Nao 59/2013

Rubrum

Nao 59/2013 - 38 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: Ing. J. H., proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 14. 8. 2012, č. j. 9038/12-1400-506218, v řízení o námitce podjatosti soudců Krajského soudu v Hradci Králové, vznesené žalobcem ve věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 31 Af 42/2013, takto:

Výrok

Soudci správního úseku Krajského soudu v Hradci Králové n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 31 Af 42/2013.

Odůvodnění

I. Obsah námitky podjatosti a navazujících podání

1. Rozhodnutím Finančního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 14. 8. 2012, č. j. 9038/12-1400-506218, bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu v Semilech ze dne 6. 4. 2012, č. j. 9689/12/258930605125, kterým byl žalobce vyzván k zaplacení správního poplatku v částce 300 Kč podle položky 1 bod 1. písm. a) sazebníku (příloha zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů), a sice za žádost žalobce o navrácení lhůty v předešlý stav, podanou v návaznosti na stanovení termínu zahájení daňové kontroly daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období let 2009 a 2010.

2. Proti rozhodnutí žalovaného se žalobce bránil žalobou ze dne 23. 10. 2012, ve které navrhl, aby soud vyslovil nicotnost napadeného rozhodnutí nebo napadené rozhodnutí zrušil.

3. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci usnesením ze dne 6. 11. 2012, č. j. 59 Af 24/2012 – 6, věc postoupil Krajskému soudu v Hradci Králové jako soudu místně příslušnému. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 15. 5. 2013, č. j. 5 As 157/2012 – 51, Nao 59/2013 zastavil řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení krajského soudu ze dne 6. 11. 2012 o postoupení věci Krajskému soudu v Hradci Králové.

4. Podáním ze dne 23. 8. 2013 navrhovatel ve smyslu § 8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), vznesl námitku podjatosti všech soudců Krajského soudu v Hradci Králové v aktuálním obsazení a navrhl jejich neprodlené vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, jakož i přikázání věci jinému soudu téhož stupně z důvodu nemožnosti věc projednat pro vyloučení všech soudců. V opačném případě podle žalobce reálně hrozí, že těmito soudci bude pokračováno v pokořování nezávislého, nestranného, odborného a spravedlivého rozhodování soudů.

5. Ve vyjádření ze dne 30. 9. 2013 soudci oddělení správního soudnictví Krajského soudu v Hradci Králové JUDr. Magdalena Ježková, JUDr. Jana Kábrtová, Mgr. Marie Kocourková, Mgr. Helena Konečná, JUDr. Pavel Kumprecht, JUDr. Jan Rutsch, JUDr. Marcela Sedmíková a JUDr. Ivona Šubrtová uvedli, že každý z uvedených soudců s účinky pro každého z nich prohlašuje, že v dané věci se necítí být podjatým a není mu ani známa žádná skutečnost, ze které by mohl vyplynout důvod případných pochybností o jeho nepodjatosti.

6. Po posouzení uplatněné námitky podjatosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že návrh na vyloučení soudců Krajského soudu v Hradci Králové z projednávání a rozhodnutí věci není důvodný.

7. Podle § 8 odst. 1 věta první a třetí s. ř. s. „soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“

8. Poměr soudce k věci je ve smyslu citovaného ustanovení třeba chápat jako přímý zájem soudce na daném řízení, zejména na jeho výsledku. Vyloučen by byl rovněž soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům pak mohou vedle vztahů příbuzenských a obdobných vzniknout i tehdy, je-li vztah soudce k účastníkům, popř. jejich zástupcům nepřiměřeně přátelský či naopak zjevně nepřátelský. Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, přičemž příslušnost soudu i soudce stanoví zákon [čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (vyhlášena pod č. 2/1993 Sb., ve znění pozdějších ústavních předpisů)]. Soudce lze proto vyloučit z projednávání a rozhodnutí věci, která mu byla zákonným postupem přidělena, jen výjimečně a ze závažných důvodů, které soudci reálně brání v nezávislém, nestranném a spravedlivém rozhodování (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 – 16, všechna zde uváděná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu dostupná z: <www.nssoud.cz>).

9. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v případě řízení o žalobě žalobce proti napadenému rozhodnutí žalovaného není dán důvod pochybovat o nepodjatosti Nao 59/2013 - 39 pokračování žádného ze soudců správního úseku Krajského soudu v Hradci Králové, a to se zřetelem k jeho poměru k věci, jakož ani k jeho poměru k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům.

10. Žalobce ani neuvádí žádné konkrétní důvody, pro které by měli být tito soudci vyloučeni, přičemž jako důvod pro vyloučení zejména nelze hodnotit žalobcem ve zcela obecné rovině namítané pokračování v pokořování nezávislého, nestranného, odborného a spravedlivého rozhodování soudů. Rovněž ze spisového materiálnu vztahujícího se k dané věci žádné skutečnosti svědčící pro vyloučení kteréhokoli ze soudců správního úseku Krajského soudu v Hradci Králové nevyplývají. Stejně tak ani žádný z těchto soudců se necítí být podjatým a žádnému z nich není známa žádná skutečnost, ze které by mohl vyplynout důvod případných pochybností o jeho nepodjatosti.

11. Nejvyšší správní soud v této souvislosti poukazuje na ustanovení § 8 odst. 1 věta třetí s. ř. s., podle něhož důvodem k vyloučení soudce nemohou být okolnosti, které spočívají v jeho rozhodování v jiných věcech. Důvodem pro vyloučení soudce tedy nemůže být případné dřívější rozhodování soudce v jiné věci, zejména v jiném řízení, kterého byl žalobce účastníkem. Žalobce nicméně ve své zcela obecné námitce ani v tomto směru nic netvrdí.

12. Na základě výše uvedených důvodů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že v projednávané věci nebyly naplněny podmínky § 8 odst. 1 s. ř. s., a podle § 8 odst. 5 s. ř. s. rozhodl po vyjádření dotčených soudců tak, že soudci správního úseku Krajského soudu v Hradci Králové nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 31 Af 42/2013. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 31. října 2013 JUDr. Dagmar Nygrínová předsedkyně senátu