Nao 57/2024

Rubrum

Nao 57/2024 - 83 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobců a) Ing. F. B. a b) H. B., proti žalovanému Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Brně, se sídlem Brno, Moravské náměstí 1/1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 3. 2023, č. j. ZKI BR-O-10/186/2023-16, o námitce podjatosti vznesené žalobci ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 A 37 /2023, takto:

Výrok

Soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Zuzana Bystřická n e n í vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 29 A 37/2023.

Odůvodnění

1. Žalobci napadli u Krajského soudu v Brně rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 3. 2023, č. j. ZKI BR-O-10/186/2023-16, kterým bylo zamítnuto jejich odvolání proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště M. B. ze dne 7. 12. 2022, č. j. OR-12/2022-741, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Posledně uvedeným rozhodnutím nebylo vyhověno návrhu žalobců na opravu evidovaných údajů v katastru nemovitostí týkajících se několika pozemků.

2. Podáním ze dne 25. 3. 2024 vznesli žalobci (včasnou) námitku podjatosti vůči soudkyni JUDr. Zuzaně Bystřické. V námitce uvedli, že tato soudkyně již v minulosti rozhodovala o žalobách podaných žalobci a tyto byly zamítnuty. Žalobci mají za to, že v předchozích řízeních, kde rozhodoval senát, jehož předsedkyní byla právě soudkyně JUDr. Zuzana Bystřická, docházelo k vadám řízení, které se promítnuly do ústavně zaručeného práva žalobců na spravedlivý proces. S ohledem na tyto skutečnosti mají žalobci pochybnosti o „nepodjatosti“ této soudkyně.

3. Uplatněnou námitku podjatosti Krajský soud v Brně předložil v souladu s § 8 odst. 5 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu. V rámci předkládací zprávy soudkyně JUDr. Zuzana Bystřická uvedla, že se necítí býti Nao 57/2024 podjata a k žalobcům ani k projednávané věci nemá osobní poměr; žalobce zná pouze ze své předchozí rozhodovací činnosti, kterou žalobci uvedli jako jediný důvod její podjatosti.

4. Předně je vhodné uvést, že integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Princip nestranného, nezávislého a spravedlivého rozhodování představuje základní pilíř a předpoklad fungování soudní moci a všichni soudci jsou povinni jej ctít a naplňovat.

5. Odrazem uvedeného principu je ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s., které uvádí, že soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

6. Důvodem vyloučení je tedy jen taková povaha subjektivního vztahu soudce k věci samé, k účastníkům či jejich zástupcům, která je natolik objektivizovatelná, že lze důvodně pochybovat o soudcově nepodjatosti. Při úvahách o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení § 8 s. ř. s., je nicméně nutno postupovat velmi obezřetně, neboť jde o výjimku z ústavní zásady, podle které nesmí být nikdo odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak jak zákon, a na něj navazující rozvrh práce, určují osobu zákonného soudce (příslušného soudního oddělení, senátu), je tato příslušnost zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze proto jen výjimečně a ze závažných důvodů, které mu, alespoň potenciálně, brání rozhodnout v souladu se zákonem, nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení tohoto soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16; citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

7. Podle § 8 odst. 5 s. ř. s. může účastník nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření. Oběma procesním podmínkám plynoucím z citovaného ustanovení žalobci dostáli. Námitku podjatosti uplatnili včas, a také jí zdůvodnili, neboť uvedli skutečnosti, z nichž podjatost soudkyně dovozují. Nejvyšší správní soud se tedy touto námitkou může zabývat věcně.

8. Nestrannost soudce se zkoumá jednak z hlediska subjektivního, jednak z hlediska objektivního, přičemž platí, že pro posouzení je rozhodující hledisko objektivní (okolnosti zakládající pochybnost o soudcově nepodjatosti), avšak podpůrně se přihlíží Nao 57/2024 - 84 pokračování i k subjektivním hlediskům (osobnímu přesvědčení) účastníků či soudce samotného (obdobně viz usnesení tohoto soudu ze dne 13. 4. 2010, č. j. Nao 13/2010 - 68).

9. Subjektivní kritérium vypovídá především o postoji soudce ve vztahu ke konkrétnímu případu. V dané věci nicméně z vyjádření soudkyně úseku správního soudnictví krajského soudu vyplývá, že se v souzené věci za podjatou nepovažuje.

10. Z hlediska objektivního má při posuzování námitky podjatosti v této věci klíčový význam ustanovení § 8 odst. 1 věta třetí s. ř. s., podle níž důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Z formulace námitky podjatosti je zřejmé, že žalobci dovozují možnou podjatost soudkyně JUDr. Zuzany Bystřické výlučně z výsledků jejího dřívějšího rozhodování v případech týkajících se žalobců, s nimiž se neztotožnili. Důvod její podjatosti opírají výlučně o výsledek rozhodování v jiné věci. Podle § 8 odst. 1 in fine s. ř. s. ovšem nemůže být podjatost soudce dovozována jen z pouhého (byť odůvodněného) nesouhlasu s jeho rozhodováním v jiné věci, a to per se (viz též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2008, č. j. 6 Ads 123/2007 - 53). Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze; k tomu však slouží opravné prostředky (jsou-li přípustné), nikoli námitka podjatosti (srov. usnesení tohoto soudu ze dne 31. 7. 2017, č. j. Nao 248/2017 - 31).

11. Z tvrzení žalobců nevyplývají, byť jen náznaky toho, že by zde existoval jakýkoli vztah JUDr. Zuzany Bystřické k dané věci či k účastníkům, jenž by mohl zpochybnit, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude moci nebo schopna nezávisle a nestranně ve věci nyní projednávané žaloby rozhodovat. Vztahem k věci přitom, jak bylo vyloženo, rozhodně nelze chápat způsob, jakým soudce rozhodoval v dřívější - více či méně související - věci.

12. Nejvyšší správní soud závěrem dodává, že obdobnou námitkou podjatosti uplatněnou žalobcem a) vůči soudkyni JUDr. Zuzaně Bystřické se již dříve zabýval v usnesení ze dne 31. 1. 2024, č. j. Nao 15/2024 - 47, v němž dospěl k totožnému závěru, tedy že soudkyně JUDr. Zuzana Bystřická nemůže být vyloučena z projednávání věci pouze z důvodů, které spočívají ve způsobu jejího rozhodování v jiných věcech.

13. Vzhledem k tomu, že žalobci uvedené skutečnosti nemohou být ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudkyně, přičemž jiné relevantní skutečnosti žalobci neuvádí, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že ve výroku jmenovaná soudkyně správního úseku Krajského soudu v Brně není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 29 A 37/2023. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 11. dubna 2024 Mgr. Radovan Havelec Nao 57/2024 předseda senátu