9 As 174/2021

Rubrum

9 As 174/2021 - 10 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Pavla Molka a Mgr. Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: Ing. M. Š., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, proti rozhodnutím žalované ze dne 14. 4. 2021, č. j. 10.01-000146/21-002, ze dne 14. 4. 2021, č. j. 10.01-000147/21- 002, a ze dne 14. 4. 2021, č. j. 10.01-000148/21-002, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 7. 2021, č. j. 8 A 50/2021 - 14, takto:

Výrok

I. Návrh žalobce na ustanovení zástupce s e z a m í t á .

II. Kasační stížnost s e z a m í t á .

III. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) domáhal ochrany proti v záhlaví označeným rozhodnutím žalované o neurčení advokáta k poskytnutí bezplatné právní služby dle § 18c zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.

2. Městský soud výrokem I. v záhlaví uvedeného usnesení žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků a výrokem II. mu neustanovil zástupce. Městský soud uvedl, že dle § 36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), lze osvobození od soudních poplatků přiznat jen výjimečně ze zvlášť závažných důvodů. Z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) plyne, že při zvažování, zda osvobození přiznat, je třeba brát v úvahu také charakter vedeného sporu, aby nedocházelo ke zneužívání možnosti osvobození. 9 As 174/2021

3. Žalobci osvobození od soudních poplatků nepřiznal, jelikož s žalovanou vede spor o určení advokáta, o kterého ji požádal již ve více jak 100 případech, ačkoliv se jedná o úpravu, která má sloužit k zajištění konkrétní právní služby v individuálním případě a ne k poskytování generální právní pomoci ve všech žalobcem vedených řízeních. Desítky rozhodnutí z těchto řízení poté napadl žalobami, v nichž vždy požádal o osvobození od soudního poplatku a navrhl ustanovení zástupce. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 11. 6. 2021, č. j. 1 As 142/2021 - 13, ve kterém rozhodoval o obdobném žalobcově případu, zamítl jeho kasační stížnost s tím, že se v jeho případě nejedná o smysluplné a rozumně zahájené soudní řízení. Městský soud proto žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků. Jelikož nesplnil podmínky pro osvobození od soudních poplatků, nesplnil tím jednu z podmínek pro ustanovení zástupce. Proto jeho návrh o ustanovení zástupce městský soud zamítl.

4. Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti usnesení městského soudu kasační stížnost, ve které kromě vulgarit a invektiv vůči městskému soudu uvedl, že jeho jediným příjmem jsou dávky státní sociální podpory, nemá žádné úspory a je proti němu vedeno exekuční řízení. Proto navrhl, aby byl osvobozen od soudních poplatků a aby mu byl ustanoven zástupce. Též uvedl, že nemá na zaplacení soudních poplatků, natož na služby advokátů. Žalované i městskému soudu musí být tato skutečnost známa. Počet jeho předchozích návrhů není možné považovat za důvod pro zamítnutí žaloby. Jeho žaloby a kasační stížnosti byly zamítnuty bez ohledu na jejich počet.

II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

5. Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).

6. Stěžovatele v nynějším řízení netíží poplatková povinnost, jelikož podává kasační stížnost proti procesnímu usnesení městského soudu, kterým se nekončí řízení o žalobě (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 - 19, č. 3271/2015 Sb. NSS). Z tohoto důvodu NSS neposuzoval stěžovatelovu žádost o osvobození od soudních poplatků.

7. Výše uvedené závěry učiněné ve vztahu k soudnímu poplatku rozšířený senát v usnesení č. j. 1 As 196/2014 - 19 promítl i do úvah o povinném zastoupení stěžovatele, když v bodě 29 konstatoval: „Je-li podána kasační stížnost proti usnesení krajského soudu o neosvobození od soudních poplatků, o neustanovení zástupce či proti jinému procesnímu usnesení učiněnému v řízení o žalobě, je rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti učiněno v rámci tohoto řízení, a proto se zde ustanovení § 105 odst. 1 a 2 s. ř. s. neuplatní.“ Stěžovatel tedy nemusí být v projednávaném případě v řízení před NSS zastoupen advokátem. Přesto ustanovení zástupce navrhl. Podle § 35 odst. 10 s. ř. s. se pro vyhovění návrhu na ustanovení zástupce vyžaduje kumulativní splnění dvou podmínek, a to jednak splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků, jednak též nezbytná potřeba takového zastoupení k ochraně práv účastníka řízení. Nejvyšší správní soud neshledal naplnění druhé podmínky. Stěžovatel v kasační stížnosti dostatečně vymezil, z jakého důvodu nesouhlasí s usnesením městského soudu a z jakého důvodu žádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce v řízení před městským soudem. Jelikož se v projednávaném případě jedná o posouzení celkem nekomplikované otázky, o které může NSS rozhodnout na základě kasační stížnosti sepsané stěžovatelem a podkladů obsažených ve spise městského soudu, aniž by mu za tímto účelem 9 As 174/2021 - 11 pokračování musel ustanovit zástupce, návrh na ustanovení zástupce zamítl výrokem I. (srov. např. rozsudek NSS ze dne 31. 5. 2018, č. j. 5 As 79/2018 - 11).

