3 Azs 276/2024

Rubrum

3 Azs 276/2024 - 26 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: A. B., zastoupený Mgr. Martinou Sklenskou, advokátkou se sídlem Milady Horákové 1957/13, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 8. 2024, č. j. OAM-431/BA-BA07-BA04-2024, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 12. 2024, č. j. 60 Az 2/2024 - 39, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

1. Včas podanou kasační stížností napadl žalobce v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“), jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 8. 2024. Tímto rozhodnutím žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle § 12 až § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“).

2. Při posouzení věci vycházel krajský soud z následujícího skutkového stavu. Žalobce podal žádost o udělení mezinárodní ochrany dne 22. 3. 2024. Motivem pro podání žádosti byla snaha o sloučení rodiny, neboť je ženatý s ukrajinskou občankou M. B., která má na území České republiky trvalý pobyt. Jeho rodina v Turecku ji však nepřijala, neboť je křesťanka, zatímco on je muslim. Vízum k pobytu v České republice se mu opakovaně nepodařilo získat, takže jejich společné soužití je problematické. V zemi původu nebyl 3 Azs 276/2024 politicky aktivní, neměl problémy se státními orgány, ani neuplatňoval svá politická práva a svobody. Žalobce upozornil, že situace v jeho zemi se ohledně dodržování lidských práv zhoršila, neuvedl však, jakým konkrétním způsobem se to dotklo jeho osoby.

3. Po zhodnocení výše uvedených skutečností dospěl krajský soud k závěru, že neodůvodňují poskytnutí žádné formy mezinárodní ochrany žalobci. Rozhodnutí žalovaného proto vyhodnotil jako zákonné.

4. Kasační stížnost podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) z důvodu uvedeného v § 103 odst. 1, písm. a) s. ř. s. Konkrétně namítal, že si žalovaný neobstaral dostatečné informace o míře náboženské tolerance v Turecku a o tom, zda jsou zde osoby jiného vyznání než islámského pronásledovány, či nikoliv. Za této situace nemohl řádně rozhodnout, zda žalobce se svojí manželkou mohou být v Turecku pronásledováni ve smyslu § 12 zákona o azylu, jeho rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné. Pokud krajský soud dospěl v odstavcích 26-28 napadeného rozsudku k závěru, že rozhodnutí žalovaného je přezkoumatelné, jedná se podle názoru stěžovatele o nesprávné posouzení procesní právní otázky. S ohledem na tuto skutečnost navrhl, aby byl napadený rozsudek zrušen, spolu s ním i rozhodnutí žalovaného, a aby mu věc byla vrácena k dalšímu řízení.

5. Ve vyjádření ke kasační stížnosti žalovaný uvedl, že dle jeho názoru má napadený rozsudek všechny předepsané náležitosti a soud řádně vysvětlil, z jakých důvodů považuje rozhodnutí žalovaného za zákonné a jak uvážil o žalobních námitkách. Navrhl proto, aby byla kasační stížnost odmítnuta pro nepřijatelnost, eventuálně zamítnuta pro nedůvodnost.

6. Dříve, než mohl Nejvyšší správní soud přistoupit k vypořádání uplatněného stížnostního bodu, musel posoudit otázku přijatelnost kasační stížnosti.

7. Podle § 104a odst. 1 s. ř. s., jestliže kasační stížnost ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost.

8. Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39 „[P]řesahem vlastních zájmů stěžovatele je jen natolik zásadní a intenzivní situace, v níž je – kromě ochrany veřejného subjektivního práva jednotlivce – pro Nejvyšší správní soud též nezbytné vyslovit právní názor k určitému typu případů či právních otázek. Přesah vlastních zájmů stěžovatele je dán jen v případě rozpoznatelného dopadu řešené právní otázky nad rámec konkrétního případu. Primárním úkolem Nejvyššího správního soudu v řízení o kasačních stížnostech ve věcech azylu je proto nejen ochrana individuálních veřejných subjektivních práv, nýbrž také výklad právního řádu a sjednocování rozhodovací činnosti krajských soudů.“

9. V projednávané věci stěžovatel ve své kasační stížnosti nepředestřel žádné důvody, v nichž by spatřoval přijatelnost své kasační stížnosti, a takové důvody ve věci nenalezl ani Nejvyšší správní soud z úřední povinnosti. Procesní právní otázka přezkoumatelnosti 3 Azs 276/2024 - 27 pokračování rozhodnutí žalovaného, jež měla být údajně nesprávně posouzena, nemá za výše popsaných okolností žádný zobecňující potenciál a nijak nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, natož aby je přesahovala podstatným způsobem, jak vyžaduje zákon. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle výše uvedeného ustanovení § 104a odst. 1 s. ř. s. pro nepřijatelnost odmítl.

10. Kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. V projednávané věci nebyly zjištěny skutečnosti, které by odůvodnily mimořádné přiznání nákladů řízení žalovanému ve smyslu rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2021, č. j. 9 As 83/2021 - 28.

Poučení

Proti tomuto usnesení n e j s o u přípustné opravné prostředky (§ 53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 10. dubna 2025 JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu