizince není možné, protože by mu v zemi, jíž je státním občanem, hrozilo skutečné nebezpečí ve smyslu § 179 zákona o pobytu cizinců kvůli zde probíhajícímu mezinárodnímu ozbrojenému konfliktu.

2. Stěžovateli byla také dne 26. 2. 2026 udělena dočasná ochrana v České republice.

3. Stěžovatel společně s kasační stížností podal návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, který následně na výzvu soudu odůvodnil.

4. Uvedl, že v projednávané věci je bezprostředním důsledkem nabytí právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí o správním vyhoštění stanovení povinnosti vycestování 2 Azs 112/2026 stěžovatele do země původu, tedy na Ukrajinu. Takové vycestování by považoval za újmu ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s., přičemž poukazuje i na nemožnost vnitřního přesídlení na území Ukrajiny. S ohledem na pravomocně uložené rozhodnutí o správním vyhoštění stěžovatel v případě stanovení doby k vycestování a současného nepřiznání odkladného účinku kasační stížnost fakticky nemá žádnou jinou zaručenou možnost jak po dobu řízení o kasační stížnosti oprávněně setrvat na území České republiky. Má za to, že pokud nebude přiznán odkladný účinek kasační stížnosti, svým setrváním na území se bude dopouštět maření výkonu rozhodnutí žalované, za které bude moci být zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců podle § 124 zákona o pobytu cizinců.

5. Stěžovatel dále uvedl, že přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nevznikne žádné jiné osobě újma, a s odkazem na judikaturu NSS argumentuje, že přiznání odkladného účinku nebude v rozporu ani s důležitým veřejným zájmem.

6. Žalovaná s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasí. Stěžovatel disponuje platným pobytovým oprávněním (z důvodu udělené dočasné ochrany mu byl vydán vízový štítek s platností do 31. 3. 2027) a v současné době mu neplyne z rozhodnutí o správním vyhoštění žádná vykonatelná povinnost vycestovat z území České republiky. Tvrzená újma je tak založena výlučně na hypotetické budoucí změně okolností, nikoliv na stavu existujícím v době rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku. Za této situace nelze dovodit existenci bezprostředně hrozící újmy spočívající v nuceném opuštění území Evropské unie a smluvních států nebo návratu stěžovatele na Ukrajinu.

7. Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

8. Zákon pro přiznání odkladného účinku stanoví tři podmínky: výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro stěžovatele znamenaly újmu; tato újma je pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám; přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

9. Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat rozhodnutí o věci samé (usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS). NSS se tedy nyní ani předběžně nezabýval důvodností kasační stížnosti a pouze posoudil, zda jsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku.

10. Návrh na přiznání odkladného účinku není důvodný. 2 Azs 112/2026 - 35 pokračování

11. Nejvyšší správní soud již opakovaně konstatoval, že újma, kterou stěžovatel odůvodňuje svůj návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, musí být reálná, nikoli pouze hypotetická (usnesení ze dne 5. 1. 2017, č. j. 10 Ads 313/2016-27, bod 6, nebo ze dne 5. 12. 2013, č. j. 9 As 138/2013-62, bod 6), a musí stěžovateli hrozit bezprostředně a aktuálně (usnesení ze dne 24. 3. 2021, č. j. 6 As 76/2021-37, bod 12, ze dne 11. 9. 2025, č. j. 2 As 183/2025-55, bod 14, nebo ze dne 5. 2. 2025, č. j. 4 As 273/2024-50, bod 6).

12. Povaha odkladného účinku kasační stížnosti jako procesního institutu s časově omezenými účinky předpokládá, že tvrzená újma se vztahuje k bezprostřední budoucnosti. Poukaz toliko na obecné a navazující důsledky napadeného rozhodnutí, k nimž může dojít někdy v budoucnu (přistoupí-li k němu ještě další okolnosti), zpravidla nesvědčí o hrozící újmě v bezprostřední budoucnosti (usnesení NSS ze dne 20. 6. 2019, č. j. 1 As 171/2019-48, bod 20 a ze dne 12. 2. 2026 č. j. 1 Azs 5/2026-42).

13. Konkrétně v pobytových věcech již ostatně NSS opakovaně uvedl, že pokud je stěžovatel oprávněn na území po dobu řízení o kasační stížnosti pobývat, takovému stěžovateli bezprostřední újma v podobě nutnosti opuštění České republiky nehrozí (usnesení ze dne 24. 9. 2020, č. j. 8 Azs 161/2020-35, bod 8, nebo ze dne 5. 9. 2024, č. j. 8 Azs 189/2024-44, bod 11).

14. Stěžovatel má v tuto chvíli v souladu s rozhodnutím o udělení dočasné ochrany oprávnění k pobytu na území České republiky do 31. 3. 2027. Tato skutečnost je osvědčena vízovým štítkem, kterým může prokazovat oprávněnost svého pobytu na území České republiky. Nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti proto v tomto případě nemůže vést k tomu, že správní orgány navzdory objektivnímu stavu věcí na Ukrajině nyní provedou výkon rozhodnutí o správním vyhoštění. Jelikož je pobyt stěžovatele na území České republiky v současnosti oprávněný, nehrozí ani, že by se dopouštěl trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání.

15. Nejvyšší správní soud po posouzení povahy pobytového oprávnění stěžovatele a jím tvrzeného důvodu pro přiznání odkladného účinku dospěl k závěru, že výkon, resp. jiné právní následky napadeného rozhodnutí, pro stěžovatele samy o sobě nyní nepředstavují bezprostředně hrozící újmu v podobě povinnosti vycestování do země původu. Jelikož nebyla naplněna první z podmínek pro přiznání odkladného účinku, nezabýval se soud splněním zbylých podmínek. Návrh stěžovatele proto zamítl podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s.

16. Usnesení, jímž soud rozhodne o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, s ohledem na svůj procesní charakter nezakládá překážku věci rozhodnuté. V případě změny skutkových okolností může stěžovatel o přiznání odkladného účinku požádat znovu (usnesení NSS ze dne 24. 11. 2022, č. j. 8 Azs 211/2022-46, bod 9).

17. Jelikož je stěžovatel osvobozen od soudních poplatků [§ 11 odst. 2 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích], nepodléhá jeho návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti poplatkové povinnosti. 2 Azs 112/2026

Poučení

Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 6. srpna 2026 Karel Šimka předseda senátu