2 Azs 152/2026

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Evy Šonkové a soudců Karla Šimky a Václava Štencla v právní věci žalobkyně: I. F., zastoupená Mgr. Hanou Havelkovou, advokátkou se sídlem Jaltská 7, Karlovy Vary, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 11. 2025, čj. MV-143598-4/SO-2025, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 7. 2026, čj. 33 A 53/2025-77, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto:

Výrok

I. Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti s e z a m í t á .

II. Žalobkyni s e u k l á d á , aby ve lhůtě tří dnů od doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve výši 1 000 Kč.

Odůvodnění

1. Správní orgány nevyhověly žádosti žalobkyně o vydání povolení k dlouhodobému pobytu ve formě zaměstnanecké karty podle § 45 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, neboť dospěly k závěru, že žalobkyně na území neplnila účel pobytu, pro který jí bylo dříve vydáno povolení k dlouhodobému pobytu (společné soužití rodiny na území), neboť nežila ve společné domácnosti se svým manželem V. F.

2. Proti rozhodnutí žalované brojila žalobkyně žalobou, kterou Krajský soud v Plzni v záhlaví označeným rozsudkem zamítl. Proti tomuto rozsudku následně podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost, s níž spojila návrh na přiznání odkladného účinku. Hrozící újmu ve smyslu § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.), stěžovatelka spatřuje v riziku nuceného opuštění území České republiky. Uvádí, že zde žije již deset let, má tady rodinné zázemí (syna a vnuka) a je plně integrována, přičemž k České republice má silné osobní vazby. Naproti tomu na Ukrajině nemá žádné zázemí, kam by se mohla vrátit, navíc je tam válka. Nucené vycestování by proto představovalo zásah do jejích základních práv. Stěžovatelka dále poukazuje na to, že v současné době pobývá na území České republiky na základě víza za účelem strpění pobytu, přičemž očekává jeho prodloužení do roku 2028. V současnosti jí proto bezprostředně nehrozí povinnost vycestovat. Současně však dodává, že její pobytový status zůstává nejistý, neboť v případě podstatné změny situace na Ukrajině by důvody pro další pobyt na základě tohoto víza mohly odpadnout. Právě tato nejistota podle stěžovatelky odůvodňuje přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, aby v případě zániku či neprodloužení víza za účelem strpění pobytu mohla na území České republiky setrvat. Přiznáním odkladného účinku podle ní nebude dotčen žádný veřejný zájem.

3. Žalovaná ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvádí, že stěžovatelce bylo uděleno dlouhodobé vízum za účelem strpění pobytu s dobou platnosti do 31. 3. 2027. Stěžovatelka tedy disponuje pobytovým oprávněním k pobytu na území České republiky, a rozhodnutí o jejím návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti proto nebude mít žádný bezprostřední dopad do jejího soukromého a rodinného života. Žalované navíc není znám žádný legitimní důvod, pro který by mělo být stěžovatelce toto pobytové oprávnění odňato. Z uvedených důvodů žalovaná navrhuje, aby NSS odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznal.

4. Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.

5. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

6. Podmínkou přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 73 odst. 2 ve spojení s § 107 s. ř. s. je, že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a že to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. NSS také připomíná, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je mimořádným procesním krokem soudu, vyhrazeným jen pro ojedinělé případy (srov. usnesení NSS ze dne 26. 3. 2023, čj. 2 As 286/2023-29, bod 6).

7. Břemeno tvrdit a osvědčit naplnění zákonných předpokladů pro přiznání odkladného účinku tíží navrhovatele. Úkolem navrhovatele je tak předložit dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí vznikne nepoměrně větší újma než jiným osobám, vysvětlit, v čem tato újma spočívá, a uvést její rozsah. Tvrzení, kterými navrhovatel odůvodňuje návrh na přiznání odkladného účinku, pak musí rovněž řádně doložit. Hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní. Přiznání odkladného účinku má místo jen tam, kde jeho nezbytnost převáží nad obecným požadavkem právní jistoty opírající se o pravomocná rozhodnutí orgánů veřejné moci (usnesení NSS ze dne 28. 5. 2025, čj. 2 Azs 91/2025-23, bod 8 a tam citovaná judikatura).

8. NSS dospěl k závěru, že v nynější věci nejsou dány důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, neboť újma, jejíž vznik stěžovatelka v návrhu tvrdí, je toliko hypotetická. Stěžovatelka sama uvádí, že v současné době disponuje pobytovým oprávněním, na jehož základě může na území České republiky pobývat. V důsledku výkonu napadeného rozhodnutí spočívajícího v nevydání povolení k dlouhodobému pobytu jí proto v současnosti žádná bezprostřední újma nehrozí. Ve vztahu k obavám stěžovatelky ze změny situace na Ukrajině a z případné ztráty oprávnění k pobytu za účelem strpění NSS dodává, že ani zamítnutí nynějšího návrhu nevylučuje možnost přiznat kasační stížnosti odkladný účinek na základě nového návrhu v budoucnu, dojde-li ke změně relevantních okolností. Odkladný účinek kasační stížnosti lze totiž přiznat i na základě opakovaného návrhu (srov. usnesení NSS ze dne 9. 12. 2015, čj. 1 As 127/2015-77, bod 16, či usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 14. 6. 2018, čj. 2 As 187/2017-232, bod 9).

9. Z výše uvedených důvodů NSS kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal. Tímto rozhodnutím nepředjímá rozhodnutí o věci samé (usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, čj. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS).

10. Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; usnesení rozšířeného senátu ze dne 4. 6. 2024, čj. 9 As 270/2023-21, č. 4616/2024 Sb. NSS, bod 24]. NSS proto výrokem II. vyzval stěžovatelku ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku.

11. Soudní poplatek lze zaplatit: - v hotovosti na pokladně NSS v úředních hodinách (informace o úředních hodinách dostupné zde: https://www.nssoud.cz/kontakty/pokladna) nebo - bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703-46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní QR Platba symbol pro identifikaci platby je: 1020515226.

12. Nebude-li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán celní správou. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 20. srpna 2026 Eva Šonková předsedkyně senátu