Nao 106/2026

Rubrum

Nao 106/2026 - 29 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Tomáše Herce v právní věci žalobce: Ing. J. S., proti žalované: Univerzita Karlova, se sídlem Ovocný trh 560/5, Praha 1, v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalované vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 A 65/2026, o oznámení soudce Mgr. Daniela Burdy o jeho možné podjatosti, takto:

Výrok

Soudce Městského soudu v Praze Mgr. Daniel Burda n e n í v y l o u č e n z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 A 65/2026.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobce v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 A 65/2026 domáhá ochrany proti nezákonnému zásahu žalované spočívajícímu ve faktickém zadržování podkladů k přijímacímu řízení žalobce do doktorského studijního programu na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy.

2. Soudce městského soudu Mgr. Daniel Burda v řízení učinil oznámení podle § 8 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), o své možné podjatosti. Jako důvod, pro který by bylo možné z pohledu účastníků, resp. veřejnosti pochybovat o jeho nepodjatosti, uvedl, že jej pojí dvojí vztah k žalované – jednak od roku 2021 působí jako asistent na Katedře správního práva a správní vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy, jednak je studentem uvedené fakulty v doktorském studijním programu. Soudce poukázal na posouzení obdobné situace v usnesení NSS ze dne 4. 9. 2015, č. j. Nao 247/2015-27.

3. Městský soud přípisem ze dne 20. 7. 2026 postoupil svůj spis za účelem rozhodnutí o možné podjatosti Nejvyššímu správnímu soudu. Místopředseda soudu v přípisu uvedl, že soudcem předestřené informace nepředstavují dostatečně intenzivní vztah k žalované, aby byl dán důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. Upozornil na to, že soudce má vztah k jiné fakultě, než se kterou se pojí žalovaný zásah. V usnesení č. j. Nao 247/2015-27 byla situace jiná, neboť soudce, jehož podjatost NSS konstatoval, měl vztah přímo k dotčené fakultě Masarykovy univerzity. Místopředseda městského soudu poukázal také na usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 9. 2023, sp. zn. I. ÚS 1714/23, dle kterého nebyli podjatí soudci Ústavního soudu působící na Právnické fakultě Univerzity Karlovy ve věci soudního přezkumu rozhodnutí rektora Univerzity Karlovy o poplatku za studium na právnické fakultě. Nao 106/2026

4. Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

5. Podle § 8 odst. 3 s. ř. s. [s]oudce, který zjistí důvod své podjatosti, oznámí takovou skutečnost předsedovi soudu a v řízení zatím může provést jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Předseda soudu na jeho místo určí podle rozvrhu práce jiného soudce nebo jiný senát. Má-li předseda soudu za to, že není dán důvod podjatosti soudce, nebo týká-li se věc předsedy soudu, rozhodne o vyloučení Nejvyšší správní soud usnesením, a jde-li o soudce, Nejvyššího správního soudu, jiný jeho senát.

6. Již např. v usnesení ze dne 22. 1. 2014, č. j. Nao 9/2014-31, Nejvyšší správní soud uvedl, že: „[z] ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu vyplývá, že nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti soudce o jeho nezaujatosti v konkrétním případě. […] Platí však, že k vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může v zásadě dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci, nebo schopen, nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, N 98/23 SbNU 11). Podjatost soudce totiž zcela nepochybně zasahuje do ústavního principu zákonného soudce.“

7. Nejvyšší správní soud také již dříve judikoval, že soudce musí být schopen oprostit se od nepatřičných vnějších vlivů na jeho rozhodovací činnost, méně intenzivní vlivy tedy musí odfiltrovat a nemohou legitimně vést k pochybnostem, že soudce není schopen dostát požadavkům na nezávislé a nestranné rozhodování (srov. usnesení NSS ze dne 13. 3. 2014, č. j. Nao 86/2014-15, obdobně ze dne 6. 2. 2025, č. j. Nao 19/2025-35, odst. [9]).

8. V projednávané věci se Mgr. Burda subjektivně podjatý necítí a ani objektivní důvody, pro které by bylo na místě pochybovat o jeho nepodjatosti, Nejvyšší správní soud ve shodě s místopředsedou městského soudu neshledal. Předestřený vztah Mgr. Burdy k žalované skutečně není natolik intenzivní, aby se od něj soudce nemohl oprostit a bylo v něm možné spatřovat objektivní důvod podjatosti. Soudce Mgr. Burda především působí na jiné fakultě žalované, čímž se projednávaná věc opravdu liší od situace řešené v usnesení č. j. Nao 247/2015-27. V případu řešeném Ústavním soudem v usnesení sp. zn. I. ÚS 1714/23 bylo podstatné, že soudci Pavel Šámal a Jan Wintr se nepodíleli na vedení správního řízení ve věci stanovení poplatku ani na zastupování Univerzity Karlovy v navazujících soudních řízeních a že rozhodnutí ve věci poplatku vydal rektor a nikoliv právnická fakulta, na které oba soudci působí (viz bod 5. usnesení sp. zn. I. ÚS 1714/23). Obdobně proto ani v nyní projednávané věci není důvod, aby byl Mgr. Burda vyloučen z projednávaní a rozhodnutí věci týkající se jiné fakulty Univerzity Karlovy, než na které působí a studuje. Opačný závěr by vedl k absurdní situaci, kdy každý soudce, který působí v akademické sféře, by musel být automaticky vyloučen z jakékoliv věci týkající se obecně univerzity nebo jakékoliv její fakulty. Nao 106/2026 - 30 pokračování

9. Jelikož Nejvyšší správní soud neshledal žádné důvody, které by podjatosti soudce nasvědčovaly, rozhodl, že soudce Mgr. Daniel Burda není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 A 65/2026. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 6. srpna 2026 JUDr. Radan Malík předseda senátu