8 As 89/2026

Rubrum

8 As 89/2026-37 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Molka (soudce zpravodaj) a soudců Petra Mikeše a Radima Kadlčáka v právní věci žalobce: J. P., zast. JUDr. Pavlem Kiršnerem, LL.M., advokátem se sídlem Rumunská 1720/12, Praha 2, proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 5. 2026, č. j. KUJCK 58421/2026, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 6. 2026, č. j. 54 A 8/2026-37, takto:

Výrok

I. Kasační stížnosti s e p ř i z n á v á odkladný účinek spočívající v tom, že se až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 6. 2026, č. j. 54 A 8/2026-37, a účinky rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 5. 2026, č. j. KUJCK 58421/2026.

II. Žalobci s e u k l á d á povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Kaplice ze dne 8. 4. 2026, č. j. MěÚK/10045/2026, o zamítnutí námitek podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“), proti záznamu 6 bodů v registru řidičů a o potvrzení dosažení celkového počtu 12 bodů. Rozhodujícím podkladem pro dosažení této hranice byl příkazový blok, jímž byl stěžovatel uznán vinným z nerespektování dopravní značky B22a, zakazující předjíždění nákladním vozidlům. Stěžovatel namítal, že tento blok nebyl způsobilým podkladem pro záznam bodů, neboť v něm byly zaměněny registrační značky nákladního vozidla a přívěsu a nesprávně označen typ jízdní soupravy. 8 As 89/2026

2. Krajský soud žalobu zamítl. Uvedené nepřesnosti podle něj nezpůsobovaly nesrozumitelnost ani zaměnitelnost popisu skutku, neboť z příkazového bloku bylo jednoznačně patrné, komu, kdy, kde a za jaké jednání byla pokuta uložena. Následné sdělení policie pouze vysvětlilo přiřazení registračních značek, aniž by popis skutku dodatečně doplňovalo. Příkazový blok proto krajský soud považoval za způsobilý podklad pro provedení bodového záznamu.

II. Návrh na přiznání odkladného účinku

3. Žalobce (dále „stěžovatel“) podal proti napadenému rozsudku kasační stížnost, jejíž součástí byl i návrh na přiznání odkladného účinku. Domnívá se, že splňuje podmínky pro jeho přiznání. Namítá, že by pro něj výkon rozhodnutí znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká může přiznáním odkladného účinku vzniknout jiným osobám. Uvádí, že podniká v silniční nákladní dopravě a řidičské oprávnění je nezbytnou podmínkou výkonu jeho podnikatelské činnosti, která představuje zdroj jeho obživy. V důsledku pozbytí řidičského oprávnění by po dobu řízení o kasační stížnosti nemohl pokračovat v dosavadní činnosti a hrozila by mu ztráta příjmů, zakázek a obchodních vztahů, jejíž následky by nebylo možné plně napravit ani v případě jeho následného úspěchu ve věci. Přiznání odkladného účinku podle něj nezasáhne do práv jiných osob ani nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem, neboť pouze dočasně zachová dosavadní stav do rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“).

4. Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku vyjádřil jen velice obecně a uvedl, že stěžovatel neunesl důkazní břemeno, když svými tvrzeními neprokázal nepoměrně větší újmu, než jaká může vzniknout jiným osobám.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

5. Kasační stížnost nemá odkladný účinek, jak plyne z § 107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat za přiměřeného užití § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Odkladný účinek lze tedy kasační stížnosti přiznat tehdy, jestliže by výkon nebo jiné právní následky napadeného rozhodnutí krajského soudu znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

6. Kromě formální podmínky, jíž je vznesení příslušného návrhu, je tedy pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nutné splnění tří podmínek dle usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS, bodu 24: 1) výkon nebo jiné právní následky musejí pro stěžovatele znamenat újmu, 2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

7. Odkladný účinek je preventivním nástrojem předběžného charakteru, proto postačuje osvědčit, že vznik újmy hrozí (usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005- 8 As 89/2026-38 pokračování 76, č. 1072/2007 Sb. NSS). Povinnost tvrdit a prokázat hrozbu újmy tíží stěžovatele (usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012-32). Hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní (usnesení NSS ze dne 3. 10. 2017, č. j. 9 Afs 275/2017-20).

8. NSS po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem dospěl k závěru, že v projednávaném případě jsou naplněny podmínky pro přiznání odkladného účinku.

