Nejvyšší správní soud · Usnesení

Vol 27/2023

č. j. Vol 27/2023-98

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-02-03 · odmítnuto · ECLI:CZ:NSS:2023:Vol.27.2023.98

Citované zákony (9)

Rubrum

Vol 27/2023 - 98 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše (soudce zpravodaj), Pavla Molka a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelů: a) J. H., b) J. K., c) P. P., d) O. C., e) Š. V., f) L. V., g) J. B., h) M. V., ch) N. K., i) S. Z., j) Ľ. G., a účastnice řízení: Státní volební komise, sídlem náměstí Hrdinů 1634/4, Praha 4, o návrzích na neplatnost volby prezidenta republiky spojených s návrhy na vydání předběžného opatření, takto:

Výrok

I. Návrhy s e o d m í t a j í .

II. Návrhy na vydání předběžného opatření s e o d m í t a j í .

III. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Nejvyšší správní soud obdržel dne 30. 1. 2023 podání 11 výše označených navrhovatelů. Většina z těchto podání byla postoupena Ministerstvem vnitra, které tyto návrhy obdrželo 20. 1. 2023. Zbývající podání navrhovatelé odeslali přímo Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Z jejich obsahu vyplývá, že jde o návrhy na neplatnost volby prezidenta republiky podle § 90 s. ř. s. a § 66 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), spojené s návrhy na vydání předběžného opatření v podobě odkladu konání volby prezidenta republiky na dobu potřebnou k prověření kontroly registrace všech přihlášených kandidátů. Návrhy jsou obsahově totožné (často včetně chyb), některé se odlišují jen nepodstatnými doplňky či úpravami, proto byly zaevidovány pod jednu spisovou značku. V návrzích je jako účastník řízení označeno Ministerstvo vnitra, odbor voleb, v řízeních podle § 90 s. ř. s. však účastníky řízení vymezuje zákon tak, že je jím příslušný volební orgán, tedy Státní volební komise.

2. Podle § 66 odst. 1 věty druhé zákona o volbě prezidenta republiky lze návrh na neplatnost volby prezidenta podat nejpozději 7 dnů po vyhlášení celkového výsledku volby Vol 27/2023 Státní volební komisí. Zároveň platí, že lhůta pro podání návrhu začíná běžet den následující po vyhlášení celkového výsledku volby (§ 40 odst. 1 s. ř. s.), dříve podané návrhy jsou proto předčasné (z četných rozhodnutí NSS viz například usnesení ze dne 1. 2. 2018 čj. Vol 9/2018 - 5, a čj. Vol 10/2018 - 13, ze dne 19. 10. 2016, čj. Vol 1/2016 - 6, či ze dne 8. 2. 2018, čj. Vol 12/2018 - 17).

3. V nynější volbě prezidenta nebyly celkové výsledky volby ve smyslu citovaného § 66 zákona o volbě prezidenta republiky v době podání návrhů vyhlášeny. Ve dnech 13. a 14. ledna 2023 proběhlo první kolo volby a ve dnech 27. a 28. ledna 2023 druhé kolo. Do dne podání návrhů byl vyhlášen pouze výsledek prvního kola volby prezidenta uveřejněním zápisu Státní volební komise na internetových stránkách Ministerstva vnitra určených pro volby [§ 55 písm. b) zákona o volbě prezidenta republiky]. Celkové výsledky volby prezidenta se ve Sbírce zákonů vyhlašují až po druhém kole (§ 57 odst. 1 téhož zákona) a teprve den poté (viz výše citovaný § 40 odst. 1 s. ř. s.) začíná běžet lhůta pro podávání návrhů na neplatnost volby prezidenta.

4. Nejvyšší správní soud proto návrhy odmítl jako předčasné [§ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].

5. Krom toho některé návrhy nebyly podány přímo u Nejvyššího správního soudu, jako soudu věcně příslušného, jak požaduje § 93 odst. 2 s. ř. s.: Návrh, jímž se řízení zahajuje, nebo úkony, jimiž se řízením nebo jeho předmětem disponuje, lze provést pouze písemně nebo ústně do protokolu u věcně a místně příslušného soudu. Byly totiž podány u Ministerstva vnitra, jak vyplývá z bodu [1] shora.

6. Rozhodnutí soudu o neplatnosti volby dle § 90 odst. 5 s. ř. s. se může domáhat pouze občan České republiky (obdobně také § 66 odst. 2 zákona o volbě prezidenta republiky). Z lustrace údajů ze základních registrů a dalších agendových informačních systémů vyplývá, že navrhovatelka Ľudmila Gondová není občankou České republiky. Nejvyšší správní soud proto konstatuje, že navrhovatelka Ľudmila Gondová není k podání návrhu dle § 90 odst. 5 s. ř. s. aktivně legitimovaná.

7. K některým návrhům pak byla přiložena také žádost o náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), a někteří navrhovatelé požadovali též náhradu škody způsobené tím, že si vsadili na zvolení Pavla Zítka, avšak kvůli odmítnutí jeho kandidatury nemohli vyhrát. K projednání těchto návrhů však Nejvyšší správní soud nemá pravomoc. Obecné nároky na náhradu škody projednávají soudy rozhodující v občanském soudním řízení, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem je nadto třeba uplatnit nejprve u příslušného orgánu [viz § 14 odst. 1 ve spojení s § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb.], což Nejvyšší správní soud není. I v tomto rozsahu je tudíž třeba návrhy odmítnout.

8. Jelikož byly odmítnuty návrhy na neplatnost volby prezidenta, odmítl Nejvyšší správní soud i návrhy na vydání předběžného opatření, které jsou vůči hlavním návrhům v akcesorickém vztahu a sdílí jejich osud (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze pokračování Vol 27/2023 - 99 dne 1. prosince 2004 čj.3 As 52/2003-278, č. 983/2006 Sb. NSS, a ze dne 10. července 2008 čj. 4 As 64/2007-65).

9. Nejvyšší správní soud dále uvádí, že námitku podjatosti předsedy senátu Tomáše Langáška z důvodu jeho studia na Středoevropské univerzitě (CEU), kterou vznesli někteří navrhovatelé, nepředkládal podle § 8 s. ř. s. předsedovi soudu k přidělení tříčlennému senátu, aby o ní rozhodl. O námitce obdobného obsahu však již Nejvyšší správní soud usneseními ze dne 7. 12. 2022, čj. Nao 172/2022-24, a ze dne 2. 11. 2021, čj. Nao 234/2021- 31, rozhodl tak, že Tomáš Langášek nemá žádný poměr k věci, účastníkům ani jejich zástupcům ve smyslu § 8 odst. 1 s. ř. s., který by zakládal pochybnosti o jeho nepodjatosti (obdobně viz též usnesení Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 35/22 ze dne 3. ledna 2023, bod 14). Jelikož navrhovatelé netvrdí žádné nové důvody pro vyloučení předsedy senátu, postačí na citovaná usnesení bez dalšího odkázat.

Poučení

Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího správního soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek přípustný. V Brně dne 3. února 2023 Tomáš Langášek předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (3)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.