22 Azs 153/2026

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Jana Kratochvíla a Tomáše Foltase v právní věci žalobkyně: L. M., proti žalovanému: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 5. 2026, čj. CPR-17337-3/ČJ-2026-930310-V248, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 7. 2026, čj. 43 A 20/2026-22, takto:

Výrok

Návrh žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti s e z a m í t á .

Odůvodnění

1. Rozhodnutím ze dne 16. 4. 2026 Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy uložilo žalobkyni podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, správní vyhoštění na dobu 1 roku. Dočasná ochrana žalobkyně s platností do 31. 3. 2026 totiž podle § 5 odst. 8 písm. e) zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace („lex Ukrajina“), zanikla dne 9. 10. 2025. Podle tohoto ustanovení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany zaniká po uplynutí 90 dní, kdy bylo místem pobytu cizince sídlo správního orgánu. Žalobkyně tak na území pobývá neoprávněně. Odvolání žalobkyně žalovaný zamítl.

2. Městský soud v Praze rozhodnutí žalovaného zrušil. Žalovanému uložil, aby přezkoumatelně odůvodnil, zda byl pobyt žalobkyně na území s ohledem na judikaturou dovozený rozpor § 5 odst. 8 písm. e) lex Ukrajina s právem EU skutečně neoprávněný, a bylo tak možné uložit správní vyhoštění.

3. Proti rozsudku městského soudu podal žalovaný („stěžovatel“) kasační stížnost a spolu s ní požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

4. Stěžovatel považuje právní názor vyslovený v napadeném rozsudku za nesprávný. V případě nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti bude nucen realizovat právní názor, který podle něj překračuje rámec jeho věcné působnosti. Stěžovatel dále upozornil na procesní komplikace, které by nastaly, pokud by vydal nové rozhodnutí a Nejvyšší správní soud následně rozsudek městského soudu zrušil (v této souvislosti odkazuje na usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 4. 2007, čj. 2 Ans 3/2006-49). Veřejný zájem spatřuje v zachování právní jistoty a předcházení vzniku vedle sebe stojících správních rozhodnutí v téže věci. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nevznikne žalobkyni újma, neboť rozhodnutí o správním vyhoštění nebude do skončení řízení o kasační stížnosti možné vykonat.

5. Žalobkyně s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasí. Povinnost stěžovatele rozhodovat ve věci souběžně s probíhajícím řízením o kasační stížnosti považuje za standardní procesní důsledek mimořádného přezkumu soudního rozhodnutí.

6. Po zvážení stěžovatelem přednesených důvodů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nejsou v projednávané věci naplněny.

7. Podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 soudního řádu správního může soud na návrh stěžovatele odkladný účinek kasační stížnosti přiznat, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

8. Kromě formální podmínky, jíž je vznesení příslušného návrhu, je pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nutné splnění tří podmínek: (1) výkon nebo jiné právní následky musejí pro stěžovatele znamenat závažnou újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS, bod 24, a usnesení NSS ze dne 3. 10. 2017, čj. 9 Afs 275/2017-20, bod 10). Povinnost tvrdit a osvědčit hrozbu újmy tíží stěžovatele (usnesení NSS ze dne 24. 9. 2015, čj. 2 As 218/2015-50, bod 5). Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být proto dostatečně individualizovaný a podepřený konkrétními důkazy (usnesení NSS ze dne 30. 1. 2012, čj. 8 As 65/2011-74, bod 9).

9. Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu plyne, že hrozba dalšího procesního vývoje ve správním řízení není sama o sobě důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 4. 2007, čj. 2 Ans 3/2006-49; usnesení NSS ze dne 23. 4. 2015, čj. 10 Azs 70/2015-28, bod 8; či ze dne 30. 7. 2020, čj. 6 Azs 224/2020-22, bod 11). V opačném případě by musel být odkladný účinek přiznáván téměř ke každé žádosti správního orgánu, jehož rozhodnutí bylo krajským soudem zrušeno. Takový postup by odporoval smyslu a účelu zákonné úpravy a mohl by vést i k nerovnosti stran, tedy k porušení § 36 odst. 1 soudního řádu správního. Zatímco žalobce by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti dosáhl jen za skutečně výjimečných okolností, žalovanému by ve většině případů stačilo pouze to, že krajský soud jeho rozhodnutí zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Pokud by správní orgány neměly být vázány pravomocnými rozhodnutími krajských soudů, kterými se ruší jejich správní akty, pak by zákonodárce musel zcela změnit koncepci kasační stížnosti jako opravného prostředku proti pravomocným rozhodnutím krajských soudů (usnesení rozšířeného senátu NSS, čj. 10 Ads 99/2014-58, které reflektovalo nejednoznačný výklad stěžovatelem odkazovaného usnesení rozšířeného senátu NSS, čj. 2 Ans 3/2006-49). Rovněž tak hrozba existence dvou odlišných správních rozhodnutí v téže věci není sama o sobě důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (tamtéž, bod 40).

10. Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ani nesouhlas s napadeným rozsudkem nezakládá důvod pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Správnost právního názoru městského soudu nemůže Nejvyšší správní soud posuzovat při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku, které je toliko rozhodnutím předběžné povahy, ale učiní tak až v rozhodnutí ve věci samé.

11. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl. Není splněna již první podmínka, že by stěžovateli výkonem nebo jinými právními následky rozsudku vznikla závažná újma.

12. Současně je třeba zdůraznit, že z rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nelze dovozovat jakékoliv závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, čj. 8 As 26/2005-76, či usnesení rozšířeného senátu NSS, čj. 10 Ads 99/2014-58, bod 26). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 10. září 2026 Jitka Zavřelová předsedkyně senátu