IV.ÚS 202/14
V PLATNOSTI- NSS Nao 59/2013-38
- ÚS IV.ÚS 202/14
Ústavní soud odmítl návrh, který se týkal povinnosti právního zastoupení a placení soudních poplatků. Soud se opřel o § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, podle něhož lze návrh odmítnout, pokud je zjevně neopodstatněný. Návrh byl opakovaně podáván se stejným obsahem, přičemž navrhovatel byl prokazatelně informován o náležitostech. Vzhledem k opakovanému porušení požadavků na podání bylo nové poučení považováno za bezpředmětné.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci návrhu Ing. Jaromíra Houžvičky, bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 31. října 2013, č.j. Nao 59/2013-38, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní soud obdržel dne 17. ledna 2014 návrh, označený jako ústavní stížnost směřující proti shora označenému usnesení, spojený s požadavkem na odstranění povinnosti právního zastoupení a placení soudních poplatků. Podání však opakovaně nesplňovalo náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Z lustra Ústavního soudu je patrné, že navrhovatel se na Ústavní soud opakovaně v různých věcech obrátil se shodným požadavkem na odstranění povinnosti právního zastoupení a placení soudních poplatků. I tentokrát tak učinil s vadami, přestože byl prokazatelně a opakovaně o existenci vad poučen, a rovněž tak možnosti Ústavního soudu odmítnout jeho návrh dle ustanovení § 43 odstavce 1 písmene a) zákona o Ústavním soudu. Za daného stavu věci lze dovodit jeho informovanost, pročež nové poučování by bylo formalistické, bezpředmětné a neefektivní. Proto Ústavní soud jeho návrh podle ustanovení § 43 odstavce 1 písmene a) zákona o Ústavním soudu, odmítl.
Poučení
Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 28. ledna 2014 Vlasta Formánková v.r. soudkyně zpravodajka
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.