Nao 57/2014

Rubrum

USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudců Daniely Zemanové a Miloslava Výborného v právní věci žalobkyně: E. S., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 5. 2013, čj. X, o námitce podjatosti vznesené žalobkyní v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 11. 2013, čj. 2 Ad 42/2013–46, takto:

Výrok

Soudkyně Nejvyššího správního soudu Barbara Pořízková n e n í v y l o u č e n a z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 9 Ads 8/2014.

Odůvodnění

1. Proti v záhlaví označenému rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) dne 7. 1. 2014 u zdejšího soudu kasační stížnost. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka nebyla v řízení o kasační stížnosti zastoupena, vyzval jí zdejší soud usnesením předsedkyně senátu Barbary Pořízkové ze dne 15. 1. 2014, čj. 9 Ads 8/2014-6, k doložení zastoupení advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.). K tomu jí určil lhůtu jednoho týdne od doručení uvedeného usnesení a poučil ji o následcích nesplnění této výzvy. Současně jí v souladu s § 35 odst. 8 s. ř. s. poučil, že může též požádat soud, aby jí ustanovil zástupce. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne 21. 1. 2014. V týž den bylo stěžovatelce doručeno poučení soudu o možnosti vznést námitku podjatosti.

2. Podáním ze dne 24. 1. 2014, které zdejší soud obdržel dne 27. 1. 2014, požádala stěžovatelka o ustanovení advokáta. Součástí tohoto podání byla také včasná námitka podjatosti vůči předsedkyni senátu Barboře Pořízkové. Lhůta jednoho týdne k zajištění advokáta pro řízení o kasační stížnosti je podle stěžovatelky „enormně krátká“. Dle stěžovatelky je evidentní, že byl v její věci vícečetně porušen zákon a všechna rozhodnutí žalované jsou nicotná a zmatečná. Proto bylo důvodné, aby předsedkyně senátu vyřešila rozhodnutí krajského soudu „odpovídajícím způsobem“. Dále stěžovatelka opakuje žalobní námitky týkající se řízení před žalovanou, příp. kasační námitky, které nejsou a nemohou být předmětem řízení o námitce podjatosti.

3. Předsedkyně senátu Barbara Pořízková ve svém vyjádření k námitce podjatosti ze dne 29. 1. 2014 uvedla, že nemá žádný poměr k projednávané věci ani k účastníkům a nejsou ji známy ani jiné skutečnosti, jež by mohly vzbuzovat pochybnosti o její podjatosti. Námitky uváděné stěžovatelkou směřují do rozhodovací činnosti a jako takové podjatost nezakládají.

4. V souladu s rozvrhem práce a postupem podle § 8 odst. 5 s. ř. s. byla námitka podjatosti předložena k rozhodnutí jinému senátu Nejvyššího správního soudu, který o ní uvážil následovně.

5. Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle téhož ustanovení však důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

6. Nejvyšší správní soud nejdříve konstatuje, že námitka podjatosti byla podána včas (viz § 8 odst. 5 s. ř. s.). Podjatost předsedkyně senátu stěžovatelka spatřuje ve skutečnosti, že jí výzvou ze dne 15. 1. 2014 stanovila „enormně krátkou“ lhůtu jednoho týdne k doložení zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti. Stěžovatelka tedy vidí důvod podjatosti v postupu soudce v řízení o projednávané věci, což ale zákon (viz shora cit. § 8 odst. 1 s. ř. s.) jako důvod k vyloučení soudce výslovně vylučuje. Další skutečnosti, které v uplatněné námitce podjatosti stěžovatelka uvádí, již nijak s tvrzenou podjatostí nesouvisí a výslovně se týkají věci, která je předmětem řízení o samotné kasační stížnosti. K těmto skutečnostem proto nemohl zdejší soud přihlížet ani je nijak hodnotit.

7. Jen nad rámec nezbytně nutného lze poznamenat, že lhůta jednoho týdne je naprosto standardní lhůtou, kterou Nejvyšší správní soud běžně poskytuje k předložení plné moci. Svou povahou jde v dané věci navíc o tzv. soudcovskou lhůtu, tj. tuto lhůtu lze v odůvodněných případech (i opakovaně) prodloužit. Soud od stěžovatelky nebo od jí zvoleného advokáta nevyžadoval, aby v této lhůtě učinili jiný úkon, např. písemné doplnění podání apod., k jehož přípravě by jistě bylo zapotřebí lhůty delší.

8. Za situace, kdy rovněž dotčená soudkyně vyloučila existenci skutečností, jež by mohly být důvodem její podjatosti, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že předsedkyně senátu Barbara Pořízková není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 9 Ads 8/2014. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 6. března 2014 Zdeněk Kühn předseda senátu