21 Azs 132/2026

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Tomáše Rychlého a JUDr. Faisala Husseiniho v právní věci žalobkyně: T. T. P., zastoupená Mgr. Markem Eichlerem, advokátem se sídlem Praha 1, Nekázanka 888/20, proti žalovanému: Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Praha 3, Olšanská 2176/2, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 7. 2026, č. j. 56 A 18/2026 – 25, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto:

Výrok

Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti s e z a m í t á .

Odůvodnění

1. Nejvyšší správní soud obdržel ve výše nadepsané věci dne 29. 7. 2026 blanketní kasační stížnost žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“), proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Praze, jímž byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 5. 2026, č. j. CPR-18802-5/ČJ-2026-930310-V248.

2. Kasační stížnost obsahovala také návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka tento návrh nijak neodůvodnila, Nejvyšší správní soud ji výrokem II. usnesení ze dne 11. 8. 2026, č. j. 21 Azs 132/2026 – 4, vyzval k jeho doplnění, a to ve lhůtě sedmi dnů ode dne doručení usnesení. Požadoval, aby uvedla konkrétní důvody svého návrhu a doložila svá tvrzení. Také ji poučil, že pokud svůj návrh nedoplní, soud jej zamítne. Toto usnesení bylo stěžovatelce prostřednictvím jejího zástupce doručeno do datové schránky dne 12. 8. 2026. Sedmidenní lhůta k doplnění návrhu na přiznání odkladného účinku tak uplynula dne 19. 8. 2026. Stěžovatelka na výzvu nereagovala a návrh na přiznání odkladného účinku do dne vydání tohoto usnesení nedoplnila.

3. Podle § 107 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.

4. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

5. Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti prolamuje před rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není případně jako celek zákonným postupem zrušeno. Odkladný účinek má proto charakter institutu výjimečného. Pojímání odkladného účinku jako výjimky z pravidla tedy znamená, že újma, která má hrozit žadateli o jeho přiznání, nesmí být vzhledem k jeho poměrům bagatelní, nýbrž naopak významná, tj. taková, která opravňuje, aby v jeho konkrétním případě byly účinky napadeného rozhodnutí výjimečně sistovány (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 5. 2014, č. j. 6 Afs 73/2014 – 56, či usnesení rozšířeného senátu tohoto soudu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014 – 58, č. 3270/2015 Sb. NSS; rozhodnutí tohoto soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz). Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce vyjádřil v § 73 odst. 2 s. ř. s.

6. Vedle formální podmínky, kterou je existence návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, musí být splněny další tři materiální předpoklady, aby bylo možné takovému návrhu vyhovět: a) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí musí pro stěžovatele znamenat újmu, b) tato újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, c) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem (viz výše citované usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 10 Ads 99/2014 - 58). Zákon neukládá soudu zjišťovat splnění těchto podmínek z úřední povinnosti.

7. Břemeno tvrdit a osvědčit naplnění zákonných předpokladů pro přiznání odkladného účinku tíží jeho navrhovatele (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 - 32). Jak uvedl Nejvyšší správní soud v odst. [9] svého usnesení ze dne 30. 1. 2012, č. j. 8 As 65/2011 - 74, „[k]asační soud není povolán k tomu, aby za navrhovatele vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti“. Úkolem navrhovatele je tak předložit dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí vznikne nepoměrně větší újma než jiným osobám, vysvětlit, v čem tato újma spočívá, a uvést její rozsah. Tvrzení, kterými navrhovatel odůvodňuje návrh na přiznání odkladného účinku, pak musí rovněž řádně doložit (např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 9. 2015, č. j. 2 As 218/2015 - 50, odst. [5]). Hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická. Přiznání odkladného účinku má místo jen tam, kde jeho nezbytnost převáží nad obecným požadavkem právní jistoty opírající se o pravomocná rozhodnutí orgánů veřejné moci.

8. V posuzovaném případě stěžovatelka svůj návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti neodůvodnila (ani jej na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nedoplnila), a soudu tak neuvedla žádné skutečnosti, na jejichž základě by mohl naplnění podmínek pro přiznání odkladného účinku podle § 73 odst. 2 s. ř. s. zvážit. Za takových okolností nemůže Nejvyšší správní soud postupovat jinak, než kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznat.

9. Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší správní soud podle § 107 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. návrh stěžovatelky na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl. Zamítnutím návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti však Nejvyšší správní soud nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé; svou podstatou se jedná o rozhodnutí předběžné povahy, proto z něj nelze dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude meritorně rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 - 76, č. 1072/2007 Sb. NSS).

Poučení

Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 9. září 2026 Mgr. Radovan Havelec předseda senátu