4 As 98/2026

Rubrum

4 As 98/2026-23 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Tomáše Kocourka, Ph.D. v právní věci žalobkyně: Z. Š., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutím žalované ze dne 20. 9. 2024, č. j. 10.04-000051/24-0002, a ze dne 20. 9. 2024, č. j. 10.04-000052/24-0002, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2026, č. j. 10 A 94/2024-45, takto:

Výrok

I. Lhůta k předložení plné moci udělené žalobkyní advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, stanovená usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2026, č. j. 4 As 98/2026-12, s e n e p r o d l u ž u j e .

II. Kasační stížnost s e o d m í t á .

III. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

IV. Žalobkyni s e v r a c í soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti ve výši 5.000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Nejvyšší správní soud obdržel dne 20. 5. 2026 kasační stížnost žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) směřující proti výše označenému rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „napadený rozsudek“ a „krajský soud“), kterým byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutím žalované o neurčení advokáta žalobkyni k poskytnutí právní služby za úplatu.

2. Usnesením ze dne 27. 5. 2026, č. j. 4 As 98/2026-12, vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatelku mimo jiné k doložení splnění podmínky řízení spočívající v zastoupení advokátem, resp. doložení, že sama má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení uvedeného usnesení. To bylo stěžovatelce doručeno dne 1. 6. 2026, a konec lhůty tak připadl na úterý 16. 6. 2026.

3. Podáním ze dne 15. 6. 2026, doručeným soudu o den později, požádala stěžovatelka o prodloužení lhůty k doložení splnění podmínky řízení spočívající v zastoupení 4 As 98/2026 advokátem, tedy k předložení plné moci udělené advokátovi k jejímu zastupování v řízení o kasační stížnosti. Žádost stěžovatelka odůvodnila tím, že dne 8. 6. 2026 požádala Českou advokátní komoru o určení advokáta k tomuto zastupování. K uvedenému podání připojila kopii žádosti a podacího lístku.

4. Stěžovatelka v podání ze dne 15. 6. 2026 uvádí, že za vážný omluvitelný důvod, pro který žádá o prodloužení lhůty k předložení plné moci udělené jí advokátovi, považuje neurčení advokáta žalovanou k její žádosti.

5. Podle § 40 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nestanoví-li zákon jinak, může předseda senátu z vážných omluvitelných důvodů na žádost zmeškání lhůty k provedení úkonu prominout. Žádost je třeba podat do dvou týdnů po odpadnutí překážky a je třeba s ní spojit zmeškaný úkon. Lhůtu určenou soudem může obdobně předseda senátu také prodloužit.

6. Nejvyšší správní soud stěžovatelkou uváděný důvod za vážný omluvitelný důvod, pro který by jí měl prodloužit lhůtu k předložení plné moci udělené jí advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nepovažuje. Stěžovatelce muselo být zřejmé nejen z dřívějších výzev a poučení Nejvyššího správního soudu (mimo jiné právě již z usnesení č. j. 4 As 98/2026-12), že nedoložení splnění podmínky řízení spočívající v zastupování advokátem představuje nedostatek podmínek řízení. Tato skutečnost je nadto stěžovatelce nepochybně dobře známa, neboť je opakovanou a velmi častou účastnicí řízení o svých kasačních stížnostech u Nejvyššího správního soudu, jak je známo tomuto soudu z jeho úřední činnosti (jen za období od 1. 1. 2025 do dne vydání tohoto usnesení stěžovatelka podala kasační stížnosti v 76 věcech, jak Nejvyšší správní soud ověřil ve své databázi).

7. Z uvedeného je zřejmé, že stěžovatelka je znalá řízení o kasační stížnosti a je si vědoma požadavku na povinné zastoupení v tomto řízení. Tudíž určení advokáta žalovanou pro ni není jedinou možností, jak získat právní zastoupení. Stěžovatelka by proto neměla spoléhat výlučně na rozhodnutí České advokátní komory o její žádosti o určení advokáta, ale pokusit se sama v mezidobí vyhledat advokáta ke svému zastupování v řízení o kasační stížnosti. Naopak, s ohledem na lhůtu stanovenou Nejvyšším správním soudem a zásadu, podle níž ochrana práv náleží těm, kdo o ně dbají, je nutné, aby stěžovatelka aktivně činila kroky k vyhledání svého zástupce, a nikoliv jen pasivně vyčkávala výsledku řízení o její žádosti o určení advokáta, zvláště pak při vědomí toho, že rozhodnutí České advokátní komory o její žádosti nemusí být kladné.

8. S ohledem na shora uvedené tudíž Nejvyšší správní soud stěžovatelce lhůtu k předložení plné moci udělené jí advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti neprodloužil.

9. Nejvyšší správní soud dále dospěl k navazujícímu závěru, že stěžovatelka nesplnila povinnost vyplývající z § 105 odst. 2 s. ř. s., neboť na výzvu soudu nedoložila, že sama má vysokoškolské právnické vzdělání zvláštním zákonem vyžadované pro výkon advokacie, ani nepředložila plnou moc udělenou advokátovi pro své zastupování v tomto řízení. 4 As 98/2026-24 pokračování

10. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu, pokud stěžovatel není v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.) a tato vada nebyla k výzvě soudu odstraněna, nelze v řízení pokračovat a soud kasační stížnost odmítne (srov. usnesení ze dne 12. 11. 2003, č. j. 3 Afs 9/2003-19).

11. Jelikož nedostatek zastoupení stěžovatelky představuje nedostatek v podmínkách řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, Nejvyšší správní soud stěžovatelčinu kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona odmítl. O tomto důsledku nesplnění soudem uložené povinnosti ve lhůtě k tomu určené přitom byla stěžovatelka řádně ve výše uvedeném usnesení poučena.

12. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.

13. Podle § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Stěžovatelka včas zaplatila soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti. Ta však byla odmítnuta, a proto Nejvyšší správní soud rozhodl také o vrácení tohoto soudního poplatku ve výši 5.000 Kč. Podle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích bude soudní poplatek vrácen ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 18. června 2026 JUDr. Jiří Palla předseda senátu