6 C 51/2021

Plný text

Okresní soud v Berouně, se sídlem adresa, Česká republika, rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Lanzovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení částky 20.121,60 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v rozsahu co do zaplacení úroku ve výši 410,95 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20.121,60 Kč spolu s úrokem ve výši 36.981,49 Kč a s úrokem ve výši 23,88 % ročně z částky 20.121,60 Kč ode dne 2. 2. 2021 do zaplacení, dále spolu s úrokem z prodlení ve výši 11.812,10 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 20.121,60 Kč ode dne 2. 2. 2,21 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení v částce 4.967,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, Ph.D., advokáta se sídlem adresa.

1. Žalobou doručenou původně Obvodnímu soudu pro Prahu 6 dne 16. 12. 2014 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení částky 20.121,60 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru čerpaného prostřednictvím kreditní karty na základě smlouvy uzavřené dne 3. 1. 2013 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobce právnická osoba, IČO, ulice a číslo, obec a číslo. Tvrdil, že na základě uvedené smlouvy, jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních a charge karet a Všeobecné obchodní podmínky banky, byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty a zavázal se jej splácet sjednaným způsobem spolu se smluveným úrokem v sazbě 23,88 % ročně a spolu s cenami za úkony souvisejícími s poskytnutím úvěru dle sazebníku. Jelikož těmto svým závazkům nedostál, neboť úvěr řádně nesplácel, a nereagoval ani na výzvu právní předchůdkyně žalobce k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možnost jejího zesplatnění a následné soudní vymáhání, stal se celý nesplacený zůstatek úvěru splatným a banka tuto svou pohledávku převedla dne 12. 9. 2013 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, o čemž žalovaného vyrozuměla. K uvedenému datu činil dluh 20.121,60 Kč, úrok 1.822,83 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši pak 25,68 Kč s tím, že jistina dluhu byla nadále úročena sjednaným 23,88 % ročním úrokem a zákonným úrokem z prodlení. Ani poté však žalovaný svůj závazek ani částečně nesplnil. Smlouvou ze dne 25. 8. 2014 pak byla předmětná pohledávka postoupena s účinností ke dni 1. 10. 2014 žalobci, o čemž byl žalovaný rovněž písemně informován, přičemž výše dlužné částky se co do jistiny nezměnila, příslušenství pak narostlo do částek 6.916,63 Kč na úroku a 1.538,64 Kč na úroku z prodlení. Žalovaný byl poté ještě písemně upomenut k úhradě, avšak bezvýsledně. Ke dni 16. 12. 2014, tedy k datu podání žaloby, je tedy dluh na jistině představován i nadále částkou 20.121,60 Kč, jakož i shora specifikovaným příslušenstvím, jež žalobce požadoval z nezaplacené jistiny vedle částek kapitalizovaných k datu účinnosti postoupení pohledávky též ode dne následujícího po této kapitalizaci, tedy ode dne 2. 10. 2014, až do zaplacení.

2. Následně pak žalobce k výzvě zdejšího soudu, jemuž byla věc postoupena, doplnil, že jeho právní předchůdkyně dostála svým povinnostem vyplývajícím z ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr zejména na základě zhodnocení informací poskytnutých žalovaných při zpracování jeho žádosti o úvěr ohledně jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů. Dospěla tak k závěru, že úvěruschopnost žalovaného je zejména s přihlédnutím k výši jeho příjmu dostatečná. Dále pak žalobce uvedl, že od podání žaloby v této věci bylo na předmětnou pohledávku uhrazeno celkem 410,95 Kč, a to dne 1. 2. 2021. K uvedenému datu tedy žalobce provedl kapitalizaci příslušenství své pohledávky, které tak na úroku činilo 30.475,81 Kč a na úroku z prodlení pak 10.273,46 Kč. Úhradu pak započetl na kapitalizovaný úrok z úvěru, a co do této části nároku následně vzal (podáním došlým soudu dne 8. 12. 2021) ještě před zahájením jednání ve věci samé žalobu částečně zpět a navrhl, aby soud řízení co do zaplacení úroku ve výši 410,95 Kč zastavil. Nadále se tedy žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení částky 20.121,60 Kč spolu s 23,88 % ročním úrokem z této částky, a to zčásti kapitalizovaným částkami 6.505,68 Kč a 30.475,81 Kč a dále jdoucím od data 2. 2. 2021 do zaplacení, a spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny, jednak zčásti kapitalizovaným částkami 10.273,46 Kč a 1.538,64 Kč, jednak jdoucím rovněž ode dne 2. 2. 2021 až do zaplacení.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Jelikož se žádná ze stran k nařízenému ústnímu jednání nedostavila, přičemž žalovaný svou neúčast omluvil, soud věc ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků.

