8 As 82/2025

Rubrum

8 As 82/2025-31 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše (soudce zpravodaj) a soudců Pavla Molka a Kateřiny Kopečkové v právní věci žalobkyně: Z. Š., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní třída 16, Praha 1, proti rozhodnutím žalované ze dne 4. 9. 2024, č. j. 10.04-000047/24-0002, a ze dne 9. 9. 2024, č. j. 10.04-000048/24-0002, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 3. 2025, č. j. 8 A 90/2024-48, takto:

Výrok

I. Žádost žalobkyně ze dne 26. 5. 2025 o další prodloužení lhůty k předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti stanovené usnesením ze dne 15. 5. 2025, č. j. 8 As 82/2025-17, s e z a m í t á .

II. Kasační stížnost s e o d m í t á .

III. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

IV. Žalobkyni s e v r a c í zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč. Tato částka jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Stěžovatelka poslala dne 16. 4. 2025 Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb kasační stížnost směřující proti rozsudku městského soudu označenému v záhlaví.

2. Usnesením ze dne 30. 4. 2025, č. j. 8 As 82/2025-8, vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatelku k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost, doložení splnění podmínky řízení spočívající v zastoupení advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.) a k doplnění kasační stížnosti o důvody, pro které napadá označený rozsudek městského soudu, a upřesnění toho, co navrhuje (§ 106 odst. 3 s. ř. s.). Ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek stanovil Nejvyšší správní soud lhůtu 15 dnů, k doložení zastoupení lhůtu 1 týdne a k doplnění kasační stížnosti o důvody a petit lhůtu 1 měsíce. Současně poučil 8 As 82/2025 stěžovatelku o následcích nesplnění výzvy. Usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 2. 5. 2025.

3. Stěžovatelka zaplatila soudní poplatek na účet soudu včas dne 19. 5. 2025 (konec lhůty připadl na sobotu 17. 5., takže skončila až v pondělí 19. 5.). Podáním ze dne 9. 5. 2025 požádala soud o prodloužení lhůty k předložení plné moci. Uvedla, že jednotýdenní lhůta zahrnuje jeden den svátku (čtvrtek) a na něj navazující „prodloužený“ víkend, kdy advokáti nejsou dostupní, tj. pouze tři pracovní dny v kuse. Nejvyšší správní soud žádosti vyhověl a lhůtu k předložení plné moci prodloužil usnesením ze dne 15. 5. 2025, č. j. 8 As 82/2025-17, o jeden týden od doručení tohoto usnesení, tj. ode dne 19. 5. 2025. Stěžovatelka doposud nedoplnila kasační stížnost o důvody a petit, ani nepožádala o prodloužení jednoměsíční zákonné lhůty pro tento úkon, která uplynula dne 2. 6. 2025.

4. Stěžovatelka poslední den prodloužené lhůty k předložení plné moci (26. 5. 2025) požádala soud o její opětovné prodloužení. Jako důvod uvedla, že dne 21. 5. 2025 požádala žalovanou o určení advokáta v této věci. Bude-li určen, bude si muset věc prostudovat, aby mohl kasační stížnost řádně doplnit. Své tvrzení stěžovatelka doložila kopií žádosti o právní službu ze dne 21. 5. 2025.

5. Nejvyšší správní soud konstatuje, že z počtu řízení, které stěžovatelka u kasačního soudu zahájila a vedla, je zřejmé, že je znalá řízení o kasační stížnosti a je si vědoma požadavku na povinné zastoupení advokátem. Přesto nepožádala žalovanou o určení advokáta již při podání kasační stížnosti dne 16. 4. 2025, ale o více než měsíc později dne 21. 5. 2025, tedy až po prodloužení lhůty k předložení plné moci o jeden týden. Pro tento postup neposkytla žádné vysvětlení. Stěžovatelka tak v rozporu se zásadou, podle níž ochrana práv náleží těm, kdo o ně dbají, nečinila včasné aktivní kroky k doložení plné moci a spoléhala výhradně na žalovanou, že jí advokáta určí, a to v podstatě obratem. Určení advokáta žalovanou zároveň není jedinou možností, jak získat kvalifikované zastoupení, a proto stěžovatelka neměla ustat v hledání advokáta a pouze čekat na rozhodnutí žalované. Je obecně známo, že počet advokátů v České republice je značný. V každém větším městě jich lze oslovit desítky (nejblíže bydlišti stěžovatelky se nachází např. statutární město Ostrava). Stěžovatelka netvrdila žádné mimořádné okolnosti, které by jí v hledání a nalezení zastoupení advokátem bránily či jí tuto snahu neúměrně ztěžovaly.

6. Nejvyššímu správnímu soudu je z vlastní činnosti známo, že stěžovatelka si byla v minulosti schopná sama zajistit zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti (např. řízení vedená pod sp. zn. 3 As 94/2023, sp. zn. 1 As 3/2023 nebo sp. zn. 2 As 155/2023). Důvody, proč by tomu tak nemohlo být i v nyní projednávané věci, nesdělila. Nejvyššímu správnímu soudu je z vlastní činnosti rovněž známo, že žalovaná zamítá žádosti stěžovatelky uplatněné v rámci jiných řízení vedených u kasačního soudu a advokáta jí neurčuje (např. řízení vedená pod sp. zn. 6 As 33/2022, sp. zn. 10 As 135/2022, sp. zn. 2 As 155/2023 atd.). Ostatně i ve stávající věci je předmětem řízení opět přezkum rozhodnutí žalované o neurčení advokáta k poskytnutí právní služby.

7. Jak již Nejvyšší správní soud uvedl v usnesení ze dne 30. 11. 2022, č. j. 3 As 260/2022-32, „[v]yčkávat za těchto okolností dalšího rozhodnutí České advokátní komory by se dříve či později mohlo proměnit v nekonečný řetězec zacyklených soudních sporů, kdy se 8 As 82/2025-32 pokračování předmětem řízení stává neurčení advokáta v rámci přezkumu rozhodnutí o neurčení advokáta v rámci přezkumu rozhodnutí o neurčení advokáta.“ Kasační soud proto nepovažoval za účelné v této situaci nadále vyčkávat na rozhodnutí žalované o žádosti stěžovatelky ze dne 21. 5. 2025 o určení advokáta. Pokud by kasační soud žádosti stěžovatelky znovu vyhověl, pouze by tím zvětšil prostor pro další zacyklení návazných soudních sporů s totožným předmětem bez reálného hmotněprávního nároku. Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud stěžovatelčinu žádost ze dne 26. 5. 2025 o prodloužení lhůty pro doložení povinného zastoupení zamítl.

8. Jelikož stěžovatelka v prodloužené lhůtě (do 26. 5. 2025) nepředložila plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v řízení o kasační stížnosti dle § 105 odst. 2 s. ř. s., nesplnila jednu z podmínek řízení, pročež v řízení nelze pokračovat. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s. O tomto následku nesplnění výzvy byla stěžovatelka poučena.

9. Protože Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s.

10. Vzhledem k odmítnutí kasační stížnosti Nejvyšší správní soud současně rozhodl podle § 10 odst. 3, věty poslední, zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, o vrácení již zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů podle § 10a odst. 1 téhož zákona. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 5. června 2025 Petr Mikeš předseda senátu