9 As 36/2026

Rubrum

9 As 36/2026 - 23 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Tomáše Herce a JUDr. Radana Malíka v právní věci navrhovatelky: Mgr. A. M., zastoupená JUDr. MgA. Michalem Šalomounem, Ph.D., advokátem se sídlem Bráfova třída 770/52, Třebíč, proti odpůrci: Jihočeský kraj, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – 4b. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, vydané na základě usnesení zastupitelstva odpůrce ze dne 18. 9. 2025, č. 228/2025/ZK-7, o kasační stížnosti navrhovatelky proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 2. 2026, č. j. 63 A 4/2026-21, takto:

Výrok

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Věc se týká právní otázky, zda je krajský soud povinen započíst přeplatek na soudním poplatku podle § 10 odst. 1 věty druhé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, nebo zaplacený soudní poplatek, o jehož vrácení bylo rozhodnuto podle § 10 odst. 3 věty třetí tohoto zákona, na jiný soudní poplatek, jestliže povinnost k jeho zaplacení vznikla stejné navrhovatelce v jiném řízení u téhož krajského soudu, avšak tato navrhovatelka zůstala v průběhu lhůty určené k zaplacení soudního poplatku pasivní.

2. Navrhovatelka (dále jen „stěžovatelka“) se žalobou, která byla doručena Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 2. 12. 2025, domáhala zrušení rozhodnutí Krajského pozemkového úřadu pro Jihočeský kraj ze dne 28. 8. 2025, č. j. SPU 283444/2025, a navrhla, aby byl žalobě přiznán odkladný účinek. Součástí podání byl i návrh na zrušení opatření obecné povahy – změny č. 3 územního plánu Vlachovo Březí, vydané na základě usnesení zastupitelstva města Vlachovo Březí ze dne 9. 12. 2024, 9 As 36/2026 č. 12/12/2024. Řízení o žalobě i o návrhu bylo u krajského soudu vedeno pod sp. zn. 57 A 31/2025.

3. Stěžovatelka, aniž by ji k tomu krajský soud vyzval, zaplatila soudní poplatek ve výši 11 000 Kč. Usnesením ze dne 19. 12. 2025, č. j. 57 A 31/2025-75, rozhodl krajský soud o vrácení přeplatku na soudním poplatku ve výši 2 000 Kč. Usnesením ze dne 12. 1. 2026, č. j. 57 A 31/2025-104, krajský soud odmítl žalobu stěžovatelky proti rozhodnutí správního orgánu a rozhodl o vrácení soudního poplatku za žalobu a návrh na přiznání odkladného účinku ve výši 4 000 Kč. Řízení tak bylo dále vedeno jen o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – změny č. 3 územního plánu Vlachovo Březí.

4. V podání doručeném krajskému soudu dne 26. 1. 2026 stěžovatelka navrhla zrušení dalšího opatření obecné povahy – 4b. aktualizace Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, vydané na základě usnesení zastupitelstva odpůrce ze dne 18. 9. 2025, č. 228/2025/ZK-7. Krajský soud usnesením ze dne 28. 1. 2026, č. j. 57 A 31/2025-135, vyloučil tento návrh k samostatnému řízení, které u něj bylo vedeno pod sp. zn. 63 A 4/2026.

5. Usnesením ze dne 29. 1. 2026, č. j. 63 A 4/2026-19, krajský soud vyzval stěžovatelku k zaplacení soudního poplatku za návrh na zrušení opatření obecné povahy ve výši 5 000 Kč [položka 18 bod 2 písm. b) sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu o soudních poplatcích]. K tomu jí určil lhůtu 15 dnů od doručení tohoto usnesení. Vzhledem k tomu, že usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 2. 2. 2026, bylo posledním dnem lhůty pro zaplacení soudního poplatku úterý 17. 2. 2026. Stěžovatelka soudní poplatek v určené lhůtě nezaplatila, načež krajský soud rozhodl napadeným usnesením podle § 47 písm. c) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích o zastavení řízení.

II. Kasační stížnost

6. Stěžovatelka napadla usnesení krajského soudu kasační stížností z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Podle jejího názoru nemělo být řízení zastaveno, neboť v době, kdy měla soudní poplatek zaplatit, zůstala u krajského soudu část původně zaplaceného soudního poplatku (celkem 6 000 Kč), o jejímž vrácení již bylo v průběhu řízení vedeného pod sp. zn. 57 A 31/2025 rozhodnuto. Poplatková povinnost tak byla fakticky kryta již zaplacenými prostředky. Krajský soud podle stěžovatelky postupoval přepjatě formalisticky. Jeho povinností bylo vyjasnit nepřehlednou poplatkovou situaci, a nikoli řízení zastavit. O tom, že poplatková situace nebyla jednoznačná, svědčí i skutečnost, že krajský soud dne 6. 1. 2026 stěžovatelku telefonicky kontaktoval mimo jiné ohledně otázky soudního poplatku.

7. Odpůrce se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

8. Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) konstatuje, že kasační stížnost je přípustná, byla podána osobou k tomu oprávněnou, včas a z důvodů, které zákon připouští, a stěžovatelka je zastoupena advokátem. Bylo tak možné přezkoumat napadené usnesení 9 As 36/2026 - 24 pokračování v mezích rozsahu kasační stížnosti a v ní uplatněných důvodů, jakož i z hlediska možných vad, k nimž by bylo třeba přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).

9. Kasační stížnost není důvodná.

10. Zákon o soudních poplatcích, jak vyplývá z jeho § 10 odst. 1 věty druhé a § 10 odst. 3 věty třetí, stanoví povinnost soudu vrátit jak přeplatek na soudním poplatku, tak zaplacený soudní poplatek za návrh na zahájení řízení, který byl před prvním jednáním odmítnut. Není v něm upraven jiný postup, který by umožňoval, aby soud z vlastní iniciativy převáděl přeplatky na soudních poplatcích nebo zaplacené soudní poplatky, o jejichž vrácení již bylo rozhodnuto, mezi jednotlivými řízeními vedenými stejným účastníkem. Nic na tom nemění ani možnost podpůrného použití daňového řádu podle § 13 odst. 2 zákona o soudních poplatcích. Ustanovení § 154 daňového řádu sice převedení přeplatku za stanovených podmínek připouští, jeho použití ve vztahu k placení soudního poplatku vylučují výrazné odlišnosti od systému placení daní (srov. rozsudek NSS ze dne 31. 3. 2020, č. j. 8 Afs 352/2019-20, č. 4021/2020 Sb. NSS, body 13 a 14).

11. Krajský soud postupoval v souladu se zákonnou úpravou, jestliže soudní poplatek, resp. přeplatek na soudním poplatku, vrátil. Nelze přisvědčit tvrzení stěžovatelky o nepřehledné poplatkové situaci. Odkazuje-li stěžovatelka v této souvislosti na to, že byla ohledně soudního poplatku dne 6. 1. 2026 telefonicky kontaktována předsedkyní senátu krajského soudu, podle úředního záznamu tomu tak bylo s ohledem na vyjádření stěžovatelky v podání ze dne 2. 1. 2026, že si není jistá, zda uhradila soudní poplatek ve správné výši (č. l. 92 spisu vedeného u krajského soudu pod sp. zn. 57 A 31/2025).

12. Stěžovatelka nezpochybňuje, že měla povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 5 000 Kč za návrh na zrušení opatření obecné povahy, který byl vyloučen do samostatného řízení. K jeho zaplacení ve stanovené lhůtě byla vyzvána v souladu s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, v průběhu určené lhůty 15 dnů však zůstala zcela pasivní. Pakliže krajský soud za této situace řízení napadeným usnesením zastavil, nelze jeho postupu nic vytknout.

IV. Závěr a náklady řízení

13. Nejvyšší správní soud neshledal kasační stížnost důvodnou a nezjistil ani žádnou z vad, ke které by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Kasační stížnost proto zamítl podle § 110 odst. 1 věty poslední s. ř. s.

14. O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatelka neměla úspěch ve věci, a tudíž nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odpůrci v souvislosti s řízením o kasační stížnosti žádné náklady nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 23. dubna 2026 9 As 36/2026 JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu