3 As 22/2025

Rubrum

3 As 22/2025 - 28 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lenky Krupičkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Ing. Petra Šuránka v právní věci žalobkyně: Z. Š., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 1. 2025, č. j. 15 A 57/2024-53, takto:

Výrok

I. Žádost žalobkyně ze dne 3. 4. 2025 o prodloužení lhůty k odstranění vad kasační stížnosti stanovené usnesením ze dne 25. 2. 2025, č. j. 3 As 22/2025 - 9, se zamítá.

II. Žádost žalobkyně ze dne 25. 4. 2025 o další prodloužení lhůty k předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti stanovené usnesením ze dne 11. 4. 2025, č. j. 3 As 22/2025 - 22, a o prodloužení lhůty k odstranění vad kasační stížnosti stanovené usnesením ze dne 25. 2. 2025, č. j. 3 As 22/2025 - 9, se zamítá.

III. Kasační stížnost s e o d m í t á .

IV. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyni s e v r a c í soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Nejvyšší správní soud obdržel ve výše nadepsané věci dne 17. 2. 2025 kasační stížnost žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) směřující proti shora označenému rozsudku Městského soudu v Praze. Napadeným rozsudkem městský soud zamítl její žalobu proti třem samostatným rozhodnutím, jimiž předseda žalované neurčil žalobkyni advokáta k poskytnutí právní služby za úplatu podle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, k zastoupení v řízeních o ústavních stížnostech proti třem samostatným rozhodnutím Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu. 3 As 22/2025

2. Usnesením ze dne 25. 2. 2025, č. j. 3 As 22/2025-9, Nejvyšší správní soud stěžovatelku výrokem I vyzval k zaplacení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti, výrokem II k doplnění kasační stížnosti [§ 106 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)] a výrokem III k doložení splnění podmínky řízení spočívající v zastoupení advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.). Ke splnění těchto povinností stěžovatelce stanovil lhůtu 15 dnů (úhrada soudního poplatku) a jednoho měsíce (doložení plné moci a doplnění důvodů kasační stížnosti) a poučil ji o následcích nesplnění výzvy. Usnesení bylo stěžovatelce doručeno vložením do schránky dne 3. 3. 2025.

3. Stěžovatelka dne 14. 3. 2025 uhradila soudní poplatek. Dne 7. 4. 2025 obdržel Nejvyšší správní soud její žádost ze dne 3. 4. 2025 o prodloužení lhůt stanovených výrokem II a III usnesení ze dne 25. 2. 2025, tedy lhůty k předložení plné moci udělené advokátovi a k odstranění vad (doplnění) kasační stížnosti. V žádosti uvedla a doložila, že dne 25. 3. 2025 požádala žalovanou o určení advokáta, který – pokud bude určen – si bude muset věc stěžovatelky i prostudovat, aby mohl kasační stížnost řádně doplnit.

4. Nejvyšší správní soud stěžovatelce usnesením ze dne 11. 4. 2025, č. j. 3 As 22/2025 - 22, vyhověl a prodloužil lhůtu k předložení plné moci udělené advokátovi do 25. 4. 2025. Vycházel z toho, že žalovaná o stěžovatelčině žádosti o určení advokáta rozhodne do měsíce od jejího podání a současně jde o dostatečnou lhůtu k tomu, aby stěžovatelka i vlastním aktivním jednáním advokáta k řízení před soudem získala. Zároveň stěžovatelce připomněl, že je znalá řízení o kasační stížnosti a je si vědoma požadavku na povinné zastoupení. Určení advokáta žalovanou pro ni není jedinou možností, jak získat právní zastoupení, a proto by neměla ustat v hledání advokáta a pouze čekat na rozhodnutí žalované. Naopak, s ohledem na lhůty stanovené soudem a zásadu, podle níž ochrana práv náleží těm, kdo o ně dbají, je nutné ve věci výzvy k doložení plné moci činit aktivní kroky; v opačném případě soud může kasační stížnost z procesních důvodů odmítnout. Usnesení bylo stěžovatelce doručeno vložením do schránky dne 17. 4. 2025.

5. Dne 29. 4. 2025 obdržel Nejvyšší správní soud žádost stěžovatelky ze dne 25. 4. 2025 o další prodloužení lhůty k předložení plné moci udělené advokátovi a k odstranění vad (doplnění) kasační stížnosti. Žádost stěžovatelka odůvodnila tím, že žalovaná o její žádosti ze dne 25. 3. 2025 o určení advokáta doposud nerozhodla.

6. Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatelka měla k opatření právního zastoupení tři měsíce (tj. od doručení napadeného rozsudku Městského soudu v Praze do odeslání druhé žádosti o prodloužení lhůty k doložení podmínky povinného zastoupení). Jedná se o dostatečný časový úsek k tomu, aby se pokusila advokáta zajistit. Je obecně známo, že počet advokátů v České republice je značný. V každém větším městě jich lze oslovit desítky (nejblíže bydlišti stěžovatelky se nachází např. statutární město Ostrava). Stěžovatelka ani netvrdila žádné mimořádné okolnosti, které by jí v hledání a nalezení právního zastoupení bránily či jí tuto snahu neúměrně ztěžovaly.

7. Nejvyššímu správnímu soudu je přitom z úřední činnosti známo, že stěžovatelka si byla v minulosti schopná sama zajistit právní zastoupení v řízení o kasační stížnosti 3 As 22/2025 - 29 pokračování a předložit plnou moc udělenou advokátovi (viz např. řízení vedená pod sp. zn. 3 As 94/2023, sp. zn. 1 As 3/2023 nebo sp. zn. 2 As 155/2023). Důvody, proč by tomu tak nemohlo být i v nyní projednávané věci, nesdělila. Nejvyššímu správnímu soudu je z vlastní činnosti rovněž známo, že žalovaná žádosti stěžovatelky uplatněné v rámci jiných řízení vedených u Nejvyššího správního soudu zamítá a advokáta jí neurčuje (viz například řízení vedená pod sp. zn. 6 As 33/2022, sp. zn. 10 As 135/2022, sp. zn. 2 As 155/2023 atd.). Ostatně i v projednávané věci je předmětem řízení opět přezkum rozhodnutí žalované o neurčení advokáta k poskytnutí právní služby.

8. Jak již Nejvyšší správní soud uvedl v usnesení ze dne 30. 11. 2022, č. j. 3 As 260/2022-32, „[v]yčkávat za těchto okolností dalšího rozhodnutí České advokátní komory by se dříve či později mohlo proměnit v nekonečný řetězec zacyklených soudních sporů, kdy se předmětem řízení stává neurčení advokáta v rámci přezkumu rozhodnutí o neurčení advokáta v rámci přezkumu rozhodnutí o neurčení advokáta.“ Nejvyšší správní soud proto již nepovažoval za účelné v této situaci nadále vyčkávat na rozhodnutí žalované o žádosti stěžovatelky ze dne 25. 3. 2025 o určení advokáta. Pokud by Nejvyšší správní soud žádosti stěžovatelky znovu vyhověl, pouze by tím zvětšoval prostor pro další zacyklení návazných soudních sporů s totožným předmětem bez reálného hmotněprávního nároku.

9. Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud stěžovatelčinu žádost ze dne 25. 4. 2025 o prodloužení lhůty pro doložení povinného zastoupení zamítl. O této žádosti nerozhodoval samostatně, neboť stěžovatelku v usnesení ze dne 11. 4. 2025, č. j. 3 As 22/2025 - 22, vyrozuměl o tom, že nedoloží-li v prodloužené (dostatečně dlouhé) lhůtě splnění této podmínky řízení, může soud kasační stížnost z procesních důvodů odmítnout.

10. Současně Nejvyšší správní soud zamítl i obě její žádosti o prodloužení lhůty pro doplnění kasační stížnosti. Podle § 40 odst. 5 s. ř. s., věty třetí, může předseda senátu prodloužit lhůtu k provedení úkonu určenou soudem (za obdobných podmínek, za jakých se promíjí zmeškání lhůty, tj. z vážných omluvitelných důvodů). Nejvyšší správní soud však dospěl k závěru, že stěžovatelka neuvedla žádné skutečnosti, které by bylo možné považovat za vážné omluvitelné důvody. Obě své žádosti stěžovatelka navázala na to, že se jí podaří zajistit právní zastoupení a budoucí zástupce bude potřebovat časový prostor pro seznámení se s věcí a doplnění kasační stížnosti. Jak však soud uvedl výše, stěžovatelka nedostatek zastoupení – byť jí pro to byl poskytnut dostatečný časový prostor – neodstranila a zůstala v řízení o kasační stížnosti nezastoupena. Není tak důvod vyhovět jejím žádostem o prodloužení lhůty pro doplnění kasační stížnosti.

11. Jelikož stěžovatelka ani na výzvu soudu neodstranila nedostatek podmínky řízení spočívající v doložení povinného zastoupení podle § 105 odst. 2 s. ř. s., v řízení nelze pokračovat. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s.

12. Protože Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s. 3 As 22/2025

13. Vzhledem k odmítnutí kasační stížnosti Nejvyšší správní soud současně rozhodl podle § 10 odst. 3, věty poslední, zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, o vrácení již zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, a to ve lhůtě stanovené v § 10a odst. 1 téhož zákona.

Poučení

Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek přípustný. V Brně dne 14. května 2025 Mgr. Lenka Krupičková předsedkyně senátu