4 As 159/2026

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Tomáše Kocourka v právní věci žalobců: a) M. Č., b) D. Č., oba zast. Mgr. Ing. Lindou Švancarovou, advokátkou, se sídlem Kobližná 47/19, Brno, proti žalovanému: Magistrát města Brna, se sídlem Malinovského náměstí 624/3, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 1. 2024, č. j. MMB/0042621/2024, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 7. 2026, č. j. 29 A 27/2024-125, takto:

Výrok

Kasační stížnosti s e p ř i z n á v á odkladný účinek vůči rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 7. 2026, č. j. 29 A 27/2024-125, a vůči rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne 24. 1. 2024, č. j. MMB/0042621/2024.

Odůvodnění

1. Podanou kasační stížností se žalobci (dále jen „stěžovatelé“) domáhají zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Brně, jímž soud zamítl žalobu stěžovatelů proti nadepsanému rozhodnutí žalovaného. Tím žalovaný zamítl odvolání stěžovatelů a potvrdil rozhodnutí Úřadu městské části Brno – Královo Pole ze dne 19. 1. 2023, č. j. BKPO/001893/2023/2300/Jan, kterým bylo stěžovatelům jako vlastníkům stavby nařízeno odstranění stavby (rekreačního objektu) na pozemku p. č. XA k. ú. S.

2. Společně s kasační stížností podali stěžovatelé návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Uvedli, že újma jim hrozící v důsledku výkonu napadeného rozhodnutí je mimořádně intenzivní, přímá a fakticky nevratná, neboť odstraněním dokončeného rekreačního objektu dojde k zániku stavby podstatné majetkové hodnoty. I kdyby stěžovatelé s kasační stížností následně uspěli, nelze následky odstranění stavby reálně napravit. Obnovení stavby by vyžadovalo nové povolovací postupy a vynaložení dalších nákladů. Majetkovou újmu představují též samotné náklady na odstranění stavby. Dočasné pozastavení účinků správního rozhodnutí nezpůsobí srovnatelnou újmu žalovanému, sousedům ani jiným osobám. Stavba je dokončena a existuje dlouhodobě, zachování stávajícího stavu proto nemění poměry v území. Žalovaný ani krajský soud současně nezjistili, že by stávající stavba bezprostředně ohrožovala život, zdraví, bezpečnost nebo majetek třetích osob. Přiznání odkladného účinku není ani v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Odkladný účinek přiznal žalobě ostatně i krajský soud.

3. Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.

4. Nejvyšší správní soud posoudil podaný návrh a dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou v daném případě naplněny.

5. Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.

6. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

7. Z citovaných ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním následujících podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro stěžovatele znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

8. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zrušeno. Odkladný účinek má proto charakter výjimky z pravidla, že žaloba či kasační stížnost odkladný účinek nemají, a měl by tak být přiznáván pouze v případech, které svou specifickou povahou takový postup odůvodňují. Je-li přiznání odkladného účinku výjimkou, znamená to (mimo jiné), že újma, která žadateli hrozí, nesmí být vzhledem k jeho poměrům bagatelní, nýbrž naopak významná, tedy taková, která odůvodňuje, aby v konkrétním případě nebylo pravidlo, že žaloba (resp. kasační stížnost) odkladný účinek nemá, výjimečně uplatněno (usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 6. 2020, č. j. 8 Azs 339/2019-38, č. 4039/2020 Sb. NSS, bod 65, a ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS, bod 25).

9. V posuzovaném případě odstranění stavby podle rozhodnutí žalovaného nepochybně představuje újmu stěžovatelů, způsobenou nevratným zásahem, který nebude možné zhojit ani případným budoucím rozhodnutím soudu v jejich prospěch. Takové rozhodnutí by totiž mělo již akademický charakter a neposkytovalo by účinnou ochranu (viz usnesení NSS ze dne 6. 8. 2008, č. j. 5 As 17/2008-131, č. 1698/2008 Sb. NSS, a dále např. ze dne 10. 11. 2015, č. j. 6 As 230/2015-17, ze dne 15. 6. 2016, č. j. 6 As 107/2016-40, ze dne 12. 1. 2017, č. j. 2 As 333/2016-52, ze dne 28. 2. 2024, č. j. 6 As 361/2023-30, ze dne 18. 3. 2025, č. j. 2 As 37/2025-41, či ze dne 2. 5. 2025, č. j. 6 As 32/2025-19).

10. Pokud by tedy v daném případě nebyl kasační stížnosti odkladný účinek přiznán a došlo-li by k odstranění stavby (rekreačního objektu), načež by Nejvyšší správní soud shledal napadený rozsudek nezákonným, nebylo by již možné obnovit předchozí stav, anebo pouze s velikými obtížemi. Jak vlastní odstranění stavby, tak její případná obnova by byly spojeny se značnými finančními náklady, jak stěžovatelé poukázali v návrhu na přiznání odkladného účinku. Naproti tomu, pokud by kasační stížnost byla shledána nedůvodnou, dojde k pouhému oddálení povinnosti stavbu odstranit. Oproti tomu újma jiným osobám nehrozí, resp. není z ničeho patrná. Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že újma, která by mohla v případě nepřiznání odkladného účinku vzniknout stěžovatelům, je újmou nepoměrně větší, než jaká by mohla vzniknout jiným osobám.

11. Nejvyšší správní soud rovněž neshledal, že by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ačkoli nelze opomíjet zájem společnosti na provádění staveb v souladu s právními předpisy, pro zamítnutí návrhu nepostačuje pouhá existence kolidujícího veřejného zájmu, ale je i zde třeba vážit intenzitu hrozícího zásahu do práv stěžovatelů s intenzitou narušení veřejného zájmu (viz již citované usnesení NSS č. j. 5 As 17/2008-131). V posuzovaném případě negativní a nevratné následky spojené s odstraněním stavby nad tímto zájmem převažují. V souladu s těmito závěry ostatně usnesením č. j. 29 A 27/2024-21 přiznal žalobě odkladný účinek na návrh stěžovatelů již krajský soud.

12. Protože obě zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku byly splněny, přiznal Nejvyšší správní soud kasační stížnosti stěžovatelů odkladný účinek, a to jak ve vztahu k napadenému rozsudku, tak i ve vztahu k rozhodnutí žalovaného (usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 6. 2020, č. j. 8 Azs 339/2019-38, č. 4039/2020 Sb. NSS). Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti kasační soud nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé (usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS).

13. Nejvyšší správní soud současně připomíná, že může usnesení o přiznání odkladného účinku (i bez návrhu) usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, anebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 5 ve spojení s § 107 odst. 1 s. ř. s.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 10. září 2026 Mgr. Aleš Roztočil předseda senátu