Vol 3/2023

Rubrum

Vol 3/2023 - 7 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy (soudce zpravodaj), Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatele: J. J., a účastníka řízení: Státní volební komise, sídlem náměstí Hrdinů 1634/4, Praha 4, o návrhu na neplatnost volby prezidenta republiky spojeným s návrhem na vydání předběžného opatření, takto:

Výrok

I. Návrh s e o d m í t á .

II. Návrh na vydání předběžného opatření s e o d m í t á .

III. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Nejvyšší správní soud obdržel dne 14. ledna 2023 podání navrhovatele, z jehož obsahu vyplývá, že jde o návrh na neplatnost volby prezidenta republiky podle § 90 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), a § 66 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), spojený s návrhem na vydání předběžného opatření v podobě odkladu konání volby prezidenta republiky na dobu potřebnou k prověření kontroly registrace všech přihlášených kandidátů. V návrhu je jako účastník řízení označeno Ministerstvo vnitra, odbor voleb, v řízeních podle § 90 s. ř. s. však účastníky řízení vymezuje zákon tak, že je jím příslušný volební orgán, tedy Státní volební komise.

2. Podle § 66 odst. 1 věty druhé zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), lze návrh na neplatnost volby prezidenta podat nejpozději 7 dnů po vyhlášení celkového výsledku volby Státní volební komisí. Zároveň platí, že lhůta pro podání návrhu začíná běžet den následující po vyhlášení celkového výsledku volby (§ 40 odst. 1 s. ř. s.); dříve podané návrhy jsou proto předčasné (z četných rozhodnutí Nejvyššího správního soudu viz například usnesení ze dne 1. února 2018, č. j. Vol 9/2018 - 5, ze dne 1. února 2018, č. j. Vol 10/2018 - 13, ze dne 19. října 2016, č. j. Vol 1/2016 - 6, či ze dne 8. února 2018, č. j. Vol 12/2018 - 17). Vol 3/2023

3. V nynější, stále ještě probíhající volbě prezidenta, nebyly celkové výsledky volby ve smyslu citovaného § 66 zákona o volbě prezidenta republiky dosud vyhlášeny. Ve dnech 13. a 14. ledna 2023 proběhlo první kolo volby, v němž žádný z kandidátů nezískal nadpoloviční většinu všech hlasů, a nebyl tedy zvolen (§ 54 zákona o volbě prezidenta republiky). Proto se ve dnech 27. a 28. ledna 2023 bude konat druhé kolo. Výsledek prvního kola volby prezidenta byl vyhlášen pouze uveřejněním zápisu Státní volební komise na internetových stránkách Ministerstva vnitra určených pro volby [§ 55 písm. b) zákona o volbě prezidenta republiky]. Celkové výsledky volby prezidenta budou ve Sbírce zákonů vyhlášeny až po druhém kole (§ 57 odst. 1 téhož zákona). A teprve den poté (viz výše citovaný § 40 odst. 1 s. ř. s.) začne běžet lhůta pro podávání návrhů na neplatnost volby prezidenta.

4. Nejvyšší správní soud proto návrh odmítl jako předčasný [§ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].

5. V návrhu se stěžovatel dále dožaduje náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), což zdůvodnil tím, že si vsadil na zvolení Pavla Zítka, avšak kvůli odmítnutí jeho kandidatury nemohl vyhrát. K projednání těchto návrhů však Nejvyšší správní soud nemá pravomoc. Obecné nároky na náhradu škody projednávají soudy rozhodující v občanském soudním řízení, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem je nadto třeba uplatnit nejprve u příslušného orgánu [viz § 14 odst. 1 ve spojení s § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb.], což Nejvyšší správní soud není. I v tomto rozsahu je tudíž třeba návrhy odmítnout.

6. Jelikož byl odmítnut návrh na neplatnost volby prezidenta, odmítl Nejvyšší správní soud i návrh na vydání předběžného opatření, které jsou vůči hlavním návrhům v akcesorickém vztahu a sdílí jejich osud (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 1. prosince 2004, č. j. 3 As 52/2003-278, č. 983/2006 Sb. NSS, a ze dne 10. července 2008, č. j. 4 As 64/2007-65).

7. Nejvyšší správní soud dále uvádí, že námitku podjatosti předsedy senátu Tomáše Langáška z důvodu jeho studia na Středoevropské univerzitě (CEU), kterou navrhovatel vznesl, nepředkládal podle § 8 s. ř. s. předsedovi soudu k přidělení tříčlennému senátu, aby o ní rozhodl. O námitce obdobného obsahu totiž již Nejvyšší správní soud usneseními ze dne 7. prosince 2022, č. j. Nao 172/2022 - 24, a ze dne 2. 11. 2021, č. j. Nao 234/2021 - 31, rozhodl tak, že Tomáš Langášek nemá žádný poměr k věci, účastníkům ani jejich zástupcům ve smyslu § 8 odst. 1 s. ř. s., který by zakládal pochybnosti o jeho nepodjatosti (obdobně viz též usnesení Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 35/22 ze dne 3. ledna 2023, bod 14). Jelikož navrhovatel netvrdí žádné nové důvody pro vyloučení předsedy senátu, postačí na citovaná usnesení bez dalšího odkázat.

Poučení

Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího správního soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.). Vol 3/2023 - 8 pokračování Proti tomuto usnesení n e n í opravný prostředek přípustný. V Brně dne 25. ledna 2023 Tomáš Langášek předseda senátu