7 Azs 131/2026

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Podhrázkého, soudce Davida Hipšra a soudkyně Jiřiny Chmelové v právní věci žalobce: A. T. L., zast. Mgr. Markem Eichlerem, advokátem se sídlem Nekázanka 888/20, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 6. 2026, č. j. 33 Az 4/2026-35, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalovaný rozhodnutím ze dne 30. 3. 2026, č. j. OAM-99/ZA-ZA12-HA06-2026, zamítl žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Městského soudu v Praze, který ji v záhlaví označeným rozsudkem zamítl.

2. Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (stěžovatel) dne 8. 7. 2026 kasační stížnost, jejíž součástí byl také nijak neodůvodněný návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Kasační stížnost však neobsahovala důvody, pro které stěžovatel napadá rozhodnutí městského soudu. Nejvyšší správní soud proto usnesením ze dne 17. 7. 2026, č. j. 7 Azs 131/2026-8, vyzval stěžovatele k doplnění kasační stížnosti ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení a poučil jej o následku odmítnutí kasační stížnosti, nebude-li ve lhůtě doplněna a nebude-li možno pro tento nedostatek v řízení pokračovat. Toto usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 19. 7. 2026; lhůta k doplnění kasační stížnosti marně uplynula dne 19. 8. 2026.

3. Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda kasační stížnost splňuje zákonné náležitosti a zda umožňuje její věcné projednání. Podle § 106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat také označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, rozsah jeho napadení, důvody kasační stížnosti a údaj o tom, kdy bylo rozhodnutí stěžovateli doručeno. Nemá-li kasační stížnost tyto náležitosti již při podání, musí je stěžovatel doplnit ve lhůtě podle § 106 odst. 3 s. ř. s.

4. Kasační stížnost představuje mimořádný opravný prostředek, jehož projednání je založeno na kasačním principu. Stěžovatel je proto povinen uvést konkrétní důvody, v nichž spatřuje nesprávnost napadeného rozhodnutí, a vymezit, jakých konkrétních pochybení se měl Městský soud v Praze dopustit. Požadavek konkrétnosti kasačních námitek vyplývá nejen z § 106 odst. 1 s. ř. s., ale také z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu, podle níž musí stěžovatel vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úvah nebo závěrů se měl soud dopustit a proč je považuje za nesprávné (rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005-58, č. 835/2006 Sb. NSS). Nejvyšší správní soud není oprávněn za stěžovatele vyhledávat možné kasační důvody ani samostatně domýšlet argumentaci, která v kasační stížnosti chybí.

5. V nyní projednávané věci stěžovatel podal blanketní kasační stížnost. Ve lhůtě, která uplynula dne 19. 8. 2026, ani po jejím uplynutí kasační stížnost nedoplnil, a neodstranil tak její vady spočívající v neuvedení konkrétních kasačních důvodů. Na shora uvedenou výzvu soudu ani jinak nereagoval. Nejvyšší správní soud proto nemohl posoudit, proti kterým závěrům Městského soudu v Praze kasační stížnost směřuje a v čem má spočívat tvrzená nezákonnost napadeného rozsudku. Nedostatek kasačních důvodů přitom nepředstavuje vadu, kterou by mohl soud sám odstranit nebo za stěžovatele nahradit vlastní úvahou.

6. Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že kasační stížnost nesplňuje zákonné náležitosti podle § 106 odst. 1 s. ř. s. a tento nedostatek brání jejímu věcnému projednání. Protože stěžovatel přes výzvu soudu ve stanovené lhůtě neuvedl žádné konkrétní kasační námitky a pro tento nedostatek nebylo možné v řízení pokračovat, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. Pozbylo tím i smyslu zabývat se návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, který stěžovatel podal spolu s kasační stížností.

7. Protože byla kasační stížnost odmítnuta, nemá podle § 60 odst. 3 věty první ve spojení s § 120 s. ř. s. žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 11. září 2026 Milan Podhrázký předseda senátu