Nad 232/2015

Rubrum

Nad 232/2015 - 101 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Daniely Zemanové a soudce Miloslava Výborného v právní věci žalobce: V. N., zast. JUDr. Janou Kuřátkovou, advokátkou se sídlem Polní 92, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 5. 2014, čj. OAM-115/ZA-ZA14-ZA14-2014, o návrhu žalobce na přikázání věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 56 Az 4/2014 jinému než místně příslušnému krajskému soudu, takto:

Výrok

Návrh s e zamítá.

Odůvodnění

1. Dne 24. 3. 2014 podal žalobce v pořadí již třetí žádost o udělení mezinárodní ochrany v České republice. Tuto žádost žalovaný rozhodnutím označeným v záhlaví označil za nepřípustnou, neboť žalobce v ní neuvedl nové skutečnosti nebo zjištění, které nebyly bez jeho vlastního zavinění předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení ve věci mezinárodní ochrany. Řízení o udělení mezinárodní ochrany tedy žalovaný zastavil.

2. Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu, kterou Krajský soud v Brně vede pod sp. zn. 56 Az 4/2014.

3. V podání ze dne 29. 4. 2015 žalobce u Krajského soudu v Brně navrhl, aby řízení v jeho věci bylo ve smyslu § 9 odst. 2 s. ř. s. přikázáno Krajskému soudu v Hradci Králové. Žalobce tvrdí, že je chronický diabetik; trpí mj. hypoglykemií, která se projevuje náhlými a akutními nevolnostmi, slabostí a bušením srdce. V poslední době dvakrát upadl do hypoglykemického šoku. Z tohoto důvodu byl v minulosti ošetřován i rychlou záchrannou službou. Žalobce se navíc léčí se srdcem a prodělal oční operaci. Tvrzené skutečnosti žalobce dokládá mj. zprávami o ambulantních vyšetřeních ze dne 12. 3. 2014 a ze dne 15. 4. 2015, záznamy o výjezdu zdravotnické záchranné služby ze dne 14. 3. 2014 a ze dne 18. 3. 2014, závěrečnou zprávou Oční kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové ze dne 24. 11. 2014, protokolem o koronarografickém vyšetření ze dne 12. 5. 2014 a jinými výpisy ze zdravotní dokumentace.

4. Přestože je žalobce v řízení zastoupen advokátkou, trvá na tom, aby se mohl ústního jednání u krajského soudu osobně zúčastnit a sdělit svůj názor. Jelikož je aktuálně Nad 232/2015 umístěn v P. s., obává se, že by cestu ke Krajskému soudu v Brně zdravotně nezvládl. Proto navrhuje, aby jeho věc byla přikázána Krajskému soudu v Hradci Králové, který je pro něj mnohem dostupnější.

5. Žalovaný nemá proti tomuto návrhu žalobce námitky; s přikázáním věci souhlasí.

6. Podle § 9 odst. 2 s. ř. s. Nejvyšší správní soud může věc přikázat jinému než místně příslušnému krajskému soudu, je-li to pro rychlost či hospodárnost řízení nebo z jiného důležitého důvodu vhodné (tzv. delegace vhodná). Tento institut představuje průlom do ústavního principu zákonného soudce, neboť nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, přičemž příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).

7. Delegace vhodná je výjimkou ze zásady trvání místní příslušnosti a z ústavní zásady zákonného soudu a soudce. Lze k ní přistoupit pouze v ojedinělých případech, v nichž by projednání věci jiným než místně příslušným krajským soudem znamenalo z komplexního pohledu hospodárnější, rychlejší či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější posouzení věci (viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 22. 4. 2004, Nad 138/2003-26, č. 305/2004 Sb. NSS). Tento závěr má taktéž oporu v rozhodovací praxi Ústavního soudu [srov. k tomu nálezy ÚS ze dne 7. 10. 1996, sp. zn. IV. ÚS 222/96 (N 97/6 SbNU 201); ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000 (N 172/24 SbNU 281); nebo ze dne 2. 11. 2010, sp. zn. I. ÚS 938/10 (N 218/59 SbNU 159)]. Ústavní soud přitom opakovaně zdůraznil, že případná delegace příslušnosti jinému soudu je výjimkou, kterou je třeba vykládat restriktivně.

8. Zdejší soud se tedy zabýval otázkou, zda jsou podmínky pro delegaci vhodnou splněny i v případě žalobce. Dospěl přitom k závěru, že důvody pro delegaci vhodnou dány nejsou.

9. K přikázání této věci Krajskému soudu v Hradci Králové by jistě nepostačilo, že žalobce nově pobývá v pobytovém středisku v Kostelci nad Orlicí, a ne v obvodu Krajského soudu v Brně, u něhož podal žalobu. Přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu z důvodu vhodnosti podle § 9 odst. 2 s. ř. s. totiž nelze dosáhnout pouze proto, že žalobce má místo pobytu mimo obvod místně příslušného krajského soudu a ve věci požaduje nařídit jednání (srov. již cit. usnesení čj. Nad 138/2003-26).

10. Žalobce nicméně argumentuje zdravotními důvody. Důležitý důvod přitom mohou u účastníka řízení představovat též okolnosti zdravotního charakteru (viz usnesení NSS ze dne 20. 4. 2006, čj. Nad 11/2006-36; srov. též usnesení ze dne 23. 3. 2005, čj. Nad 23/2005- 41). Nejvyšší správní soud o špatném zdravotním stavu žalobce nepochybuje; ostatně žalobce jej listinnými důkazy prokázal.

11. Při posuzování žalobcova návrhu je však třeba zvážit celkový průběh řízení. O svém negativním zdravotním stavu ví žalobce již od samotného okamžiku podání žaloby (červen 2014). Většina důkazů prokazujících jeho zdravotní stav ostatně pochází z doby před podáním žaloby. Dne 16. 9. 2014 žalobce sdělil Krajskému soudu v Brně, že se přestěhoval do Pobytového střediska Kostelec nad Orlicí. O týden později mu týž soud ustanovil advokátku se sídlem v Brně, a to k žádosti žalobce ze dne 27. 8. 2014. Dne 12. 2. 2015 žalobce sdělil témuž soudu, že trvá na ustanovení tlumočníka z jazyka gruzínského, Nad 232/2015 - 102 pokračování neboť svou ruštinou si nebyl zcela jist. V dubnu 2015 tedy Krajský soud v Brně ustanovil tlumočníka z gruzínštiny. Na den 25. 5. 2015 pak týž soud předvolal žalobce k jednání (přípis soudu ze dne 7. 4. 2015). Teprve dne 29. 4. 2015 podal žalobce prostřednictvím své ustanovené advokátky návrh na delegaci vhodnou.

12. Nejvyšší správní soud proto jiný důležitý důvod ve smyslu § 9 odst. 2 s. ř. s. neshledal. V podstatě celé řízení se odehrává před Krajským soudem v Brně, žalobce ví o důvodech, pro které delegaci požaduje, od okamžiku změny jeho bydliště (září 2014). Přesto příslušný návrh podal až o osm měsíců později, v okamžiku, kdy již veškeré přípravné úkony před Krajským soudem v Brně proběhly, bylo nařízeno jednání a tedy i věc sama byla připravena k rozhodnutí. Návrh na přikázání věci Krajskému soudu v Hradci Králové Nejvyšší správní soud zamítl, neboť je svou povahou procesní obstrukcí, směřující k oddálení rozhodnutí ve věci samé. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 20. srpna 2015 Zdeněk Kühn předseda senátu