Nao 213/2016

Rubrum

Nao 213/2016 - 95 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: Mgr. Ing. L. V., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 8. 1. 2016, čj. MPSV-2016/5113-913, a ze dne 8. 1. 2016, čj. MPSV-2016/5098-913, vedené Krajským soudem v Českých Budějovicích pod sp. zn. 2 Ad 13/2016, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudkyni Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Věře Balejové, takto:

Výrok

Soudkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Věra Balejová n e n í v y l o u č e n a z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 2 Ad 13/2016.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí ze dne 8. 1. 2016, čj. MPSV-2016/5113-913, kterým žalovaný zamítl jeho odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Českých Budějovicích ze dne 29. 9. 2015, čj. 98678/2015/CBU, a potvrdil prvostupňové rozhodnutí, jímž nebyl žalobci přiznán doplatek na bydlení. Toutéž žalobou se žalobce domáhal také zrušení rozhodnutí ze dne 8. 1. 2016, čj. MPSV-2016/5098-913, kterým žalovaný zamítl jeho odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Českých Budějovicích ze dne 29. 9. 2015, čj. 98670/2015/CBU, a potvrdil prvostupňové rozhodnutí, jímž rovněž nebyl žalobci přiznán příspěvek na živobytí.

2. Krajský soud sdělil žalobci přípisem ze dne 28. 7. 2016, že v souladu s rozvrhem práce jeho věc projedná a rozhodne samosoudkyně JUDr. Věra Balejová. Nao 213/2016

3. Podáním ze dne 5. 8. 2016 žalobce vznesl námitku podjatosti vůči JUDr. Balejové, kterou odůvodnil poukazem na všechna předchozí řízení, která tato soudkyně vedla v jeho věcech. Podle žalobce pro vyloučení soudkyně postačí pouhá pochybnost o její nepodjatosti. Odkázal dále na nález Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. I. ÚS 1811/14, a uvedl, že o nestrannosti je nutné uvažovat nejen v subjektivní, ale i v objektivní rovině. Již řadu let dochází u žalobce k odnětí možnosti domáhat se u soudu spravedlivého řízení. Není pochyb o tom, že soudkyně Balejová poškozuje žalobce i v jiných kauzách, neboť proti jeho osobě cítí osobní nenávist a mstí se mu. Dále trvá na ustanovení zástupce pro řízení před krajským soudem.

4. Krajský soud v Českých Budějovicích předložil Nejvyššímu správnímu soudu spis k rozhodnutí o námitce podjatosti podle § 8 odst. 5 s. ř. s. spolu s vyjádřením soudkyně úseku správního soudnictví JUDr. Věry Balejové. Soudkyně prohlásila, že se necítí být podjatá. K žalobci, žalovanému ani k posuzované věci nemá žádný osobní vztah. Rozhodnutí krajského soudu o neustanovení zástupce přezkoumal Nejvyšší správní soud a kasační stížnost zamítl. Krajský soud tedy postupoval správně. Podjatost nezakládá ani skutečnost, že se jako předsedkyně senátu podílela na zamítnutí žalobcovy žaloby ve věci ukončení jeho studia na Jihočeské univerzitě. I v této věci byla podána kasační stížnost, která však nebyla úspěšná. Poučení o procesních právech a vyjádření žalovaného, která krajský soud žalobci zaslal, neukládají žalobci žádnou povinnost.

II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

5. Nejvyšší správní soud se zabýval námitkou podjatosti JUDr. Balejové ve věci sp. zn. 2 Ad 13/2016, přičemž konstatuje, že není důvodná.

6. Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, pokud se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou také soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

7. Za poměr k věci ve smyslu citovaného ustanovení se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl rovněž soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání nebo ze spisu. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům pak mohou vedle vztahů příbuzenských a obdobných vzniknout i tehdy, je-li vztah soudce k účastníkům, popř. jejich zástupcům nepřiměřeně přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

8. Námitka podjatosti, kterou účastník řízení může uplatnit podle § 8 odst. 5 s. ř. s., musí být zdůvodněna a účastník řízení musí uvést konkrétní skutečnosti, z nichž tvrzenou podjatost dovozuje. Rozhodnutí o vyloučení soudce totiž představuje výjimku z ústavní zásady, podle které nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, přičemž příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudu nebo soudci a přikázána jinému soudu nebo pokračování Nao 213/2016 - 96 soudci, je vyhrazen pouze pro ojedinělé případy. Soudce může být vyloučen z projednání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

9. Žalobce odůvodnil námitku podjatosti jmenované soudkyně krajského soudu výlučně jejím postupem a rozhodnutím ve věcech, v nichž vystupoval žalobce jako účastník řízení. Již ze samotného § 8 odst. 1 poslední věty jednoznačně vyplývá, že soudce nemůže být vyloučen z rozhodování věci pouze proto, že rozhodoval v jiné věci téhož žalobce. Tento závěr opakovaně potvrdila i judikatura Nejvyššího správního soudu (viz např. rozsudek ze dne 19. 3. 2008, čj. 6 Ads 123/2007 – 53, usnesení ze dne 13. 11. 2014, čj. Nao 389/2014 – 40, nebo ze dne 29. 10. 2015, čj. Nao 287/2015 – 29).

10. K námitce, že „soudkyně Balejová poškozuje žalobce i v jiných kauzách, neboť proti jeho osobě cítí osobní nenávist a mstí se mu“, soud konstatuje, že takto obecně vznesená námitka nemá konkrétní oporu v předloženém spisovém materiálu, resp. její opodstatněnost nelze dovodit z žádného z podkladů rozhodnutí. Není tedy důvodná.

11. Jiné konkrétní skutečnosti, které by zavdávaly pochybnost o nepodjatosti soudkyně JUDr. Balejové v dané věci, žalobce neuvedl. Takové skutečnosti nevyplývají ani z vyjádření dotčené soudkyně, ani z předloženého spisu krajského soudu. Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že soudkyně JUDr. Věra Balejová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u krajského soudu pod sp. zn. 2 Ad 13/2016. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 9. listopadu 2016 JUDr. Lenka Kaniová předsedkyně senátu