5. Soud ve věci provedl dokazování, přičemž zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti: Ze smlouvy o kreditní kartě a kartovém účtu (pro fyzické osoby) ze dne 3. 1. 2013 ve spojení se standardní informací o spotřebitelském úvěru rovněž ze dne 3. 1. 2013, dále s dodatkem ke smlouvě ke kartovém účtu č. bankovní účet ze dne 28. 3. 2013 a s dohodou ke smlouvě o kartovém úvěrovém účtu„ Půjčka na kartě“ – hotovostní čerpání ze dne 3. 1. 2013 a ze dne 28. 3. 2013 (ve spojení s pokladním dokladem o čerpání částky 8.935 Kč v hotovosti) včetně žádosti o zřízení/změnu kartového účtu a karty z téhož data 3. 1. 2013 a 28. 3. 2013 bylo zjištěno, že na základě uvedené smlouvy se právní předchůdkyně žalobce právnická osoba, zavázala zřídit žalovanému kartový účet a poskytovat mu k němu úvěr, čerpaný prostřednictvím kreditní karty, jež mu byla k uvedenému účtu vydána, s limitem 10.000 Kč, následně dodatkem navýšeným na 20.000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 23,88 % ročně s tím, že souvislosti s úvěrem se žalovaný zavázal hradit též cenu za správu a vedení kartového účtu ve výši 39 Kč měsíčně.

6. Žádostí o úvěr ze dne 3. 1. 2013 ve spojení s výpisem z evidence neplatných dokladů a výstupem z insolvenčního rejstříku z téhož dne, jakož i s přehledem obratů na účtu žalovaného za rok 2012, a dále detailní informací k účtu kreditní karty, výpisem z evidence neplatných dokladů a výstupem z insolvenčního rejstříku k datu 28. 3. 2013 má soud za doložené, že právní předchůdkyně žalobce v rámci sjednávání úvěru i v rámci navýšení úvěrového limitu prověřovala osobu žalovaného v příslušných evidencích a zjišťovala obraty na jeho bankovním účtu, který pro něj vedla a na který mu byla poukazována mzda a další příjmy.

7. Nedílnou součástí smlouvy jsou též Všeobecné obchodní podmínky banky a Obchodní podmínky pro vedení kartového úvěrového účtu a pro vydávání a používání kreditních a charge karet právnická osoba, podle nichž klient platí za služby poskytované bankou ceny podle sazebníku platného v den provedení zpoplatňovaného úkonu nebo dohodnuté v příslušné smlouvě, jakož i další náklady a výdaje, odůvodněně bance vzniklé v souvislosti s bankovním obchodem. Pro případ prodlení klienta se splacením jakéhokoliv peněžitého závazku vůči bance pak byla banka oprávněna požadovat z nezaplacené částky úroky z prodlení. O disponibilním zůstatku a uskutečněných transakcích je klient informován měsíčním výpisem z kartového účtu, pokud tento účet vykázal v účetním cyklu pohyb, nebo debetní zůstatek k datu ukončení účetního cyklu. Ohledně splácení bylo ujednáno, že klient je povinen uhradit celkovou minimální úhradu, resp. celkovou úhradu (částku, kterou je povinen zaplatit po ukončení každého účetního cyklu), do stanoveného data splatnosti, uvedeného na výpisu z kartového účtu, kde je rovněž uvedena výše této úhrady. Úroky pak budou klientovi vyúčtovány za každý účetní cyklus a budou připisovány k tíži kartového účtu (o jejich výši banka informuje rovněž prostřednictvím výpisu z kartového účtu). V případě prodlení klienta s úhradou celkové minimální úhrady či celkové úhrady je banka oprávněna prohlásit úvěr a veškeré další dosud nesplatné pohledávky z úvěru nebo jejich část za okamžitě splatné a klient je povinen své splatné závazky bance uhradit ve stanoveném termínu, jinak se dostává do prodlení. Banka je pak rovněž oprávněna od smlouvy odstoupit a svou pohledávku úročit úrokem z prodlení. Dle Oznámení o úrokových sazbách pak činila úroková sazba sjednaná v souvislosti se smlouvou o kartovém úvěrovém účtu 23,88 % ročně. Sazebník právnická osoba, pro bankovní obchody (část IV. Kartové služby) pak obsahoval ujednání o jednotlivých cenách za služby poskytované bankou (vedle cen sjednaných přímo ve smlouvě.

