Nao 44/2012
č. j. Nao 44/2012-19
V PLATNOSTI- NSS Nao 44/2012-19
- ÚS IV.ÚS 2230/12
Nejvyšší správní soud vysvětlil, že rozhodování soudců v jiných věcech nemůže být důvodem k jejich podjatosti ve vztahu k aktuální věci. Soud se opřel o § 8 odst. 5 soudního řádu správního, podle něhož nejde o důvod k vyloučení, pokud soudce nebyl přímo zapojen do předchozího řízení. Nestrannost soudce je hodnocena objektivně, nikoli podle subjektivního dojmu účastníka řízení. Soud tedy odmítl námitku podjatosti, protože neexistují okolnosti, které by mohly vzbudit legitimní pochybnosti o nezávislosti soudců.
Rubrum
USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobkyně: M. P., zast. JUDr. Eliškou Vranou, advokátkou se sídlem Na Hřebenech II, 1718/8, Praha 4, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížova 25, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 3. 2012, č. j. 22 Cad 142/2008 - 122, vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 3 Ads 67/2012, o námitce podjatosti žalobkyně proti soudcům třetího senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Jaroslavu Vlašínovi a JUDr. Petru Průchovi, takto:
Výrok
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Jaroslav Vlašín a JUDr. Petr Průcha n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 3 Ads 67/2012.
Odůvodnění
Kasační stížností podanou u Nejvyššího správního soudu dne 14. 5. 2012 se žalobkyně domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalované, ve věci sirotčího důchodu. V kasační stížnosti vznesla žalobkyně námitku podjatosti proti soudcům třetího senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Jaroslavu Vlašínovi a JUDr. Petru Průchovi, a dále proti soudcům šestého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Miladě Tomkové a JUDr. Bohuslavu Hnízdilovi, jakož i proti JUDr. Milanu Kamlachovi a JUDr. Brigitě Chrastilové. Podjatost soudců žalobkyně spatřuje ve způsobu, jakým uvedení soudci rozhodovali ve skutkově obdobné právní věci. V této souvislosti žalobkyně odkázala na usnesení Nejvyššího soudu (dále jen „NS“) ze dne 18. 12. 2008, sp. zn. 4 Nd 309/2008, který podřadil rozhodování soudce v obdobné skutkové věci, za možný důvod vyloučení soudce ve smyslu ustanovení § 14 o. s. ř. K námitce podjatosti se dne 21. 5. 2012 vyjádřili soudci JUDr. Jaroslav Vlašín a JUDr. Petr Průcha. Oba shodně uvedli, že nemají žádný vztah k věci ani k účastníkům řízení a nejsou jim známy žádné skutečnosti, které by vzbuzovaly pochybnosti o jejich nepodjatosti. Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro vyslovení podjatosti těchto soudců. Součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky). Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich zástupcům), o nichž je schopen relativně přesně referovat toliko soudce sám. Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šíře, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah. Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního (shodně nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 370/04). Jedním z důvodů pro vyloučení soudců je dle ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), skutečnost, že se tito podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Podílením se na předcházejícím soudním řízení bude například situace, kdy soudce působil v řízení o totožné věci jak u krajského soudu, tak posléze u Nejvyššího správního soudu. Taková situace však v posuzovaném případě nenastala a výslovně není ani namítána. Ustanovení § 8 s. ř. s. výslovně stanoví, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Rozhodovací činnost, respektive právní názory soudců na určitou otázku, proto nemohou samy o sobě zakládat důvod k jejich podjatosti. Pokud jde o žalobkyní uváděnou judikaturu Nejvyššího soudu k ustanovení § 14 o. s. ř., pak kasační soud uvádí, že tato na projednávanou věc vzhledem k výslovné zákonné úpravě v soudním řádu správním nedopadá. Pouze na okraj proto Nejvyšší správní soud uvádí, že vedle žalobkyní citovaného usnesení NS ze dne 18. 12. 2008, sp. zn. 4 Nd 309/2008, existuje i pozdější zcela opačná judikatura Nejvyššího soudu, dle které důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech, na nichž se jako soudce podílel (srovnej např. usnesení NS ze dne 29. 6. 2009, sp. zn. 4 Nd 125/2009, či usnesení NS z téhož dne sp. zn. 4 Nd 134/2009). S ohledem na skutečnost, že rozhodování v jiné věci není důvodem způsobilým vyvolat pochybnosti o podjatosti soudce, který v dané věci má rozhodovat, a dále vzhledem k tomu, že sami soudci se necítí být z projednávání a rozhodnutí věci vyloučeni, neshledal Nejvyšší správní soud návrh žalobkyně na vyloučení soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Petra Průchy z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 3 Ads 66/2012 důvodným (§ 8 odst. 5 s. ř. s.). O námitce podjatosti vznesené žalobkyní konkrétně vůči soudcům JUDr. Miladě Tomkové, JUDr. Bohuslavu Hnízdilovi a vůči JUDr. Milanu Kamlachovi a JUDr. Brigitě Chratsilové nebylo třeba samostatně rozhodovat, neboť žádný z nich není podle rozvrhu práce členem senátu, jemuž přísluší rozhodnout ve věci (JUDr. Milan Kamlach a JUDr. Brigita Chrastilová ostatně již ani nejsou soudci Nejvyššího správního soudu). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 14. června 2012 Mgr. Daniela Zemanová předsedkyně senátu