8. Kasační stížnost není důvodná.

9. Nejvyšší správní soud předesílá, že v obdobných věcech téhož stěžovatele již rozhodl mnohokrát, v nedávné době například rozsudkem ze dne 22. 7. 2021, č. j. 1 As 187/2021 - 12, či ze dne 25. 2. 2021, č. j. 2 As 21/2021 - 13. V projednávaném případě neshledal důvod se od přijatých závěrů odklonit.

10. Podle § 36 odst. 3 s. ř. s.: „Účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoli za řízení odejme, popř. i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popř. neodůvodňovaly. Přiznané osvobození se vztahuje i na řízení o kasační stížnosti.“

11. Již městský soud přiléhavě odkázal na rozsudek NSS ze dne 26. 10. 2011, č. j. 7 As 101/2011 - 66, č. 2601/2012 Sb. NSS, dle kterého platí: „I když účastník je nemajetný, takže by zásadně bylo namístě přiznat mu osvobození od soudních poplatků (§ 36 odst. 3 s. ř. s.), může mu soud výjimečně toto dobrodiní odepřít, a to zejména pro povahu sporu či sporů, které účastník vede.“ V dané věci se stěžovatel domáhal zrušení rozhodnutí žalované o neustanovení zástupce z řad advokátů. Nejvyššímu správnímu soudu je z úřední činnosti známo, že stěžovatel vede s žalovanou množství sporů, které často pokračují před soudy (u NSS bylo do této chvíle vedeno 19 řízení o kasačních stížnostech stěžovatele proti žalované). Nejvyšší správní soud již v bodě 16 rozsudku č. j. 2 As 21/2021 - 13 uvedl: „Je to právě stěžovatel, kdo je ‚pánem sporu‘ (dominus litis), a jako takový má uvážlivě posuzovat, kterými úkony byla opravdu zasažena jeho subjektivní práva, proti nimž na procesní obranu skutečně potřebuje ze strany žalované určení advokáta k poskytnutí bezplatné právní služby; řešením stěžovatelovy situace však nemůže být zahlcení žalované mnohonásobnými žádostmi o určení advokáta a následné napadání jejích zamítavých rozhodnutí správními žalobami s požadavkem na osvobození od soudních poplatků v případě takto vedených sporů. Institut osvobození od soudního poplatku je totiž výjimkou z obecného pravidla poplatkové povinnosti, jenž nemá být uplatňován bezbřeze v případech bezdůvodně se opakujících sporů.“ Stěžovatel tak má plné právo vést řízení proti žalované, dává-li mu objektivní právo procesní možnosti tak činit, a musí v nich mít možnost účinně hájit svá práva. Není však důvod, aby náklady na vedení těchto řízení za něj nesl stát formou osvobozování od soudních poplatků.

12. Vzhledem k tomu, že stěžovatel nesplnil základní předpoklad pro osvobození od soudních poplatků, nemohl mu být pro řízení o žalobě ustanoven ani zástupce (§ 35 odst. 10 věta první s. ř. s.). V řízení o žalobě nadto není zastoupení advokátem povinné (srov. např. rozsudek NSS ze dne 17. 9. 2015, č. j. 1 As 197/2015 - 19). Městský soud tedy nepochybil ani v případě neustanovení zástupce z řad advokátů. 9 As 174/2021 III. Závěr a náklady řízení

13. Nejvyšší správní soud pro výše uvedené kasační stížnost zamítl podle § 110 odst. 1 s. ř. s.

14. Stěžovatel neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s.). Žalované v tomto řízení žádné náklady nevznikly, jejich náhradu jí proto NSS nepřiznal.

Poučení

Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 27. srpna 2021 JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu