9 Azs 117/2026

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Tomáše Herce v právní věci žalobce: Ch. P. O, zast. Mgr. Ing. Tomášem Tillmannem, advokátem se sídlem Vrázova 1324/40, Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 5. 2026, č. j. OAM-200/BA-BA01-K18-ZZC-2026, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 24. 7. 2026, č. j. 74 Az 26/2026-22, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto:

Výrok

Kasační stížnosti s e p ř i z n á v á odkladný účinek.

Odůvodnění

1. Výše nadepsaným rozhodnutím žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění účinném do 11. 6. 2026 (dále jen „zákon o azylu“). Žalobcem podanou žalobu proti rozhodnutí žalovaného zamítl krajský soud nyní napadeným rozsudkem. Především ve shodě se žalovaným neshledal, že by žalobci hrozilo v zemi původu pronásledování pro jeho náboženské (křesťanské) vyznání.

2. Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu včasnou kasační stížnost, kterou spojil s odůvodněným návrhem na přiznání odkladného účinku. Zároveň požádal o ustanovení zástupce, čemuž Nejvyšší správní soud vyhověl usnesením ze dne 31. 8. 2026, č. j. 9 Azs 117/2026-39.

3. Stěžovatel svůj návrh na přiznání odkladného účinku odůvodnil tím, že kasační stížnost by měla mít odkladný účinek ze zákona, jelikož by se měl použít zákon o azylu ve znění před 12. 6. 2026, kdy nabyla účinnosti novela zákona. Zároveň stěžovatel uvedl, že nepřiznání odkladného účinku by pro něj znamenalo nepoměrně větší újmu, než jaká může přiznáním vzniknout jiným osobám. V případě nepřiznání odkladného účinku by se stěžovatel musel vrátit do země původu, přičemž otázka, zda mu tam hrozí pronásledování z důvodu křesťanského vyznání, je předmětem kasační stížnosti. Pokud by byl stěžovatel navrácen do země původu a vystaven represím, zadržení, mučení nebo životu ohrožujícímu útoku, jednalo by se o újmu, kterou nepůjde napravit a mohla by vést k porušení zásady non-refoulement. Přiznáním odkladného účinku naopak nevznikne újma veřejnému zájmu ani třetím osobám.

4. Žalovaný ve vyjádření k návrhu uvedl, že stěžovatel nesplnil podmínky pro přiznání odkladného účinku. Pro přiznání je třeba, aby dostatečně podrobně a určitě tvrdil a doložil, že mu hrozí újma. Hrozící újma zároveň musí být závažná a reálná.

5. Stěžovatel v podání ze dne 31. 8. 2026 soudu sdělil, že žalovaný rozhodnutím ze dne 26. 8. 2026 prodloužil dobu zajištění stěžovatele za účelem správního vyhoštění o 11 dnů a stanovil termín realizace vyhoštění na 7. 9. 2026. Stěžovatel rozhodnutí doložil. Zopakoval, že pokud nedojde k včasnému přiznání odkladného účinku, bude muset opustit území a vrátit se do země původu, kde mu podle jeho tvrzení hrozí pronásledování z důvodu křesťanského vyznání. Stěžovatel současně uvedl, že na území Evropské unie (EU) pobývá od roku 2022, do roku 2026 byl v Polsku. Pak chtěl navštívit kamaráda v Praze, kde byl dne 13. 2. 2026 zadržen a zajištěn policií. Jelikož se pro své vyznání obává návratu do země původu, požádal v České republice o mezinárodní ochranu.

6. Nejvyšší správní soud předně uvádí, že kasační stížnost v projednávané věci skutečně nemá odkladný účinek. Novela zákona o azylu neobsahuje žádné přechodné ustanovení, které by určovalo, že se na procesní postup v řízení o kasační stížnosti použije úprava platná přede dnem nabytí účinnosti novely, dle které kasační stížnost ve věcech neudělení azylu odkladný účinek měla (§ 32 odst. 5 zákona o azylu ve znění do 11. 6. 2026). Je proto třeba řídit se okamžikem podání kasační stížnosti, což bylo v případě stěžovatele až po 12. 6. 2026, konkrétně dne 13. 8. 2026. Řízení o kasační stížnosti tedy bylo zahájeno až po dni nabytí účinnosti nové právní úpravy, a proto se řídí úpravou účinnou v době zahájení řízení. Podle té (§ 33m odst. 1 zákona o azylu ve znění účinném od 12. 6. 2026) má podání kasační stížnosti odkladný účinek jen tehdy, jde-li o rozhodnutí o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany, nebo neprodloužení azylu nebo doplňkové ochrany (srov. usnesení NSS ze dne 20. 8. 2026, č. j. 2 Azs 149/2026-39, odst. [4] až [6], obdobně ze dne 25. 8. 2026, č. j. 21 Azs 111/2026-33).

7. Podle § 33m odst. 2 zákona o azylu ve znění účinném od 12. 6. 2026 může Nejvyšší správní soud odkladný účinek kasační stížnosti přiznat. Přiměřeně se užijí ustanovení § 73 odst. 2 až 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Soud podle § 73 odst. 2 s. ř. s. na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jsou-li splněny tři podmínky: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, jehož se návrh týká, musí pro stěžovatele znamenat újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

8. Je třeba upozornit, že řízení o návrhu na přiznání odkladného účinku je, stejně jako samotné řízení o kasační stížnosti, ovládáno přísnou dispoziční zásadou. To znamená, že soud je při posuzování důvodnosti návrhu oprávněn vycházet pouze z důvodů, které účastník uvede ve svém návrhu. Není úkolem ani oprávněním soudu za účastníka dohledávat či domýšlet konkrétní okolnosti a důvody, které by měly svědčit jeho požadavku vznesenému v návrhu na přiznání odkladného účinku.

9. Z výše uvedeného plyne, co připomněl žalovaný, že návrh na přiznání odkladného účinku musí být dostatečně individualizován a podložen konkrétními důkazy, protože navrhovatel nese jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní (srov. usnesení NSS ze dne 24. 9. 2015, č. j. 2 As 218/2015-50, odst. [5]). K tomu, aby Nejvyšší správní soud mohl kasační stížnosti odkladný účinek přiznat, navrhovatel musí v prvé řadě dostatečně podrobně a určitě tvrdit, že mu hrozí újma nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, v čem konkrétně tato újma spočívá a jaký je její rozsah. Navrhovatel v odůvodnění svého návrhu tedy musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností ji vyvozuje. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická či bagatelní.

10. V posuzované věci Nejvyšší správní soud shledal, že podmínky pro přiznání odkladného účinku jsou splněny. Stěžovatel odůvodnil návrh na přiznání odkladného účinku tím, že s ohledem na své náboženské vyznání se v zemi původu obává pronásledování či dokonce mučení a život ohrožujících útoků. Takovou újmu by přitom již nebylo možné napravit. Nejvyšší správní soud uvádí, že argumentace stěžovatele se ve své podstatě překrývá s posouzením věci samé, tj. důvodů pro udělení mezinárodní ochrany. Touto otázkou se však Nejvyšší správní soud nemůže nyní zabývat, neboť by předjímal své rozhodnutí ve věci samé.

11. Podstatné je, že argumentace stěžovatele ovšem není na první pohled nesmyslná a je dostatečně konkrétní. Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo, než návrhu na přiznání odkladného účinku vyhovět, jelikož riziko, že by byl stěžovatel v zemi původu skutečně vystaven pronásledování či jinému nebezpečí z důvodu svého náboženského vyznání, nepochybně představuje nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Žádným jiným osobám totiž v projednávané věci přiznání odkladného účinku újmu nezpůsobí. Zároveň přiznání odkladného není v rozporu s žádným důležitým veřejným zájmem. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti se jen odkládají účinky napadeného rozhodnutí. Všechny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou tedy splněny.

12. Nejvyšší správní soud proto podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. odkladný účinek kasační stížnosti přiznal. Tím nijak nepředjímá své rozhodnutí ve věci samé. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 3. září 2026 JUDr. Radan Malík předseda senátu