9. NSS nejprve posuzoval splnění podmínky existence újmy v důsledku výkonu rozhodnutí. Souhlasí se stěžovatelem, že vzhledem k výkonu jeho podnikatelské činnosti spočívající v provozování nákladní silniční motorové dopravy, jež byla stěžovatelem rovněž řádně doložena, by právní následky rozhodnutí krajského soudu, potažmo žalovaného, spočívající v pozbytí řidičského oprávnění dle § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu mohly pro stěžovatele znamenat značnou újmu, neboť lze mít za to, že stěžovatel je na řízení vozidla existenčně závislý. V daném případě lze tedy nalézt příčinnou souvislost mezi právními účinky žalobou napadeného rozhodnutí a možným vznikem újmy stěžovatele. Existenční závislost na řízení motorového vozidla přitom NSS již dříve označil za důvod pro přiznání odkladného účinku (srov. usnesení ze dne 27. 7. 2017, č. j. 5 As 187/2017-56, body 9 až 11, ze dne 20. 5. 2020, č. j. 4 As 126/2020-50, body 13 až 16, nebo ze dne 25. 3. 2021, č. j. 7 As 36/2021-46, body 10 až 11). Z tohoto důvodu NSS shledal splnění první podmínky pro přiznání odkladného účinku.

10. Nejvyšší správní soud má za to, že skutečnost, že by ještě před rozhodnutím o kasační stížnosti stěžovatel pozbyl řidičské oprávnění, na němž je závislý především při výkonu svého nynějšího povolání, představuje na jeho straně závažnou a reálně mu hrozící újmu. Ta je nepoměrně větší než újma, která by přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti mohla bezprostředně vzniknout jiným osobám. Dojde pouze k dočasnému zachování dosavadního stavu do rozhodnutí NSS o kasační stížnosti.

11. NSS nepřehlédl ani důležitý veřejný zájem na bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, jehož ochraně slouží rovněž systém bodového hodnocení řidičů. Ovšem i podmínka, že přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s tímto důležitým veřejným zájmem, je dle NSS naplněna. Hájit v řízení o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti veřejný zájem je především povinností žalovaného správního orgánu (usnesení NSS ze dne 1. 11. 2023, č. j. 8 As 224/2023-48, či ze dne 25. 4. 2024, č. j. 8 As 97/2024-21). V nyní souzené věci se však žalovaný k návrhu vyjádřil jen velice obecně, a tedy neuvedl žádný veřejný zájem, který by přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti mohl být ohrožen. Vzhledem k charakteru přestupků, pro jejichž spáchání stěžovatel dosáhl 12 bodů, a k jejich závažnosti (nerespektování dopravní značky B22a, zakazující předjíždění nákladním vozidlům), NSS dospěl k závěru, že možnost stěžovatele nadále řídit motorové vozidlo po přechodnou dobu do meritorního rozhodnutí o kasační stížnosti nebude v daném případě znamenat nepřiměřené narušení veřejného zájmu na bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, které by bránilo přiznání odkladného účinku (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 24. 6. 2015, č. j. 2 As 103/2015-128, č. 3254/2015 Sb. NSS). 8 As 89/2026

12. Zbývá zdůraznit, že rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku je rozhodnutím dočasné povahy a nelze z něj jakkoli předjímat budoucí meritorní rozhodnutí o podané kasační stížnosti (usnesení č. j. 8 As 26/2005-76). Usnesení o přiznání odkladného účinku může soud i bez návrhu zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 5 s. ř. s.).

IV. Závěr

13. Z výše uvedených důvodů NSS kasační stížnosti přiznal odkladný účinek dle § 107 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s.

14. K dosažení požadovaných účinků návrhu na přiznání odkladného účinku vztáhl NSS v souladu s bodem 52 usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 6. 2020, č. j. 8 Azs 339/2019- 38, č. 4039/2020 Sb. NSS, výrokem I. dopady svého usnesení jak na napadený rozsudek, tak na napadené rozhodnutí žalovaného, jehož účinky se tímto pozastavují.

15. Rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Soud proto výrokem II. tohoto usnesení vyzval stěžovatele (viz § 33 odst. 8 s. ř. s.) ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Poplatek je splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla uložena povinnost zaplatit poplatek dle § 7 odst. 1 citovaného zákona.

16. Soudní poplatek lze zaplatit: - v hotovosti na pokladně NSS; - pomocí QR kódu: - bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703–46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol: 1080408926. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 22. července 2026 8 As 89/2026-39 pokračování Pavel Molek předseda senátu