Nao 41/2014
č. j. Nao 41/2014-52
V PLATNOSTICitované zákony (1)
Rubrum
Nao 41/2014 - 52 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě, složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jana Vyklického a JUDr. Jaroslava Vlašína, v právní věci žalobce: B. V., zastoupen JUDr. Ladislavem Koženým, advokátem se sídlem v Kolíně, Sladkovského 13, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 12. 2009, č. j. 185387/2009/KUSK, o námitce podjatosti předsedy senátu Městského soudu v Praze JUDr. Slavomíra Nováka a jeho vyloučení z projednání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 7 A 2/2010, takto:
Výrok
Soudce Městského soudu v Praze JUDr. Slavomír Novák n e n í v y l o u č e n z projednávání a rozhodování ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 7 A 2/2010.
Odůvodnění
Městský soud v Praze projednává žalobu, kterou se žalobce domáhá zrušení výše označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo jako nepřípustné zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Čáslav, odboru výstavby a regionálního rozvoje, ze dne 29. 7. 2008, č. j. VÝST 17570/08, 3284/2008-Ob. Tímto rozhodnutím správního orgánu I. stupně byla společnosti LESS & TIMBER, s. r. o. povolena stavba „Dřevozpracující závod Čáslav“ na pozemcích parc. č. 497/3, 497/12, 522/5, 737/1, 737/5, 737/6, 737/7, 737/8, 737/9, 1986/1, 2120, 2121, 2124, 2125, 2126, 2127, 2128, 2129, 2130, 2131, 2132, 3434 a 3435 v k. ú. Čáslav. Podáním ze dne 8. 1. 2014 žalobce vznesl námitku podjatosti JUDr. Slavomíra Nováka. Tuto námitku podjatosti žalobce zdůvodňuje tím, že ve stavebním řízení vedeném u Městského úřadu Čáslav se „jednalo a jedná o zločinné spolčení, korupci a klientelismus za podpory zdejších složek PČR + SZ. To je OSZ K. Hora + KSZ Praha + KU Stř. kraje“, proto je podle názoru žalobce dána pochybnost o nepodjatosti JUDr. Slavomíra Nováka, který působil na státním zastupitelství a zná osoby, které „toto zavinily“. JUDr. Slavomír Novák k námitce podjatosti vznesené žalobcem uvedl, že do roku 1998 působil u orgánů státního zastupitelství v Praze, respektive bývalé prokuratury před její transformací ve státní zastupitelství. Během svého působení u státního zastupitelství Nao 41/2014 vyřizoval různá podání žalobce, zejména v úseku všeobecného a občansko-soudního dozoru. Pro časový odstup již není schopen uvést, čeho se týkala. Pokud jde o nyní projednávanou věc, prohlašuje JUDr. Slavomír Novák, že nemá žádný poměr ani k věci ani k účastníkům či jejich zástupcům. Rovněž se nepodílel na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. platí, že soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle § 8 odst. 5 věty čtvrté s. ř. s. musí účastník řízení námitku podjatosti zdůvodnit a uvést konkrétní skutečnosti, z nichž podjatost soudce dovozuje. Žalobce uvedl, že podjatost soudce spatřuje v tom, že ze svého dřívějšího působení u státního zastupitelství zná osoby, které se na státním zastupitelství, podle názoru žalobce, měly podílet na rozhodování ve věci jeho podání adresovaných orgánům státního zastupitelství. Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu plyne, že nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. Jak se k této otázce vyjádřil Ústavní soud, vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci může být založeno nikoliv jen na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti; při posuzování této otázky je tedy třeba učinit úvahu, zda – s ohledem na okolnosti případu – lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být (viz nález ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. I. ÚS 167/94, N 127/6 SbNU 429). Otázka podjatosti nemůže být ve všech případech postavena zcela najisto, nicméně rozhodovat o této otázce je nutno vždy na základě existujících objektivních skutečností, které k subjektivním pochybnostem osob zúčastněných na řízení vedou. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci však může v zásadě dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01 in N 98/23 SbNU 11). Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. totiž představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tímto principem jsou vyloučeny praktiky kabinetní justice a nestrannost soudního rozhodování je tak chráněna ve prospěch účastníků soudních řízení nejlépe. Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně naplněna, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Žalobce nenamítal, že by se JUDr. Slavomír Novák podílel na rozhodování v projednávané věci v řízení před správním orgánem nebo v předchozím soudním řízení, Nao 41/2014 - 53 pokračování a rovněž z vyjádření samotného JUDr. Nováka vyplynulo, že tyto důvody podjatosti nejsou dány. Žalobce ani nenamítal, že by se JUDr. Novák při svém působení na státním zastupitelství podílel na rozhodování o podáních žalobce týkajících se nyní projednávané věci. Žalobce dovozuje podjatost JUDr. Nováka pouze z toho, že zná osoby, které se na státním zastupitelství podílely na rozhodování o podáních žalobce týkajících se nyní projednávané věci. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu (srov. usnesení zdejšího soudu ze dne 27. 8. 2013, č. j. Nao 41/2013 – 56) vyplývá, že důvod pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci nelze bez dalšího spatřovat toliko ve skutečnosti, že soudce vyššího soudu rozhoduje o věci vzešlé od kolegů z nižšího soudu, kde předtím působil. Z toho je tedy patrné, že důvod podjatosti soudce nelze spatřovat pouze ve skutečnosti, že zná osoby, které se podílely na rozhodování věci u nižšího soudu. Podle názoru Nejvyššího správního soudu je nutné v projednávané věci na základě závěrů citované judikatury analogicky dojít k závěru, že JUDr. Slavomír Novák není bez dalšího vyloučen z projednávání věci jen proto, že zná osoby, které se podílely na rozhodování o podáních žalobce určených státnímu zastupitelství a týkajících se projednávané věci. Je třeba podotknout, že v nyní vedeném soudním řízení není přezkoumáván postup či rozhodování osob ze státního zastupitelství, které podle tvrzení žalobce JUDr. Slavomír Novák zná. Pokud soudce zná osoby, které se podílely u jiného orgánu a na základě jiné věcné příslušnosti na rozhodování o podáních žalobce týkajících se projednávané věci, je třeba tuto souvislost vyhodnotit zásadně jako bezvýznamnou, v každém případě jako méně závažnou než souvislost danou tím, že soudce zná osoby, které se podílely přímo na rozhodování ve věci v soudním řízení na nižším stupni soudní soustavy. V řízení před správním soudem není přezkoumáván postup státního zastupitelství vůči žalobci a jeho podnětům - na rozdíl od situace, kdy má soudce přezkoumat postup či rozhodnutí osoby, kterou osobně z nižšího soudu zná. Tato úvaha koresponduje i s výše uvedenou judikaturou. Jinak řečeno, není-li spatřován dostatečný důvod k vyloučení z projednávání a rozhodování věci u soudce, který přezkoumává předchozí rozhodnutí soudce, kterého osobně zná, tím méně by mohl být dán důvod pro vyloučení tím, že soudce rozhodující ve věci zná nebo může znát osoby, jejichž rozhodnutí a postup soudce v daném řízení nepřezkoumává. Shora vysvětlené okolnosti ničím nenaznačují, že by soudce Městského soudu v Praze JUDr. Slavomír Novák nebyl schopen, v souladu s jeho přísnými soudcovskými povinnostmi, v projednávané věci nezávisle a nestranně jednat a rozhodovat. Nejvyšší správní soud proto neshledal důvod pro vyloučení soudce JUDr. Slavomíra Nováka z projednávání a rozhodnutí věci pro podjatost a návrh žalobce jako nedůvodný zamítl. Podáním, datovaným dne 13. 2. 2014 a doručeným tomuto soudu dne 18. 2. 2014, namítl žalobce v této věci podjatost zákonných soudců 3. senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Vyklického. Tímto úkonem žalobce reagoval na poučení, doručené mu (prostřednictvím jeho zástupce) dne 3. 2. 2014, ze kterého se Nao 41/2014 dozvěděl složení rozhodujícího senátu tohoto soudu. Od tohoto data je třeba počítat běh propadné lhůty jednoho týdne k podání námitky podjatosti. O této skutečnosti byl žalobce poučením explicitně informován. Uvedená lhůta uplynula marně dne 10. 2. 2014. Námitka podjatosti soudců Nejvyššího správního soudu JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Vyklického byla tedy podána opožděně. Podle § 8 odst. 5 věta třetí s. ř. s. se k takové námitce nepřihlíží a není možné se ani zabývat úvahou, zda by námitka vůbec mohla obstát z hlediska důvodů dle ust. § 8 odst. 1 odst. 5 věty čtvrté s. ř. s. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 19. února 2014 Mgr. Radovan Havelec předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.