8. Z výpisu z účtu číslo (přehled transakcí na účtu) ve spojení s podklady pro soudní řízení soud zjistil, že žalovaný čerpal bankou poskytnutý úvěr, přičemž splátky nesplácel řádně a včas, a byly mu proto zasílány upomínky. Banka účtovala mj. poplatky za výpisy, za vedení účtu, za výběr hotovosti z bankomatu, za hotovostní úvěr, za dotaz na zůstatek, za platbu po splatnosti a za upomínky včetně správy klienta v prodlení, jakož i úroky z úvěru. K datu 12. 9. 2013 pak byla pohledávka banky v celkové výši 21.944,43 Kč (z toho jistina 20.121,60 Kč, úroky 1.822,83 Kč a úroky z prodlení 25,68 Kč) převedena z kartového účtu na evidenční účet pohledávek banky z nepovolených debetních zůstatků. K datu 1. 10. 2014 se výše jistiny nijak nezměnila, úrok dosáhl výše 1.822,83 Kč a 5.093,80 Kč, úrok z prodlení pak 1.538,64 Kč. Za uvedené období žalovaný neuhradil na úvěr ničeho.

9. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 13. 9. 2013 spolu s kopií nevyzvednuté a vrácené poštovní zásilky bylo dále zjištěno, že právní předchůdkyně žalobce informovala žalovaného o převodu své pohledávky z nepovoleného debetního zůstatku s příslušenstvím z kartového účtu na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzvala jej k neprodlené úhradě dlužné částky, kterou prohlásila za splatnou ode dne 12. 9. 2013. Úvěrová pohledávka na evidenčním účtu je dále souběžně úročena řádným úrokem i úrokem z prodlení. Žalovaný si zásilku doručovanou mu na jeho kontaktní adresu uvedenou v posledním dodatku ke smlouvě nevyzvedl, a zásilka se proto vrátila odesílateli.

10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 8. 2014 včetně příloh (seznamu postoupených pohledávek, dohodou o úplatě a potvrzením o zaplacení úplaty) pak má soud za prokázané, že právnická osoba, tímto postoupila svou pohledávku za žalovaným ke dni 1. 10. 2014 žalobci (jehož existence je dokládána výpisem žalobce z obchodního rejstříku i z registru ekonomických subjektů) s tím, že žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn oznámením postupitele ze dne 6. 11. 2014. Odeslání této listiny do dispoziční sféry žalovaného je pak dokládáno kopií poštovního podacího archu.

11. V neposlední řadě pak soud z předžalobní upomínky ze dne 28. 11. 2014 ve spojení s poštovním podacím archem zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce naposledy vyzval žalovaného k plnění závazku ve výši 28.576,87 Kč, dále narůstajícího o příslušenství, v dodatečné lhůtě s upozorněním na soudní vymáhání nároku. I tato písemnost byla žalovanému odeslána na doručovací adresu uvedenou ve smlouvě.

12. V průběhu řízení vedeného v této věci rozhodl Krajský soud v Praze dne 31. 7. 2015 svým usnesením pod č.j. insolvenční spisová značka o úpadku žalovaného a o povolení řešení úpadku oddlužením. Dne 13. 6. 2017 pak bylo usnesením insolvenčního soudu schválené oddlužení žalovaného zrušeno a současně byl na jeho majetek prohlášen konkurs (zjištěno z detailu insolvenčního řízení vedeného ve věci žalovaného jako dlužníka pod sp. zn. insolvenční spisová značka). Z oznámení insolvenční správkyně o provedeném rozvrhu ze dne 29. 1. 2021 soud zjistil, že ve prospěch žalobce jako přihlášeného věřitele byla v rámci konkursu vyplacena částka 410,95 Kč.

13. Na podkladě takto provedených důkazů následně soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož právní předchůdkyně žalobce právnická osoba, uzavřela se žalovaným poté, co prověřila jeho poměry a zdroj a výši jeho příjmu přehledem obratů na účtu žalovaného, dne 3. 1. 2013 smlouvu o kreditní kartě a kartovém účtu, na jejímž základě žalovanému zřídila kartový účet a poskytla mu k němu úvěr s limitem 10.000 Kč, následně dodatkem ze dne 28. 3. 2013 navýšeným na částku 20.000 Kč a čerpaným v hotovosti i prostřednictvím kreditní karty. Úrok z úvěru byl sjednán ve výši 23,88 % ročně, dále pak byly sjednány ceny spojené s jeho vedením a správou. Jelikož žalovaný čerpaný úvěr řádně nesplácel, banka tuto svou pohledávku včetně příslušenství k datu 12. 9. 2013 převedla na svůj evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. K tomuto datu pohledávka za žalovaným činila na jistině 20.121,60 Kč, na úrocích 1.822,83 Kč a na úrocích z prodlení (zákonné výši) pak 25,68 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 8. 2014 pak právnická osoba, postoupila svou pohledávku za žalovaným (jehož o tom písemně vyrozuměla) s účinností k datu 1. 10. 2014 žalobci, který žalovaného marně vyzval k úhradě dluhu, dále úročeného úrokem a úrokem z prodlení s tím, že k datu postoupení dosáhla dlužná částka celkem 28.576,87 Kč. Žalovaný tak nadále dluží na jistině 20.121,60 Kč, k níž žalobce dále účtuje příslušenství – 23,88 % roční úrok a zákonný úrok z prodlení, které k datu postoupení kapitalizoval; uvedené příslušenství dlužné jistiny je pak dále účtováno v shora uvedených sazbách od data 2. 10. 2014 až do zaplacení. Jelikož se žalovaný v průběhu řízení dostal do úpadku a na jeho majetek byl prohlášen konkurs, v důsledku jehož vedení byl žalobci vyplacen obnos 410,95 Kč, ponížil žalobce svůj nárok z titulu úroku o uvedenou částku a žalobu vzal v tomto rozsahu částečně zpět.

14. Podle ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

15. Dle ustanovení § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (účinného do 31. 12. 2013, dále jen„ obchodní zákoník“), ve znění účinném v době uzavření smlouvy, se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 502 odst. 1 věta první a § 503 odst. 1 citovaného zákona je od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Ve smyslu ustanovení § 504 obchodního zákoníku je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.

16. Podle ustanovení § 524 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

17. Ve smyslu ustanovení § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroku z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Těmi je ustanovení § 517 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je s ohledem na dobu prodlení žalované nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

18. Podle čl. 8 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

19. Podle ustanovení § 1 věta druhá a § 3 písm. e) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Celkovými náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele se potom rozumí veškeré náklady, včetně úroků, provizí, daní a veškerých dalších poplatků, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou věřiteli známy, s výjimkou nákladů na služby notáře; do celkových nákladů se započítávají i náklady související s doplňkovými službami spotřebitelského úvěru, zejména pojistné, pokud je uzavření smlouvy o poskytnutí doplňkové služby povinné pro získání spotřebitelského úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek.

20. Dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

21. Podle ustanovení § 96 odst. 1 o.s.ř. může žalobce vzít za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 o.s.ř. pak soud v případě zpětvzetí návrhu řízení zcela nebo zčásti zastaví. V prvé řadě jelikož žalobce vzal na podkladě výsledku konkursu vedeného insolvenčním soudem na majetek žalovaného žalobu částečně zpět co do části kapitalizovaného úroku dříve, nežli soud ve věci samé zahájil jednání, nebylo třeba k tomuto jeho procesnímu úkonu souhlasu žalovaného (§ 96 odst. 3 a 4 o.s.ř.). V souladu se shora uvedenými skutečnostmi tedy soud postupoval ve smyslu ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. a výrokem I. tohoto rozsudku řízení nejprve v rozsahu učiněného zpětvzetí, tedy co do zaplacení úroku ve výši 410,95 Kč, částečně zastavil.

22. Ve zbývajícím rozsahu, nedotčeném částečným zpětvzetím, pak soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a že se žalobce svého nároku domáhal zcela po právu. V dané věci tedy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobce platně a po dostatečném prověření schopnosti žalovaného takto sjednávaný úvěr splatit (zejména posouzením obratů na bankovním účtu žalovaného) uzavřela se žalovaným smlouvu o kreditní kartě a kartovém účtu (ve smyslu shora citovaného obchodního zákoníku, který soud s ohledem na vznik smluvního vztahu – datum uzavření smlouvy – na věc použil), k němuž pak žalovanému poskytl úvěr se sjednaným (posléze navýšeným) limitem, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s úrokem a poplatky za služby s tím spojené. Jelikož tak ale neučinil, banka oprávněně a v souladu s obchodními podmínkami převedla pohledávku na svůj evidenční účet a dluh dále úročila smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení. Protože žalovaný, která vůči žalobě ničeho nenamítal a neuvedl žádné skutečnosti na svou obranu, porušil své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy a žalovanou částku ani přes písemnou výzvu do dnešního dne neuhradil, shledal soud nárok žalobce, který se na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky stal aktivně legitimovaným v této věci, na zaplacení částky 20.121,60 Kč s příslušenstvím touto žalobou uplatněný zcela po právu. Z uvedeného důvodu tedy soud žalobě v plném rozsahu (se zohledněním částečného zpětvzetí) vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, s tím, že žalobci zároveň přiznal i příslušenství žalované pohledávky, a to smluvní 23,88 % roční úrok v částce 36.981,49 Kč a zákonný úrok z prodlení v částce 11.812,10 Kč (obojí kapitalizováno nejprve k datu účinnosti postoupení pohledávky, tzn. k 1. 10. 2014, a následně ke dni 1. 2. 2021, tedy k datu částečné úhrady v důsledku splnění rozvrhového usnesení v konkursním řízení vedeném na žalovaného, s tím, tato částečné úhrada ve výši 410,95 Kč byla žalobcem započtena na úrok z úvěru) a dále jdoucí ve stejných sazbách z dlužné úvěrové jistiny 20.121,60 Kč ode dne následujícího po dni kapitalizace tohoto příslušenství, tedy ode dne 2. 2. 2021, až do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

23. O nákladech řízení pak soud rozhodl výrokem III. ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobci, který byl ve věci zcela úspěšný, přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové částce 4.967,60 Kč. Tu tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 805,20 Kč a náklady právního zastoupení, sestávající z odměny za zastupování advokátem v celkové výši 2.840 Kč, a to jednak vzhledem ke splnění stanovených podmínek (podání žaloby na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech) za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovaná výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a o náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, a jednak za jeden úkon právní služby po 1.940 Kč (sepis podání – doplnění a částečné zpětvzetí žaloby) dle § 14b odst. 3 a § 7 bod 5. advokátního tarifu (k příslušenství se nepřihlíží), a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 600 Kč, a to za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a za jeden úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) citované vyhlášky; vše (vyjma soudního poplatku) zvýšeno o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 722,41 Kč, neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Lhůta k plnění ve výroku III. pak byla stanovena rovněž v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze, se sídlem adresa, Česká republika, prostřednictvím Okresního soudu v Berouně, se sídlem adresa, Česká republika. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.